Je možné, aby produkce elektrické energie ze solárních panelů byla ještě ekologičtější?
Elektrickou energii ze solárních panelů lze v obecné rovině považovat za
ekologicky získanou, je však možné na plochách, kde je tato energie vyráběna,
dosáhnout ještě většího ekologického přínosu?
Elektrickou energii ze solárních panelů lze v obecné rovině považovat za ekologicky získanou, je však možné na plochách, kde je tato energie vyráběna, dosáhnout ještě většího ekologického přínosu?
Aktuálně se v České republice vyskytují solární parky o výměře čítající několik tisíc hektarů, nezřídka i na velmi kvalitní půdě. Na většině ploch, kde se solární parky nachází, roste trvalý travní porost, který je nutno nějakým způsobem udržovat, obhospodařovat, a to nejen z hlediska estetiky, ale i z hlediska efektivity, aby porost nezastiňoval plochu panelu, čímž by docházelo ke ztrátám při výrobě. Na rozdíl však od konvenční zemědělské půdy zde nevzniká tlak na produkci, nabízí se tedy možnost udržovat tyto plochy ekologickými principy.
Všeobecně známým faktem je, že udržování travního porostu rotačními sekacími stroji, nebo dokonce chemií, nejen že přírodě nepřináší žádné benefity, ale naopak pro ni má negativní dopady, které se týkají života v půdě a porostu, ale také z hlediska biodiverzity.
Jednou z ekologických možností údržby ploch pod solárními panely je pastva ovcí. Dle dosavadních zkušeností a různých studií se díky tomu, že nedochází k pravidelné jednolité seči, mají některé rostliny možnost vykvést a vysemenit, tím zde dochází i k rozvoji méně častých rostlin. Pastva ovcí vytváří přirozeně mozaikovitou strukturu porostu, podporuje biodiverzitu a umožňuje růst jednoděložných i dvouděložných rostlin. Dochází rovněž k přirozenému hnojení porostů a narušení travního drnu, což je dalším nezanedbatelným benefitem pro přírodu samotnou.
Dalším kladem je také podpora života na těchto plochách. Rotační sekací stroje sekají porost pomocí nožů, které se otáčí velkou rychlostí, čímž rozdrtí vše, co se k nim dostane. Tím dochází k zahubení hmyzu, plazů a dalších živočichů, jejichž přirozené prostředí se v travním porostu nachází. Díky pastvě ovcí, kdy nedochází k pravidelné seči a regulace porostu je řízena intenzitou pastvy, vzniká těmto živočichům prostor k žití a dalšímu rozvoji. Některé druhy hmyzu následně zpracovávají ovčí trus, díky čemuž přidávají do půdy organickou hmotu. Půda s vyšším obsahem organické hmoty má nejen mnohem větší schopnost zadržovat vodu v půdě, ale také zachytávat a ukládat uhlík.
Pokud přijmeme myšlenku Ing. Václava Zámečníka z České společnosti ornitologické ,,Čím méně bezobratlých, tím méně ptáků", můžeme předpokládat, že pokud se díky pastvě ovcí rozvíjí život bezobratlých, je tím podporován i rozvoj ptáků. Na místech, kde probíhá opakovaná pastva ovcí, byly sledovány i vzácné druhy ptáků konkrétně například dudek chocholatý, dále byl zaznamenán vyšší výskyt ptáků jako ťuhýk obecný, bramborníček černohlavý, vlaštovka obecná, jiřička obecná, rorýs obecný nebo vrabec polní. Ovce dokážou žít v symbióze i s dalšími druhy živočichů, například s plazi.
I pro ovce pastva na těchto areálech přináší bezesporu několik výhod. Můžeme jmenovat dostatečné množství stínu, které solární panely ovcím poskytují, to je důležité především během horkých letních dnů. Dále pak dostatek klidu, který přináší tyto rozlehlé parky a vytváří tak pro zvířata přirozené a vlídné prostředí. Jelikož zde není, jak již bylo výše zmíněno, tlak na produkci, ovcím tento styl pastvy vyhovuje, protože mají přístup k různým druhům trav a bylin, které podporují i zdravotní stránku pasených zvířat. Dalším z nezanedbatelných benefitů je, že tyto solární parky jsou zabezpečeny vysokými pevnými ploty, často kombinovanými s ostnatým drátem, které ovce chrání před útoky predátorů - například vlků, kterých v současné době v Evropě rapidně přibývá.
Údržba pastvou ovcí ale skrývá i několik komplikací pro samotného chovatele, ty se primárně váží k pravidlům Ministerstva zemědělství, Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a celé řady dalších institucí. Pokud chceme ovce někde pást, je nutno vytvořit na místě pastvy novou provozovnu, ta má svoje evidenční číslo a musí k ní být vytvořeny i provozní a havarijní řády. Samozřejmě, jako v každém chovu, musí být každé individuální zvíře registrováno v ústřední evidenci a mít ušní známku se svým unikátním číslem.
V řadě jiných zemí je myšlenka pastvy ovcí pod solárním panely podporována různými dotačními programy, ale v České republice toto bohužel Ministerstvo zemědělství a SZIF neuznává, tudíž zvířata, která jsou na solárních parcích pasena, musí být vyřazena z veškerých zemědělských dotací. To pro chovatele samozřejmě znamená další velké komplikace. Na solárních parcích je i obtížnější pravidelná kontrola zdravotního stavu každé ovce tak, jak je chovatel povinen dle veterinárního zákona. Dále je nutné pro ovce zajistit dostatek vody, ke které na většině solárních parcích není přístup. Jelikož se nacházíme v mírném klimatickém pásmu, kde zvířata nelze pást po celý rok, chovateli tak vznikají další nemalé náklady tím, že musí vytvořit dostatek krmiva na zimu a přemístit ovce na místo vhodné k přezimování.
Tímto novým způsobem údržby travních ploch pod solárními elektrárnami se zabývá firma Solar sheep grazing, s.r.o., která v roce 2024 takto udržovala několik desítek hektarů plochy pomocí více než 700 ovcí.
Solar sheep grazing, s.r.o.
Sdílet článek na sociálních sítích