Vítězové soutěže Žít krajinou převzali ceny z rukou ministra
Ministr zemědělství Marek Výborný spolu s ústřední ředitelkou Státního
pozemkového úřadu (SPÚ) Svatavou Maradovou v úterý 5. listopadu slavnostně
ocenili vítěze soutěže Žít krajinou 2023, mezi kterými se umístila i
protipovodňová opatření, která pomohla ochránit obec Třebom na Opavsku. Letošní
ročník se zaměřil také na spolupráci s univerzitami. Zvláštní cena Státního
pozemkového úřadu za studentský počin, získala práce zabývající se zpomalením
odtoku a zvýšením zásob vody v nivě Kozího potoka na Krnovsku.
Ministr zemědělství Marek Výborný spolu s ústřední ředitelkou Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Svatavou Maradovou v úterý 5. listopadu slavnostně ocenili vítěze soutěže Žít krajinou 2023, mezi kterými se umístila i protipovodňová opatření, která pomohla ochránit obec Třebom na Opavsku. Letošní ročník se zaměřil také na spolupráci s univerzitami. Zvláštní cena Státního pozemkového úřadu za studentský počin, získala práce zabývající se zpomalením odtoku a zvýšením zásob vody v nivě Kozího potoka na Krnovsku.
,,Během více než 30 let realizace pozemkových úprav vznikly tisíce vynikajících projektů, které pomáhají chránit obyvatele před povodněmi a zároveň pečují o přírodní zdroje, jako je půda a voda. Nemohly by vzniknou bez spolupráce soukromé sféry a také obcí s nimiž na každé akci spolupracujeme. O tom, že se jedná projekty, které mají smysl a jsou funkční jsme se opět přesvědčili při nedávných povodních ve Slezsku a na Moravě," uvedla ve svém úvodním projevu Svatava Maradová, ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu.
Vyhlášení výsledků již 17. ročníku této soutěže, kterou pořádá Státní pozemkový úřad ve spolupráci s Českomoravskou komorou pro pozemkové úpravy, se odehrálo v historických prostorách Senátu Parlamentu ČR. Nad celou akcí převzal záštitu ministr zemědělství.
Soutěž Žít krajinou oceňuje nejlepší navržené a vybudované realizace prvků plánů společných zařízení v krajině, jejich autory, organizátory a všechny další, kteří se o realizace zasloužili. V 17. ročníku soutěže Žít krajinou se komisím představilo 46 projektů, z toho 23 projektů v kategorii Protierozní a vodohospodářská opatření, 7 v kategorii Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a 16 projektů v kategorii Zpřístupnění pozemků. Současně centrální komise vybrala z těchto projektů ten nejlepší a udělila mu Cenu Státního pozemkového úřadu. A poslední cenou, která byla v letošním ročníku udělena, byla Cena veřejnosti. O té rozhodla veřejnost v internetovém hlasování.
,,V letošním ročníku soutěže se kladl důraz nejen na ocenění projektů v tradičních kategoriích, ale také na podporu spolupráce s univerzitami a na přenos teoretických znalostí do praktické roviny. Okruh oceňovaných se tak rozšířil o novou kategorii Zvláštní cenu Státního pozemkového úřadu za studentský počin, který významným nebo zajímavým způsobem navrhuje plánování krajiny s ohledem na řešení jejích aktuálních problémů." doplnila Maradová. Za tímto účelem byly osloveny vysoké školy a univerzity, které se ochranou přírody a tvorbou krajiny ve svých studijních programech zabývají a podporují rozvoj souvisejících oborů. Do soutěže se zapojilo 7 vysokých škol a univerzit. Z přihlášených studentských prací bylo vybráno 9 prací, které postoupily k hodnocení odbornou komisí. Komise byla složena z řad pracovníků SPÚ a Českomoravské komory pro pozemkové úpravy (ČMKPÚ). Na základě hodnotících kritérií byla za vítěznou práci vybrána diplomová práce s názvem Vodohospodářská opatření ke zpomalení odtoku a zvýšení zásob vody v nivě Kozího potoka, jejíž autorkou je Ing. Markéta Blatecká z Vysokého učení technického v Brně.
Ministr zemědělství Marek Výborný nejen, že předal ceny vítězným realizacím, ale ve své úvodní zdravici ocenil dnešní setkání jako velmi dobrou příležitost zdůraznit důležitost pozemkových úprav pro náš venkov a krajinu. ,,Projekt "Žít krajinou" nejlepších pozemkových úprav mi dělá velkou radost. Je skvělé vidět nová protierozní a protipovodňová opatření i projekty na zadržení vody. Gratuluji všem oceněným, včetně vítězky studentského projektu, který bude doufám také brzy realizován." řekl ministr Výborný.
Úvodní slovo přednesl i předseda Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Jiří Vosecký. Jejich pozitivní vliv na krajinu vyzdvihl také Michal Pochop, předseda Českomoravské komory pro pozemkové úpravy. Všichni přítomní senátoři se zapojili do předávání ocenění i Pamětních listů Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova.
Mezi další významné hosty večera patřily senátorky Eva Rajchmanová, Věra Procházková, senátoři Josef Klement a Petr Štěpánek nebo vedoucí kanceláře Senátu Radek Jiránek. Přítomni byli také zástupci resortních a oborových organizací, čelní představitelé spolupracujících univerzit a vysokých škol, členové Zemědělského výboru Parlamentu ČR a další čestní hosté.
Slavnostnímu večeru dodala glanc hudební vystoupení studentek a studentů Konzervatoře a střední školy Jana Deyla - klavíristy Šimona Rahmana a violoncellistky Kateřiny Korbelové, kterou na klavír doprovázela pedagožka Marie Wiesnerová.
Jako ukázka opravdu dobré praxe může sloužit finálový projekt v kategorii Protierozní a vodohospodářská opatření, který získal zároveň i Cenu Státního pozemkového úřadu - Malá vodní nádrž včetně tůně a mokřadu v k.ú. Slavičky v Kraji Vysočina.
Malá vodní nádrž včetně tůně a mokřadu byla navržena v rámci plánu společných zařízení komplexních pozemkových úprav v katastrálním území Slavičky. Stavba byla vybudována v jižní části nezastavěné části obce Slavičky. Z velké části byla stavba umístěna v ploše bývalé vodní nádrže. Hlavním cílem realizace malé vodní nádrže, tůně a mokřadu, bylo zadržení vody v krajině a vytvoření rozsáhlého biocentra. Dalším účelem stavby bylo snížení velkých přítoků z povodí a spolu s tím související zlepšení povodňové situace v obci. V části biocentra byla vytvořena klidová zóna s lavičkami a broukovištěm. Před samotnou realizaci vodní nádrže bylo nutné pokácet stromy a keře na ploše okolo 7500 m2 včetně odstranění kořenů. Část kořenů poté byla využita jako broukoviště a jako úkryt pro živočichy v mokřadu. Podařilo se vytvořit prospěšné území jak z hlediska vodohospodářského či ochrany přírody a krajiny, tak i pro místní obyvatele a jiné návštěvníky území vhodné k odpočinku.
Více o všech oceněných projektech se dovíte přímo na stránkách soutěže Žít krajinou: zde .
Sdílet článek na sociálních sítích