Průzkum odhalil, jak Češi využívají veřejné a domácí dobíjecí stanice
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. zveřejnilo výsledky nového průzkumu
zaměřeného na zvyklosti českých uživatelů bateriových elektromobilů při jejich
dobíjení. Cílem studie bylo zjistit, jaké jsou návyky a preference uživatelů v
oblasti dobíjení, a to jak v kontextu neveřejné, tak veřejné infrastruktury.
Tento výzkum přináší cenné informace pro subjekty zainteresované v oblasti
Národního akčního plánu čisté mobility, provozovatele dobíjecí infrastruktury a
všechny zainteresované strany v oblasti elektromobility. Zpráva čerpá z
informací uvedených v recenzovaném článku, který byl publikován v zářijovém
vydání časopisu Silniční obzor.
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. zveřejnilo výsledky nového průzkumu zaměřeného na zvyklosti českých uživatelů bateriových elektromobilů při jejich dobíjení. Cílem studie bylo zjistit, jaké jsou návyky a preference uživatelů v oblasti dobíjení, a to jak v kontextu neveřejné, tak veřejné infrastruktury. Tento výzkum přináší cenné informace pro subjekty zainteresované v oblasti Národního akčního plánu čisté mobility, provozovatele dobíjecí infrastruktury a všechny zainteresované strany v oblasti elektromobility. Zpráva čerpá z informací uvedených v recenzovaném článku, který byl publikován v zářijovém vydání časopisu Silniční obzor.
Podle výsledků průzkumu, do kterého se zapojilo 746 respondentů, 69 % uživatelů elektromobilů uvedlo, že žijí v rodinném domě, s parkováním na vlastním pozemku a 12 % v bytovém domě, s vyhrazeným stáním pro vozidlo (v domě), což je z pohledu neveřejného nabíjení ideální varianta - jak z pohledu uživatelského komfortu, tak z pohledu ekonomiky provozu vozidla. Respondenti, kteří dobíjejí doma, uvádějí, že ročně dobíjejí maximálně 30 % elektřiny potřebné k provozu svých elektromobilů z veřejné infrastruktury. Přesně 68 % respondentů dobíjí ročně z veřejné infrastruktury maximálně 30 % elektřiny, přičemž 42 % z nich dobíjí pouze 1-10 %.
Zajímavým zjištěním je, že 46 % respondentů využívá k dobíjení elektřinu vyrobenou z domácích fotovoltaických elektráren, což má kromě ekonomických přínosů pozitivní dopad na ekologii provozu. ,,Poměrně překvapivým zjištěním byl fakt, že 13 % uživatelů, kteří dobíjejí elektromobil doma, využívá jednotarifní sazby, které nejsou zcela vhodné pro ekonomiku provozu. Také zde spatřují autoři studie potenciál k větší osvětě uživatelů elektromobilů, která by mohla přispět k lepší ekonomice provozu. Naše zjištění ukazují, že uživatelé elektromobilů v České republice preferují v této stále ještě ranné fázi rozvoje elektromobility domácí dobíjení spolu s relativně vysokým podílem využívání obnovitelných zdrojů energie. Je však důležité zvyšovat povědomí o možnostech dobíjení a ekonomických výhodách, které s sebou přináší. K tomuto zjištění slouží mj. naše Palivová kalkulačka, která srovnává také různé způsoby dobíjení elektromobilů. Zároveň je třeba se zaměřit na dalším zlepšení veřejné dobíjecí infrastruktury tak, aby byla dostupná a uživatelsky přívětivá. Ministerstvo dopravy v nedávné době vyhlásilo nové výzvy na další podporu výstavby veřejných dobíjecích stanic, bližší informace jsou k tomu na webu Programu Doprava 2021-2027," říká Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu, jeden z autorů studie.
Kvantifikace uživatelů elektromobilů bez přístupu k neveřejnému dobíjení dává do určité míry odpověď na často kladenou otázku: ,,Jak budou dobíjet lidé na sídlištích?" Přibližně každý 9. respondent (11 %) neměl přístup k neveřejnému dobíjení, častěji tak (logicky) využívají veřejnou dobíjecí infrastrukturu - viz např. alespoň jednou týdně téměř 2/3 z nich (64 %) dobíjí na pomalých (AC) veřejných dobíjecích bodech vs. 13 % u respondentů, kteří mají přístup k neveřejnému dobíjení. Uživatelé bateriových elektromobilů, kteří nemají přístup k neveřejné dobíjecí infrastruktuře (NDI) využívají v o něco větší míře pomalé (AC) veřejné dobíjecí body (26,2 %) než v případě respondentů s přístupem v NDI (21,7 %). Poměr využívání výkonnějších/rychlejších veřejných dobíjecích bodů je pak velmi podobný (pozn. v rozmezí o 0,3-1,7 p.b. méně u respondentů bez přístupu k NDI).
|
Využití veřejných dobíjecích bodů |
s přístupem k NDI (n=661) |
bez přístupu k NDI (n=85) |
||
|
(n) |
(%) |
(n) |
(%) |
|
|
Na pomalých (AC) VDB |
438 |
21,7 % |
79 |
26,2 % |
|
Na rychlých (DC do 50 kW) VDB |
509 |
25,2 % |
73 |
24,2 % |
|
Na rychlejších (DC 51-149 kW) VDB |
494 |
24,5 % |
73 |
24,2 % |
|
Na ultra rychlých (UFDC 150-350 kW) VDB |
409 |
20,3 % |
56 |
18,5 % |
|
Na ultra rychlých (UFDC nad 350 kW) VDB |
169 |
8,4 % |
21 |
7,0 % |
Z grafů níže lze kvantifikovat rozdíly ve zvyklostech respondentů při dobíjení s/bez přístupu k neveřejné dobíjecí infrastruktuře. ,,Veřejnou dobíjecí infrastrukturu častěji (logicky) využívají respondenti bez přístupu kté neveřejné. Obecně lze konstatovat fakt, že s rostoucím výkonem dobíjení klesá četnost jeho využití, což souvisí se skutečností, že méně výkonné dobíjecí body jsou mnohem více rozšířeny. Vazba je zde i na cenu, neboť obecně platí, že čím pomalejší (méně výkonné) dobíjení, tím je nižší cena - mj. provozovatelé mají nižší náklady spojené jednak s investicemi a také s provozem, kdy výkon je přímo úměrný ceně za rezervovanou kapacitu u distributora elektřiny," uvádí Pavlína Skládaná z Centra dopravního výzkumu, spoluautorka studie.
V případě respondentů, kteří nemají přístup k NDI, dobíjí na pomalých (AC) veřejných dobíjecích bodech alespoň jednou týdně téměř 2/3 z nich (64 %), na rychlých (DC do 50 kW) 34 %, na rychlejších (DC 51-149 kW) 19 % a na ultrarychlých (UFDC 150-350 kW) pak 9 %. U respondentů s přístupem k NDI je četnost dobíjení na veřejných dobíjecích stanicích (nepřekvapivě) výrazně nižší, když na pomalých (AC) veřejných dobíjecích bodech alespoň jednou týdně dobíjí 13 % z nich, na rychlých (DC do 50 kW) 6 %, na rychlejších (DC 51-149 kW) 7 % a na ultrarychlých (UFDC 150-350 kW) pak 5 %.
Průzkum také odhalil některé výzvy, kterým uživatelé čelí. Respondenti poukazovali na nedostatečné značení dobíjecích stanic, obtížné a zdlouhavé procesy přihlašování a fakturace na některých dobíjecích stanicích, a také na roztříštěnost aplikací pro dobíjení. Tyto připomínky naznačují klíčové oblasti, ve kterých je potenciál ke zlepšení infrastruktury a služeb pro dobíjení elektromobilů v České republice.
S rostoucím počtem bateriových elektromobilů na českých silnicích, kterých bylo na konci října provozováno 33,5 tis. kat. M1 (0,5 %) a 1,9 tis. kat. N1 (0,3 %), je důležité pokračovat v rozvoji a zlepšování dobíjecí infrastruktury, aby byl podpořen udržitelný rozvoj dopravy v České republice.
Provoz webových stránek cistadoprava.cz je realizován za finanční podpory Ministerstva dopravy v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací.
Zdroj: KADULA, Lukáš, SKLÁDANÁ, Pavlína, DAŇKOVÁ, Alena, 2024. Zvyklosti při dobíjení bateriových elektromobilů v České republice. Silniční obzor. 85(9), 27-32. ISSN 0322-7154.
Sdílet článek na sociálních sítích
