Modrý tajfun v zeleném fondu nakonec odvál i ministra

Pavel Drobil nechtěl být ministrem životního prostředí. Velmi rychle ale pochopil, jak mocný resort od premiéra získal. A začal si jej užívat.

Na odstrčeném ministerstvu v pražských Vršovicích se Drobil velice rychle začal obklopovat vlastními lidmi. Buď těmi, které znal, nebo těmi, kterým slíbil posty výměnou za křeslo místopředsedy ODS.

Mladý ministr se nezdržoval obsazováním postů na místech, kde se řešila ochrana přírody. Maximální pozornost upřel na všechna místa, kde se rozhoduje o penězích. Zejména na Státní fond životního prostředí, kterým ročně protékají desítky miliard korun a který nakonec stál u ministrova pádu.

Muž brněnské ODS

Drobil neobsazoval tento fond sám. Povolal si na to svého věrného spolupracovníka Martina Knetiga, který na post ředitele přivedl svého bývalého kolegu z České národní banky Libora Michálka.

O post Michálkova náměstka si pak řekla jihomoravská ODS. Do Prahy vyslala Dušana Fibingra - muže, který na jižní Moravě vlastnil poradenskou agenturu na zpracování žádostí o evropské peníze.

Zmíněná trojice mužů fond během několika týdnů zcela ovládla. Vyprovodila lidi z éry bývalých ministrů Petra Kalaše a Martina Bursíka a omezila také vliv exministryně a nyní náměstkyně Rút Bízkové.

"Na fondu se nám podařilo nastavit celkem transparentní kritéria pro udílení dotací. Hodnotili jsme pokud možno podle objektivních věcí, a nikoliv subjektivně. Tohle chtěli změnit," popsal HN pod podmínkou anonymity jeden z vysoce postavených úředníků, který musel z fondu odejít.

40 euromiliard

Ředitelem fondu byl Michálek, mnohem větší slovo ale rychle získali lidé za jeho zády. Především Fibingr, který zcela ovládl operační program Životní prostředí - program, ve kterém zbývá na rozdělení čtyřicet miliard korun.

Fibingr začal chodit na jednání řídící rady operačního programu, zatímco ředitel Michálek ani nebyl jeho členem.

Do jednání začal Fibingr i rychle zasahovat. Už v září mělo ministerstvo životního prostředí vyhlásit další kolo programu a vyzvat zájemce, aby se hlásili o evropské peníze.

Jenže výzva byla odložena až na začátek příštího roku. Oficiálně proto, že Fibingr navrhl změnit systém hodnocení jednotlivých žádostí. Údajně tak, aby se žádosti daly hodnotit subjektivněji než nyní, tedy neprůhledněji.

Další zásah přišel vzápětí. Fibingr totiž začal kontrolovat projekty, které už získaly všechna potřebná razítka a povolení. Z ministerstva ale začaly prosakovat informace, že Fibingr chce povolené projekty zastavit a zdržet udělení dotace. Na jednání 11. listopadu pak Fibingr skutečně prosadil, že povolené projekty budou dočasně odloženy.

Mezi žadateli se mezitím už rozšířila zpráva, že pokud chtějí dotaci získat, bez přímluvy to nepůjde.

"Informace šířené o schopnostech tzv. ,pomoci' projektům ze zásobníku se nezakládají na pravdě," dementovalo ale ministerstvo životního prostředí podobné spekulace v tiskové zprávě z 11. listopadu.

Fibingr se na fondu obklopil vlastními spolupracovníky. Podle zdrojů HN za ním skoro denně do úřadu docházel brněnský poslanec ODS David Šeich. Není náhoda, že právě on. Šeich měl totiž nedávno velkou poradenskou agenturu, která píše projekty na evropské dotace.

"Známe se, vím, že naše firmy podnikaly ve stejné branži. Že bych s ním měl nadstandardní vztahy, bych ale neřekl. A určitě jsem mu nepomáhal na státním fondu životního prostředí," odmítá ale Šeich zvěsti o tom, že Fibingra na úřadu navštěvoval téměř denně.

Ambrozkův vlivný fond

Kouzlo a bohatství státního fondu životního prostředí ale neobjevil až Drobil. Velmi mocně ho v letech 2002 až 2006 ovládl už tehdejší ministr životního prostředí Libor Ambrozek. I on fond obsadil svými nejvěrnějšími spolupracovníky - dosadil svého ředitele i náměstka a fond zahalil do zcela neprůhledného systému rozdělování milionových dotací.

Když HN před několika měsíci mapovaly Ambrozkův nepřiměřeně velký majetek, zjistily, že někdejší lidovecký politik z fondu bez kontroly rozdával miliardy. Sám udílel ministerské výjimky a rozhodoval, kam fond pošle dotace ve výši desítek milionů korun na opravy čističek a kanalizací. Během čtyř let Ambrozek na výjimkách rozdělil čtyři a půl miliardy.

Ambrozkovi nástupci vydávání výjimek nejprve omezili - ze stovek až na několik jednotek v době ministrování Rút Bízkové. Kromě toho také zavedli nová pravidla pro hodnocení žádostí o peníze.

S přispěním Luboše Kreče

AUTOR: Marie Valášková

AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Kdo je kdo

Hlavní postavy aféry, kvůli které padl ministr Drobil

Libor Michálek

Šéf Státního fondu životního prostředí, který celou kauzu rozpoutal. Nahrával si schůzky s Drobilem a jeho poradcem Knetigem a obvinil je, že se jej pokoušeli vmanipulovat do machinací s veřejnými zakázkami. Michálek přišel do vedení fondu z České národní banky, kde vedl investiční odbor. Z ČNB jej přivedl ministrův klíčový poradce Martin Knetig, oba se znali zhruba deset let. Michálek svou kariéru začínal ve Fondu národního majetku, pracoval také na ministerstvu financí či v Komisi pro cenné papíry.

Martin Knetig

Dlouholetý spolupracovník Pavla Drobila, který nyní ministra de facto potopil. Na nahrávkách mluví mj. o tom, že zakázky je potřeba řídit tak, aby Drobil zajistil finance pro ODS a mohl ve straně posílit svůj vliv. Drobil si Knetiga vybral za spolupracovníka už v roce 2008, když nastoupil do dozorčí rady Lesů ČR. Znali se spolu od roku 2000, kdy Knetig dělal likvidátora fondu Kredital a Drobil zastupoval jako právní koncipient jednoho z klientů firmy. Podobně jako Michálek či Drobil i Knetig v minulosti pracoval pro ministerstvo financí.

Dušan Fibingr

Na post prvního náměstka ředitele SFŽP se dostal díky vazbám na jihomoravskou ODS, která pomohla Drobilovi ke křeslu místopředsedy ODS. Fibingr dříve podnikal mimo jiné ve stejném odvětví jako jihomoravský poslanec za ODS David Šaich. Fibingr se postupně za Drobilovy éry na ministerstvu stal klíčovou postavou fondu, mezi ním a Michálkem se postupně vytvořila zákopová válka.

Fond plný peněz

40 mld.

Státní fond životního prostředí zodpovídá mj. za mamutí operační program Životní prostředí, který je jedním
z největších zdrojů evropských dotací. V programu zbývá k rozdělení asi 40 miliard korun.