Konference Zdravá krajina motivuje a přináší příklady dobré praxe
Už potřetí připravil odbor životního prostředí Plzeňského kraje inspirativní odbornou konferenci Zdravá krajina. Ve čtvrtek 20. února zaplnil sál Středního odborného učiliště elektrotechnického Plzeň, aby posluchačům, především z řad zástupců samospráv, představil příklady dobré praxe a inspiroval projekty, které mají pozitivní vliv nejen na krajinu Plzeňského kraje.
,,Naše krajina není v dobrém stavu a zaslouží si naši pozornost, abychom i nadále mohli být její plnou součástí a zároveň se nemuseli stydět, v jakém stavu ji předáváme našim dalším generacím. Právě proto vznikl projekt Zdravá krajina, abychom inspirovali a pomáhali realizovat opatření, která povedou k lepšímu zadržení vody, zlepšení biodiverzity, prostupnosti krajiny, k omezení eroze, protipovodňové ochraně anebo naopak ochraně proti suchu," poznamenal na úvod radní Plzeňského kraje pro oblast životního prostředí a zemědělství Petr Fišer.
V rámci letošního 3. ročníku posluchači debatovali s téměř desítkou přednášejících především na téma územních studií krajiny a zadržování vody v krajině. ,,Musím pochválit kolegyně, které konferenci připravovaly. Za mě to byl nejlepší ročník. Myslím, že se nám podařilo přichystat program tak, že byl celou dobu zajímavý, že to účastníky bavilo, protože to z velké části vydrželi až do konce. Ten hlavní cíl od začátku byl - podpořit ty, kteří se do realizace opatření v krajině pustili a inspirovat ty ostatní, aby s tím začali," upozornil Jakub Rataj z oddělení vodního hospodářství Plzeňského kraje, když současně podotkl: ,,Pro mne osobně byla nejzajímavější přednáška Ivy Bufkové z Národního parku Šumava, která se zabývá zejména obnovou pramenišť a mokřadů, protože tímto tématem se u nás nikdo jiný příliš nezabývá, nicméně všechny přednášky měly svou vysokou hodnotu."
Na úvod konference Lucie Hájková s Marií Bejčkovou z Plzeňského kraje seznámily s možnostmi a posláním projektu Zdravá krajina, představily dotační tituly a upozornily na možnost stát se Partnerem projektu Posluchače současně seznámily s konkrétními opatřeními, které vyplývají z Územních studií krajiny a u kterých momentálně pracují na jejich realizaci. Dopolední blok se pak zabýval územními studiemi krajiny v praxi. Starostka Bezděkova u Klatov Xenie Begerl vyprávěla o propojení nové zástavby s krajinou, Vojtěch Černík z Městského úřadu v Blovicích o realizaci krajinných opatření a koncepčních dokumentech, naopak starosta Štěnovic popsal postup obce v souvislosti s bleskovými povodněmi ve Štěnovicíc. Posluchače zaujala možnost, jak se starat o půdu díky pachtovním smlouvám, o nichž přednášel Pavel Růžička z Biskupství Plzeňského. Dotační tituly Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) představil Zdeněk Myslík.
Odpolední blok přinesl zkušenosti z obnovy pramenišť a zadržování vody v lesích. Obnovu mokřadních biotopů a jejich realizaci popsala právě Iva Bufková z Národního parku Šumava. Opatřením podporující zadržení vody v lesích na Voložném potoce se věnoval Petr Macháček z Vojenských lesů a statků ČR. O závěrečnou přednášku se postaral Karel Makoň, který popsal pozitivní i negativní dopady bobra evropského na krajinu i člověka. ,,S naší krajinou je potřeba něco dělat a my víme jak. Můžeme se v první řadě inspirovat u těch, kteří opatření už dělají. K dispozici jsou jak finance, tak i odborná pomoc," upozornil Jakub Rataj, když současně připomněl, že Plzeňský kraj dlouhodobě poskytuje dotace na výsadbu stromů a údržbu stromořadí. Plzeňský kraj bude žádosti o dotaci z programu Zdravá krajina 2025 přijímat již v termínu od 3. 3. 2025 do 14. 3. 2025 (viz zpráva) elektronicky prostřednictvím aplikace eDotace. ,,S tím, jak se rozvíjí projekt Zdravá krajina, tak do budoucna chceme podporovat i realizaci ostatních opatření nebo třeba i zpracování studií. Konference se snaží oslovit zástupce samospráv a pomoci jim v tom, aby mohli opatření v krajině realizovat."