Barevné popelnice na tříděný odpad rozeseté po obcích už většina lidí asi zná a používá. Na některých místech však zatím stále chybějí. Dokážeme třídit odpad i odpad ze hřbitovů?
Nakládání s odpady na pohřebištích
O každých Dušičkách směsné kontejnery na hřbitovech doslova přetékají smetím. Jsou tu třitom tři nejčastější skupiny odpadů, které by si "zasloužily" oddělené zpracování: sklo, plasty a bioodpad.
Není to málo
Roční průměr likvidovaného směsného odpadu ze hřbitovů dosahuje zhruba 54 tun. Částka na jeho likvidaci tvoří asi 12,5 % veškerých nákladů na běžný provoz a správu hřbitova - přitom pouze náklady za samotný odvoz a skládkovné na jednu tunu tohoto odpadu se od roku 2003 do roku 2009 zvýšily o takřka 87 %.
Různorodost takového odpadu je blízká odpadu z domácnosti. Zahrnuje vedle kytic a věnců i odstraněnou výsadbu, odpady z ořezu okrasných keříků, zbytky svíček a různé obaly včetně plastů, nejednou i se zbytky různých paliv do petrolejek či olejových lampiček.
Vedle toho se při běžné údržbě a správě pohřebiště vyprodukujeročně přes 30 tun biologicky rozložitelného odpadu a více než 10 tun stavebních sutí.
Dokážeme třídit odpad?
Je alespoň základní třídění směsného komunálního odpadu (např. na odpad z výzdob hrobů a na odpad ze zbytků svíček, obalových materiálů apod.) možné a účelné?
Z technického hlediska by si takové třídění vyžádalo nejen nové typy dělených odpadových nádob, umístěných na více místech pohřebiště, ale i mechanizaci na manipulaci s nimi a konečně i oddělený odvoz a likvidaci. To by stálo nemálo finančních prostředků, kterých se obcím většinou nedostává.
Pro úspěch takového třídění je také nezbytná aktivní spolupráce nájemců hrobových míst a ostatních návštěvníků, a to již v okamžiku, kdy odpad odkládají poprvé. Právě tady by mohl být hlavní problém hlavní problém při snaze odpad z pohřebišť třídit. V Německu, Rakousku, Švýcarsku, Francii a dalších zemích technické prostředky pro třídění odpadů z hrobových míst už dlouho existují a používají se - ovšem ve spojení s větší snahou veřejnosti něco učinit pro ochranu a udržení životního prostředí.
Specifické problémy - stavební a nebezpečný odpad
Samostatnou kapitolou je nakládání se stavební sutí. U řady hřbitovů je pro jeho odložení vyhrazen prostor, odkud se v potřebných intervalech odváží. Kde taková místa vyhrazená nejsou a není zajištěn denní dozor, je nejednou stavební suť odkládána do nádob na směsný komunální odpad. Nezřídka mimo vyhrazené prostory a nikdo se k ní nehlásí.
U pohřebišť s trvalým dozorem se zpravidla uplatňuje zásada, že za nakládání se stavební sutí odpovídá ten, kdo jit provádí - někde provozovatelé takovou činnost nabízejí a zajišťují jako placenou službu.
Je také velmi vhodné určit místo, kam ukládat zbytky rakví, polštářů, oděvů, kytic nebo stuh vyjmutých z hrobů a hrobek. Některé vlastnosti činí tento odpad z pohřebiště nebezpečným (infekčním) a je potřeba s ním nakládat na základě souhlasu příslušného orgánu státní správy. Pro tyto případy je nejlépe využít služby firmy, oprávněné pro nakládání s nebezpečným odpadem.
A co dál?
Přestože se stav pohřebišť za poslední desítky let zlepšil, je nutné věnovat nakládání s odpady větší pozornost. Jde hlavně o vytvoření technických předpokladů (sběrné nádoby, zajištění odvozu), či osvětu návštěvníků. Pozitivní zkušenosti mají s tříděním odpadů na hřbitovech např. ve Štítné nad Vlárou - Popov,ě či v Pržně na Vsetínsku.
Situaci neprospívá ani odlišné zdanění nakládání s komunálním odpadem produkovaným obyvateli a nakládáním se stejným odpadem z pohřebišť.
Náklady na likvidaci odpadu z pohřebišť by však neměly zvednout ceny za nájem hrobových míst - tyto ceny patří už několik let mezi regulované, navíc náklady na jeho zpracování spadají mezi výlohy, placené z paušálního poplatku na zpracování odpadů v obci.
VÁCLAV GRAF
správce pohřebišť ve Valašském Meziříčí
TOMÁŠ KOTRLÝ
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR