České firmy nevyužívají udržitelnost k posílení své konkurenceschopnosti. Mnohé se perou s jejím ukotvením v manažerské struktuře a nejsou připraveny na povinnosti plynoucí z reportingu
Až 80 % českých firem vnímá povinnosti spojené s ESG reportingem spíše jako
nutné zlo. Často postrádají lidské i další zdroje k naplnění těchto požadavků,
které je v blízké budoucnosti čekají. Již od roku 2026 budou firmy s více než
250 zaměstnanci (případně splňující další kritéria) povinně předkládat kromě
účetní závěrky i firemní zprávu za oblast ESG za rok 2025. Tato zpráva,
schválená auditorem, se stane povinnou součástí dokumentů nahrávaných do
databáze rejstříkového soudu. Vyplývá to z poznatků společnosti ENVIROS, člena
Skupiny Komerční banky, která poskytuje poradenství právě v oblasti nefinančního
reportingu.
Až 80 % českých firem vnímá povinnosti spojené s ESG reportingem spíše jako nutné zlo. Často postrádají lidské i další zdroje k naplnění těchto požadavků, které je v blízké budoucnosti čekají. Již od roku 2026 budou firmy s více než 250 zaměstnanci (případně splňující další kritéria) povinně předkládat kromě účetní závěrky i firemní zprávu za oblast ESG za rok 2025. Tato zpráva, schválená auditorem, se stane povinnou součástí dokumentů nahrávaných do databáze rejstříkového soudu. Vyplývá to z poznatků společnosti ENVIROS, člena Skupiny Komerční banky, která poskytuje poradenství právě v oblasti nefinančního reportingu.
Nové požadavky směrnice CSRD rozšiřují povinnosti firem
Nová směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) výrazně rozšiřuje požadavky na obsah výročních zpráv za oblast ESG. Firmy budou muset detailně mapovat hodnotový řetězec, provádět analýzu tzv. dvojí významnosti (materiality), která hodnotí jak vliv společnosti na okolí, tak vliv okolí na společnost, a kvantifikovat klíčové environmentální ukazatele, například emise skleníkových plynů. Většina českých firem však na tyto požadavky není připravena. Navíc příprava ESG reportingu často není zahrnuta do jejich manažerské struktury a odpovědnosti.
ESG jako příležitost ke zlepšení konkurenceschopnosti
Směrnice CSRD neboli nefinanční reporting však představuje nejen regulatorní povinnost, ale také příležitost ke zlepšení konkurenceschopnosti a reputace. České firmy však tento potenciál zatím využívají jen omezeně. ,,Záleží na tom, jak se vedení firmy staví k udržitelnosti - zda ji vnímá jako klíčovou prioritu, nebo spíše okrajovou záležitost. Přitom firmy, které si udržitelnost začlenily do své byznysové strategie, ukazují, že ji lze využít jako nástroj pro růst reputace a získávání nových zákazníků," říká Jan Hanuš, CEO společnosti ENVIROS.
Příklad dobré praxe: Pekařství a cukrářství Sázava
Jedním z příkladů odpovědného přístupu k udržitelnosti je Pekařství a cukrářství Sázava z Lanškrouna. Firma klade důraz na dobré pracovní podmínky nejen pro své zaměstnance, ale i pro partnery v dodavatelském řetězci. ,,Naši zákazníci oceňují nejen kvalitu našich výrobků, ale také férové podmínky, za kterých byly vyrobeny. Spolupracujeme pouze s dodavateli, kteří sdílí naše hodnoty, což nám pomáhá odlišit se na trhu a získat nové zákazníky," uvádí Robert Faltus, výkonný ředitel společnosti.
Klíčové výzvy implementace ESG reportingu
Implementace směrnice CSRD přináší pro firmy několik zásadních výzev. Prvním krokem je vytvoření detailní mapy hodnotového řetězce, která umožní identifikovat klíčové oblasti dopadů na životní prostředí, společnost i zaměstnance. Tento proces je základem pro analýzu dvojí významnosti, tedy hodnocení vlivu firmy a jejích produktů na okolí a dopadů okolí na firmu. Firmy musí dosáhnout rovnováhy mezi komplexním pokrytím hodnotového řetězce a zaměřením na skutečně relevantní informace, přičemž je nutné vyhnout se nadměrnému zpracovávání detailů tam, kde dopady nejsou očekávány, a soustředit se na oblasti s pravděpodobnými závažnými dopady.
Dalším klíčovým úkolem je sběr a analýza dat. Směrnice CSRD zavádí povinnost kvantifikovat ukazatele pro vybrané významné oblasti, z nichž nejznámější jsou emise skleníkových plynů v rámci Scope 1, Scope 2 a Scope 3. Tyto emisní ukazatele vyžadují nejen přesné shromažďování dat, ale také jejich důkazní auditovatelnost. Kromě toho je nutné zahrnout kvalitativní informace, jako je popis politik, strategií a procesů týkajících se klimatických změn, diverzity, lidských práv či chování podniku. Právě tento komplexní přístup posiluje věrohodnost a transparentnost firemních aktivit.
Strategická integrace ESG je klíčem k úspěchu
Strategická integrace ESG je další důležitou součástí přípravy. Ačkoliv ESG strategie není formální regulatorní požadavek, v praxi se ukazuje jako nezbytná. Pomáhá zajistit, že celá organizace sdílí jednotný přístup k řízení udržitelnosti a sladění obchodních cílů s regulatorními požadavky. Tento integrovaný přístup nejen minimalizuje rizika spojená s environmentálními a sociálními faktory, ale zároveň maximalizuje přínosy těchto opatření.
,,Firmy mnohdy nemají vyjasněno, kdo je za oblast ESG zodpovědný. U mnoha z nich to skončí na někom, komu to tzv. zbyde. Přitom jde o komplexní agendu srovnatelnou s finančním reportingem, jejíž nesplnění může být sankcionováno,"varuje Jan Hanuš. Současně dodává, že klíčem k úspěchu je strategický přístup ke všem výše zmíněným krokům, včetně flexibilních interních procesů umožňujících průběžné vyhodnocování a úpravy. Zapojení vedení společnosti a spolupráce napříč odděleními jsou zásadními faktory. Transparentní a věrohodný reporting navíc zvyšuje důvěru investorů, partnerů i veřejnosti, což může výrazně posílit konkurenceschopnost na trhu.
Sdílet článek na sociálních sítích