Klimatickou politiku EU je třeba přehodnotit, shodli se Havlíček a Hampl

Klimatická politika Evropské unie vznikla v době levných energií a nízkých výdajů na obranu. Kvůli novým prioritám, které nastaly po pandemii, ruské invazi na Ukrajinu a energetické krizi, ji ale bude nutné přehodnotit. Současně s těmito novými prioritami není v silách evropských států klimatickou politiku financovat. Na konferenci Excellence in Finance v Praze se na tom dnes shodli místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO) a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Podle Hampla vznikla současná klimatická politika EU v době, kdy unie využívala levný plyn z Ruska, nemusela vydávat významný podíl veřejných rozpočtů na obranu a těžila z globalizace. O všechny tři tyto výhody ale EU od roku 2019 přišla a musí nyní financovat i další priority kromě dekarbonizace. "Nové priority dohromady s prioritou dekarbonizace nejsou financovatelné ani v bohaté Evropě," řekl Hampl. Unie se podle něj musí rozhodnout, jakou prioritu si vybere, pokud nechce prudce zvyšovat své zadlužení.

"Evropská klimatická politika mohla vzniknout v dobách minulých na bázi dobrého úmyslu, ale nastala pandemie, energetická krize a máme válku za humny. To jsou základní změny," připojil se Havlíček. Podle něj nemůže EU trvat na cílech, které si nastavila v jiné situaci, ale přizpůsobit se nové době.

Havlíček apeloval na přijetí opatření ke zvýšení energetické a surovinové soběstačnosti Evropy. Podle něj nestačí nahradit závislost v dovozu plynu z Ruska za stejnou závislost na dovozu této suroviny z Kataru a ze Spojených států. Zároveň vyzval ke zrušení připravovaného systému emisních povolenek ETS 2, který se má týkat dopravy a vytápění pro domácnosti, a k reformě systému ETS 1, který už nyní funguje v průmyslu a energetice.

Hampl nicméně neočekává, že by se už fungující systém povolenek ETS 1 zcela zrušil. Podle něj by to znamenalo příliš velký zásah do obchodních modelů energetických firem, který by mohl rozkolísat celý evropský trh. Hampl považuje za realističtější drobnější úpravy systému, jako stanovení stropu pro maximální cenu povolenky.

Od cen povolenek se odvíjí i ceny energií. Havlíček přitom upozornil, že kvůli drahým energiím ztrácí evropské firmy konkurenceschopnost vůči americkým.