Japonci se teď jezdí do Černobylu učit
Čtvrt století po nejhorší havárii jaderné elektrárny v dějinách zažívá Černobyl turistický boom. Každý den z Kyjeva turistické kanceláře pošlou do evakuované "zóny odcizení" stovku zvědavců. V posledních týdnech ovšem zřetelně stoupá počet turistů z Japonska.
"Chtějí se podívat, jak to bude za 25 let vypadat v okolí Fukušimy," řekl časopisu Ogoňok Arsenij Finberg ze společnosti Interesnyj Kyjev, která k havarované černobylské elektrárně posílá zvědavce již tři roky. Turistů přibylo poté, co v roce 2009 časopis Forbes zařadil výlet do evakuované zóny mezi nejzajímavější destinace pro extrémní turistiku, spolu s cestou do Antarktidy nebo do Severní Koreje.
Nebezpečné cesium 137
Japonci tu pro sebe asi mnoho pozitivního nenajdou. I po čtvrt století zemědělci na Ukrajině a v Bělorusku nacházejí ve svých potravinách radioaktivní izotopy.
"Když jsme v Žitomirské a Rovenské oblasti měřili cesium 137 v mléku, mase, houbách, řepě nebo bramborách naposledy, jeho obsah převyšoval hygienické normy více než šestkrát," konstatuje vědecká konzultantka hnutí Greenpeace Irina Labunskaja. Právě cesium 137 uniklo i z fukušimské elektrárny.
Ukrajinské zkušenosti nyní studují i japonští lékaři, obávající se nárůstu počtu onkologických onemocnění.
"Jestli to bude podobné situaci po Černobylu, výskyt rakoviny začne prudce růst pět let po havárii, tedy v letech 2016 až 2017," napsal ukrajinský novinář Valerij Kalnyš, jehož otec se zúčastnil odstraňování následků černobylské havárie.
Mezinárodní organizace pro výzkum rakoviny nedávno publikovala odhad, že následkem havárie zemřelo na rakovinu až 16 tisíc lidí. To je podstatně méně než odhady Ruské akademie věd, které hovoří o 140 tisících mrtvých na Ukrajině a v Bělorusku a dalších 60 tisících v Rusku samotném.
I čtvrt století po havárii lidé stále žijí v zamořených oblastech, které původně měly být evakuovány.
"Žijeme v radioaktivních domech, dýcháme radioaktivní vzduch, jíme radioaktivní potraviny. Jsme tu jak ve vězení," řekla deníku Los Angeles Times Světlana Ivanova z vesnice Staryj Vyškov. Ta přilákala pozornost reportérů nejvyšší mírou sebevražednosti mladých lidí v zemi.
"Není to sama radiace, která lidi zabíjí, ale nekonečný stres, vyvolávající onemocnění a vedoucí k sebevraždám," říká moskevská psychiatrička Galina Rumjanceva. Obyvatelé vesnice dostávají každý měsíc asi čtyři dolary jako příplatek za život v nebezpečné zóně.
"Místní tomu říkají příspěvek na rakev. Zpočátku mi to přišlo vtipné, teď už ale ne," říká Světlana Ivanova, jejíž manžel zemřel na rakovinu a syn spáchal sebevraždu.
Elektrárny ale potřebujeme
Navzdory desítkám tisíc obětí havárie má jaderná energetika stále pevné zastánce. Jedním z nich je i bývalý ředitel černobylské jaderné elektrárny Viktor Brjuchanov, ze kterého úřady udělaly hlavního viníka katastrofy. Byl vyloučen z komunistické strany a dostal deset let vězení.
"Z havárií jako tehdy u nás nebo dnes v Japonsku se musíme poučit, ne elektrárny zavírat," citoval Brjuchanova deník Moskovskij komsomolec.
Po havárii ve Fukušimě řada evropských zemí oznámila zmrazení jaderného programu. Berlín dokonce zavřel sedm starých jaderných elektráren.
Další podrobnosti, včetně animací a fotogalerií najdete na www.zahranicni.ihned.cz
AUTOR: Ondřej Soukup
AUTOR-WEB: www.ihned.cz