Hnízdo nad řekou

Vrabinec je, podobně jako většina hradů a hrádků širokého okolí, vystavěn na pevné čedičové hornině. Není divu. Měkčí horniny byly ohlodány zubem času a silou eroze, takže se lávové výlevy a vulkanické sopouchy staly krajinnými dominantami. A podobně jako ředitel firmy sídlí v nejvyšších patrech, tak i zemský pán rád dával najevo výši svého postavení nadmořskou výškou svého sídla. Alespoň kousek nad plebsem.

Na nápadné skále nad údolím mezi dnešními Těchlovicemi a Babětínem si nechal na počátku 15. století zbudovat své sídlo Jan z Těchlovic. Mnohé hrady přetrvají staletí, ale hrádek pana Jana takové štěstí neměl.

Těžko se dnes dozvíme, zda za požárem v roce 1444 stála nehoda, msta, nebo pouhopouhá nepozornost. V každém případě po požáru se už ke své původní slávě nevrátil. Podle listinných důkazů byl sice ještě na počátku 16. století obýván, ale roku 1515 je označován za pustý.

Lidmi postavené zdi na rozdíl od pevného kamenného podloží většinou vzaly za své. Pozorný návštěvník najde vytesané trámové kapsy, do nichž byly v minulosti zasazeny trámy nesoucí podlahu. Viditelné zdi statku těsně pod hradem i maličký, dnes zarůstající rybníček naznačují, že podhradí bylo obýváno ještě v polovině 20. století.

Skála s nenápadnými zbytky sídla je díky své snadné dostupnosti podél červené turistické značky běžným výletním cílem lidí z Děčína i Ústí nad Labem, dvou větších měst na dolním toku českého Labe. Leží totiž zhruba uprostřed mezi nimi.

Nejistá rozhledna

Velký Chlum je rozhledna jako z pohlednice. Když se vydaří jarní počasí, okolo voní rozkvétající stromy, v podrostu žlutě září pitulníky a skvrnité květy jarních hluchavek, tak je výlet k rozhledně velmi příjemnou procházkou.

Pevná kamenná stavba se chlubí dvěma ochozy. První je v sedmimetrové výšce, druhý o dvanáct metrů výš. Dokonalé kruhové výhledy zde na vás ovšem nečekají. Chlum je vlastně dvouvrcholový kopec a není bez zajímavosti, že na obou v minulosti stály rozhledny.

Zvláštní je, že nejprve byl rozhlednou osazen nižší z nich (447 m n. m.). Rozhledna na Velkém Chlumu (488?m n. m.) byla slavnostně otevřena 18. května 1930. Jenže o pár let později se světem se přehnala válka, na stavbu dolehl čas i vandalové a obnovy rozhleden nebyly na ekonomickém pořadu dne.

Věž chátrala a navíc horní ochoz byl zabrán pro potřeby převodu televizního signálu. Dolní ochoz sice zůstal pro turisty přístupný, nicméně okolní les rozhled zásadním způsobem omezoval.

"V letech 1996-1997 došlo k opravě rozhledny i opětovnému zpřístupnění vrcholové vyhlídkové plošiny. Anténní systémy byly sneseny, spodní ochoz opraven a horní plošina byla zastřešena. Městský úřad Děčín investoval do opravy 531 000 korun," píše Pavel Miškovský v knize Naše rozhledny.

Bohužel možná právě blízkost města měla za následek opětovné vandalské ničení. Budoucnost v současnosti fungujícího vyhlídkového bodu je stále poměrně nejistá.
Sověti tomu dali zabrat

Červenobíle pruhovaná páska natažená přes jednu z přístupových zámeckých cest naznačuje, že něco není v pořádku. Podezření vzápětí potvrzuje list papíru se zákazem vstupu a oznámením, že Růžová zahrada je dočasně uzavřena.

Děčínský zámek prochází rekonstrukcí, čehož si musí všimnout každý, ať se prochází v parku pod ním, nebo vystoupá po Dlouhé jízdě - téměř tři stovky metrů dlouhé přístupové cestě sevřené zdmi slepých arkád.

V rámci projektu Revitalizace zámeckých zahrad a parku na Mariánské louce probíhají na jižní straně zámeckých prostor práce, které mají původnímu prostoru vrátit slávu šlechtických dob.

V minulosti tady stávaly orchideové skleníky a mimo jiné právě tady rozkvetla roku 1852 poprvé v kontinentální Evropě viktorie královská.

Zámek byl po dlouhá léta okupován různými armádami. Nejedná se o nadsázku, ale o hodnocení pobytu nejprve německých a posléze sovětských vojáků, kteří zámecké prostory opustili až v roce 1991.

"Sověti tomu tady dali zabrat. Stávalo se, že močili ze zámeckých oken. Rozhodně se k zámku nechovali jako k historické památce. Spíše jednali stylem po nás potopa," tvrdí jeden z místních u piva v děčínském podhradí.

Zatímco zámek je skutečnou dominantou města, viditelnou ze širokého okolí, zdejší řetězový most je poměrně nenápadně skryt pod ním. Přesto stojí za zmínku. Podle informační cedule umístěné vedle něj jde o jediný řetězový most na našem území, který po celou dobu zůstal na svém místě. Využívají jej maminky s kočárky, užívající si mateřskou dovolenou ve stínu vzrostlých stromů, relaxační běžci i na lavičkách posedávající milenci.

Dějiny plavby uzavřeny

Během cesty na Vrabinec nebo Velký Chlum můžete několikrát zahlédnout Labe, a pokud bude zrovna správný stav vody, tak kolem propluje tlačný remorkér přepravující náklad až k mořským břehům. Byrokratické bitvy příznivců lodní dopravy s ochránci přírody se na Děčínsku táhnou už léta a nic nenaznačuje, že by měly skončit.

Zajímá-li vás, jakým způsobem se doprava po Labi odvíjela v minulosti, musíte bohužel oželet návštěvu Oblastního muzea v Děčíně. Velká ocelová kotva před budovou sice jasně naznačuje hlavní téma jedné z expozic, ta je ovšem v současné době kvůli dlouhodobé rekonstrukci uzavřena.

Každopádně pokud se vám kraj kolem Děčína zalíbí, není problém protáhnout výlet příhraničním vláčkem či romantickou vyjížďkou lodí do pískovcových skal Saského Švýcarska.

Jak se tam dostat
Nejbližší zastávka u Vrabince jsou Těchlovice (vlak, bus). Do Děčína se dá dojet i výletní lodí z Prahy vlakem.

Tip na výlet
Zoo Děčín

Děčínská zoo sídlí na kopci nad městem, je snadno přístupná a její návštěvou se potěší jak dospělí, tak děti. Třeba na malé umělé lezecké stěně mohou změřit svou obratnost.

Kam na jídlo
Paroloď
Tyršova 30, Děčín, www.parolod.cz

Dobrá cukrárna (a také restaurace, kavárna, pizzerie a klub) s vyhlídkou na Labe je hned za Tyršovým mostem.

Kde se ubytovat
hotel Česká koruna
Masarykovo náměstí 60, www.hotelceskakoruna.cz

Hotel v centru města nabízí 43 pokojů v kategorii First Class a Standard, restauraci nebo letní předzahrádku. Za dvoulůžkový pokoj se snídaní zaplatíte 1200-1550 korun.

Užitečné internetové stránky
www.mmdecin.cz Oficiální stránky Děčína
www.zamekdecin.cz web Děčínského zámku
www.labskaplavebni.cz plavba po Labi, jízdní řády
rozhledny.wz.cz rozhledny a vyhlídkové věže v Česku

AUTOR: Topi Pigula