Rostliny, které vám zachrání život

Pokojovým rostlinám se prý daří u toho, kdo je má rád. Nějakým šestým zeleným smyslem to poznají a nejde jen o to, jestli je dostatečně zaléváte. Je to podobné jako s domácími mazlíčky, ostatně i květiny dokážou být vděčné. Nevrtí sice ocasem nebo vám neolíznou ruku, ale některé z nich fungují jako detoxikační jednotka a dokážou z vašeho okolí odstranit jedovaté látky.

Rostliny kosmického věku

Přišli na to vědci z NASA. Některé květiny mohou zbavovat prostředí toxických látek. Ty na nás útočí ze všech stran doma i v kanceláři. Není to jen kouř z odpolední cigaretky, ale i čisticí prostředky nebo stavební materiály. Navíc tu vzniká jeden z paradoxů moderní doby: abychom zabránili únikům tepla a "šetřili přírodu", zavíráme okna a vzduchem rozváděným po budovách kolují různé škodlivé látky. Ušetříme tak sice energii, ale snižujeme si kvalitu životního prostředí.

Syndrom nemocných budov, jak vědci z NASA tento fenomén nazvali, zhoršují koberce a další textilie, které benzen, formaldehyd nebo trichloretylen nasají a pak postupně uvolňují do ovzduší. Podle Billa Wolvertona, který se výzkumem "nemocných budov" zabývá přes 30 let, existují druhy rostlin, jež dokážou zmiňované toxické látky z ovzduší vstřebat.

Viktor čistič

Rostliny převážně tropického a subtropického původu odstraňují škodliviny zejména pomocí kořenů a kořenových bakterií. Je to například břečťan, který dobře pohlcuje benzen a formaldehyd, dále různé odrůdy dracén (marginata, warneckii, massangeana) nebo nenáročný fíkus malolistý. V přírodě dorůstá až do 30 metrů, květináč v bytě ho však nepustí do dvou metrů výšky. Nemá rád příliš vody, přelité rostlině žloutnou a opadávají listy.

Účinným "čističem" ovzduší je i lopatkovec, který si poradí se všemi třemi jedy, nejlépe však s benzenem. Výzkum prokázal, že za 24 hodin odstranil z uzavřené místnosti 80 % této škodliviny. Lopatkovec je také krásná, věčně zelená rostlina. Květy tvoří bílý list chránící smetanovou palici, který rostlině dodává spanilý vzhled. Přes zimu se lopatkovci daří spíš v chladnějších místnostech, ale vyžaduje omezit zálivku.

Nepodceňujte tchynin jazyk

Na oknech školních parapetů často schytala palbu mokrou houbou. Nenáročná květina si vysloužila pověst nudné rostliny, tuhé a ostré listy jsou zase nejspíš důvodem, proč se jí i v anglo-americkém světě lidově říká tchynin jazyk. Málokdo ji viděl kvést, bělavé květy připomínající klasy však krásně voní. V podstatě jediným úkolem při pěstování této nezničitelné rostliny je nepřelít ji. V zimě by měla mít dostatek světla.

Své si často vytrpí i další účinný pohlcovač škodlivin - zelenec chocholatý neboli Chlorophytum comosum. V angličtině se této rostlině, jejíž úzké listy se světlým proužkem se rozbíhají do všech stran, říká zelený pavouk. Špatné zacházení snáší hrdinsky, ale pokud jí v zimě dopřejete dostatek světla, spíše méně zálivky a časté (obden) hnojení tekutým hnojivem, možná vás odmění bílými kvítky s kaskádou malých rostlinek.

Aby květiny jako "pračky vzduchu" fungovaly, je však potřeba mít v pokoji zhruba o třiceti metrech čtverečních alespoň dvě rostliny. Zvlášť pokud žijete s kuřákem, neměly by "zelené filtry" chybět v obývacím pokoji, své místo mají i v ložnici.

Počítejte však s tím, že ekologická účinnost rostlin se mění podle intenzity světla. Za dobrých světelných podmínek se nejlépe osvědčil fíkus, v polostínu horská palma (Chamaedorea seirizii) a při nedostatku světla lopatkovec.

Žloutnutí
Když odumírají listy
Jestliže listy ztrácejí barvu, je to znamení. Jak kódovat žluté signály?

Případ 1
Stárnutí
Pokud žloutnou listy tu a tam odspodu, je to většinou přirozený proces a není nutné nijak zakročit. Listy jen odstraňte.

Případ 2
Zima
Teplomilné rostliny špatně reagují na změnu teploty, třeba přes noc v ložnici. Přesuňte je tedy do teplejší místnosti.

Případ 3
Sucho
Jestliže nemá rostlina dost vody, ztrácí ji dřív, než doputuje k listům. Více ji tedy zalévejte a roste rozprašovačem.

Případ 4
Příliš vody
Příčinou žloutnutí listů může být i přemíra vláhy, kořeny uhnívají a nemohou ji nasát. Nenechte stát rostlinu ve vodě.

Případ 5
Nedostatek dusíku
Dusík je potřeba k vytváření chlorofylu. Není-li ho dostatek, rostlina nemůže vstřebávat sluneční energii. Přesunuje chlorofyl a do horních částí a dole žloutne. Je potřeba je pravidelně přihnojovat.

Využití rostlin v krajině Technologie čištění životního prostředí pomocí rostlin se nazývá fytoremediace a využívá se i při odstraňování škodlivin z půdy.

Q&A
Miloš Král
architekt zahrad

Jak a kdy zalévat rostliny?
Většině rostlin, především druhům s dřevnatým stonkem, svědčí normální zalivka shora. Častěji potřebují vláhu rostliny na přímém slunci a druhy s velkými listy. Zda potřebují květináče vláhu, poznáte podle suché horní vrstvy substrátu. Zalévání zespodu ocení rostliny s dužnatými stonky, jako je africká fialka nebo brambořík. Nalijte jim takové množství vody, aby rostliny vodu zhruba za půl hodiny vstřebaly, voda však nikdy nesmí stát déle v misce. Zvláštní potřeby mají tzv. epifytické rostliny, které získávají většinu vláhy z listů. Bromélii, tilandsii nebo orchidej hodně roste, v zimě téměř nezalévejte.

Co dělat s přelitou rostlinou?
Přelévání rostlin je poměrně časté, proto je dobré při každé zálivce kontrolovat, jestli v květináči nestojí voda. Přelitou rostlinu vyjměte ze substrátu, očistěte a uhnilé konce kořenů odstraňte. Nedávejte rostlinu zpátky, ale zasaďte do nového substrátu. Následující dny rostlinu zalévejte opatrně a nestavte na přímé slunce.

AUTOR: Tereza Hromádková