Úložiště jaderného odpadu má stát přes sto miliard, vytipována jsou čtyři místa

Výběr informací o úložištích vyhořelého jaderného paliva v ČR (Senát dnes vrátil Sněmovně zákon o úložišti jaderného odpadu):

- Místo pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva z českých atomových elektráren i dalšího radioaktivního odpadu se hledá od 90. let minulého století. Nyní jsou vyhořelé palivové články uchovávány v meziskladu v areálu elektrárny v Dukovanech, další radioaktivní materiál pak v bývalém vápencovém dole Richard u Litoměřic a ve vytěženém uranovém dole Bratrství u Jáchymova. Na starosti je má státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).

- SÚRAO má za úkol také hledat místo pro budoucí hlubinné úložiště, které by vyřešilo problém s ukládáním radioaktivního odpadu na dlouhou dobu. Během let se měnil počet uvažovaných lokalit. V roce 2003 například měla SÚRAO vytipováno šest oblastí, později se počet zvýšil na sedm a poté na devět. V červnu 2020 Rada SÚRAO schválila zúžení na čtyři místa, v prosinci téhož roku o tom rozhodla vláda. Hlubinné úložiště jaderného odpadu tak má v České republice vzniknout v jedné ze čtyř lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku.

- Uvažované vybudování úložiště má řadu kritiků, část založila Platformu proti hlubinnému úložišti, jež nyní sdružuje přes tři desítky obcí a měst a několik spolků. V minulosti několikrát v uvažovaných lokalitách zorganizovala například Den proti úložišti. Platforma také žádá otevření dalších koncepčních možností nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Vedle rychlého směřování ke stavbě hlubinného úložiště podle platformy existují další možnosti nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Střednědobou alternativou se podle platformy může stát jeho dlouhodobé skladování.

- Proti stavbě úložiště protestují také dotčené obce, například obce z lokality Hrádek na Jihlavsku se úložišti dlouhodobě brání s odkazem na to, že by mohly být poškozeny zdroje vody. Už v minulosti se obrátily na soudy, před rokem ale například Nejvyšší správní soud (NSS) odmítl jejich kasační stížnost směřující proti usnesení, kterým vláda v prosinci 2020 zúžila výběr možných lokalit na čtyři. Skupina obcí se pak ještě začátkem letošního roku obrátila na Ústavní soud (ÚS), ani u něj ale neuspěla.

- Koncem února letošního roku podala Správa úložišť radioaktivních odpadů žádosti o stanovení průzkumného území ve všech čtyřech vybraných obcích. V případě, že ministerstvo životního prostředí žádostem vyhoví, zahájí správa geologický průzkum pro možné budoucí umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. O nejvhodnější lokalitě pro úložiště by se podle současných plánů mělo rozhodnout do roku 2028. Horniny v dotčených územích chce SÚRAO prověřit také pomocí vrtů do hloubky desítek i stovek metrů.

- Jako součást příprav na vybudování hlubinného úložiště SÚRAO provozuje v prostorách někdejšího uranového dolu Rožná u Bukova na Vysočině laboratoř. Ve zhruba půlkilometrové hloubce se tam zkoumají způsoby, jak nejlépe postupovat při budování místa pro trvalé uložení radioaktivního odpadu. Například vhodné postupy pro těžbu horniny, ale také chování skutečného kontejneru na vyhořelé palivo z elektrárny v podzemním prostředí. Stavba Podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov začala v roce 2013, experimenty se tam dělají od roku 2017.

- Konečné slovo o vybudování úložiště má vláda. "Jsme otevřeni i jiným řešením, než je konečné hlubinné úložiště v ČR," stojí v koaliční smlouvě současné vládní sestavy. Ve smlouvě koalice také slíbila posílit práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění úložiště. Návrh zákona o řízeních o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu, který upravuje práva a lhůty dotčených obcí v jednotlivých řízeních, schválila vláda v polovině ledna. Kabinet se zároveň shodl na tom, že finální výběr lokality pro úložiště bude společným rozhodnutím vlády i Parlamentu.

- V polovině listopadu zákon schválila Sněmovna. Na rozdíl od vládní předlohy z něj ale poslanci vypustili ustanovení o tom, že by rozhodnutí vlády o výstavbě bylo podmíněno souhlasem obou parlamentních komor. Kvůli tomu dnes senátoři zákon vrátili zpět do dolní komory. Senát dnes rovněž doporučil, aby vláda neměla možnost, ale povinnost stanovit kompenzace nad rámec atomového zákona pro obce, na jejichž území bude úložiště vybudováno. Právo veta pro obce Senát odmítl, podobně jako před měsícem Sněmovna.

- Minulý týden se členové Platformy proti hlubinnému úložišti radioaktivního odpadu shodli na tom, že všechny čtyři zvažované lokality pro úložiště budou nadále postupovat společně. "Dohodli jsme se na komunikační strategii po přijetí zákona. Ze strany státu je navozený mylný dojem, že úložiště musí být v roce 2050, jinak nebudeme moci stavět jaderné elektrárny. To není pravda," řekl sekretář platformy Edvard Sequens.

- Náklady na vybudování komplexu, jehož stěžejní část má být přibližně půl kilometru pod povrchem českého masivu, se podle předchozích informací odhadují na 111 miliard korun. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v listopadu 2020 uvedl, že na přípravy hlubinného úložiště vynaložila SÚRAO do té doby přes 1,8 miliardy korun. Podobný problém neřeší jen ČR, osudem vyhořelého paliva i dalších látek se zabývají i jinde. Asi nejdále jsou ve Finsku, kde se už úložiště buduje a země plánuje první zařízení tohoto druhu otevřít do dvou let, v pokročilé fázi jsou i Švédsko nebo Francie.

- Úložiště mělo vzniknout původně do roku 2065, o urychlení výstavby se ovšem mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.