Plzeňský kraj chce v mlýně v Horažďovicích výukové centrum o řece

Expozici a environmentální centrum zaměřené především na řeku Otavu by chtěl Plzeňský kraj zřídit v bývalém zchátralém mlýně v Horažďovicích na Klatovsku. Historickou stavbu v havarijním stavu koupil za 2,5 milionu korun kraj za vedení ODS v roce 2008 pro Galerii Klatovy/Klenová. ČSSD po nástupu do čela kraje koupi kritizovala a odmítla v domě v záplavovém území umístit výtvarná díla. Nyní hledá pro stavbu využití, pokusí se získat dotace EU v projektu přeshraniční spolupráce, řekl ČTK náměstek hejtmana Ivo Grüner (ČSSD).

"Mlýn v Horažďovicích by měl být environmentálním centrem Plzeňského kraje pro naše základní a střední školy i pro všechny, kdo budou chtít vědět něco o zlatonosné Otavě. Mělo by to fungovat i jako školicí centrum pro výuku environmentálních předmětů, zároveň by to mělo být otevřené jako expozice i pro veřejnost," uvedl. Kraj připravuje projekt, který by chtěl na začátku září předložit v dotačním titulu přeshraniční spolupráce Cíl 3. Partnerem na německé straně by měla být Horní Falc.

Grüner předpokládá, že za sumu kolem 30 milionů by bylo možné opravit nejen velmi zchátralý objekt, ale také zřídit centrum. Využilo by se i atraktivního pozemku - poloostrova a zahrady u řeky. "Měly by tam být informace o Otavě, o živočiších, o rybách, o životním prostředí i třeba o nakládání s odpady," vyjmenoval Grüner. Neměla by chybět také zmínka o zlatě, které se dříve na Otavě rýžovalo, či o perlách, neboť perlorodky se v řece chovaly už v 16. století. Expozice by měla nabídnout pohled do historie, zaznamenat současný stav i výhled do budoucnosti.

Provoz by měl podle představ kraje zastřešovat místní dům dětí a mládeže, hejtmanství by chtělo, aby na projektu participovalo i město. Stavba je podle Grünerova názoru v dezolátním stavu. Ačkoliv není sama památkově chráněna, je poslední neopravenou částí městské památkové zóny.

Tříkolový mlýn na spodní vodu zmiňují historické prameny už v roce 1370, později se zde mlela zlatonosná ruda, na sklonku 19. století město instalovalo v objektu první elektrárenskou turbínu, mlýn pak sloužil také na mletí vápence.
Lada Pešková