Senátoři odstřelili nízkoemisní zóny

Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) je zklamáno rozhodnutím senátorů zamítnout novelu zákona ovzduší, která by obcím umožnila vyhlásit tzv. nízkoemisní zóny. Zatímco takové zóny úspěšně fungují v desítkách měst v Německu, Velké Británii, Holandsku, Švédsku nebo Dánsku, centra českých a moravských měst budou nadále zbytečně zamořovat čmoudící výfuky zastaralých automobilů (1). Zvyšuje se tak i riziko, že Česká republika může být potrestána citelnou sankcí za systematické překračován& iacute; limitů pro znečištění ovzduší prachem.

"Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem a další desítky měst v České republice už letos vyčerpaly celoroční kvótu 35 dní, kdy smí být překročen limit pro znečištění prachem. V některých městech projevili komunální politici ochotu vyhlásit nízkoemisní zónu. Je proto škoda, že se senátoři rozhodli znemožnit městům, která se potýkají se znečištěním ovzduší, aby využila toho nástroje, který se osvědčil v desítkách měst řady evropských zemí", uvedl MUDr. Miroslav Šuta z CpŽPZ (2).

Švédský Göteborg zavedením nízkoemisní zóny snížil emise prachových částic z nákladní dopravy o 40%. Stockholm díky zóně snížil emise oxidů dusíku o 10 až 20% a emise jemných prachových částic o 40%. Dobré zkušenosti se snižováním emisí jemného prachu díky nízkoemisním zónám mají také desítky německých měst včetně Berlína.

Jako jemný prach, který je typický pro výfukové plyny automobilů s dieselovým motory, se označují částice s průměrem menším než 2,5