Havárie ve Fukušimě se vyšplhala na "pěkné" druhé místo ve světovém žebříčku nehod jaderných elektráren, ani to ale asi nic nemění na skutečnosti, že tváří v tvář hrozící energetické krizi je štěpení zdroj energie, který nejde pominout. Má to ale svá "ale" - zřejmě pořád ještě není třeba se bát jádra, ale větší strach vzbuzují lidé, kteří se jím živí nebo mu nekriticky fandí.
Dokonalá energie, ale pro dokonalé lidi
Právě diskuse kolem Fukušimy ukazuje, že žonglování s fakty jim není cizí - což v kombinaci s komplikovanou povahou nukleární energie vytváří směs, která z reaktorů opravdu může dělat bomby. Obraty jako "mají pod kontrolou" a "nevýznamný únik" zněly ještě ve chvíli, kdy se už druhá reaktorová budova měnila v trosky a oblast opouštělo 140 000 osob.
Obzvlášť znepokojující ale je občasné tvrzení, že riziko havárií musíme přijmout, protože bez jádra přijdeme o elektrické pohodlí, na které jsme zvyklí. Jenže kdyby se do výzkumu jiných zdrojů a akumulace energie nalily takové částky jako do atomu a termojaderné fúze, tak už bychom je nejspíš dávno měli. A pokud to má být důvod, proč omlouvat lajdácké jaderné projekty a šetření na bezpečnosti, pak před pohodlím vylepšeným rakovinou z ozáření dávám přednost tomu nepohodlí.
Jenže následky radiačního znečištění se dají snadno pěkně schovat mezi chemikálie v jídle, kouření, stres nebo špatný vzduch... Jaderná energie je dokonalá věc - pohříchu však asi jen pro dokonalé lidi.
AUTOR: Jan A. Novák