Nejstarší důkazy o znečištění olovem pocházejí z antického Řecka, tvrdí vědci

Z antického Řecka pocházejí nejstarší záznamy o demokracii, západní filozofii - a jak se nyní ukázalo, také o znečištění olovem. Vyplývá to z nové studie vědců z univerzity v německém Heidelbergu, o které informovala agentura AP.

Vědci zkoumající sedimenty z řecké pevniny a Egejského moře nalezli nejstarší známé důkazy o znečištění životního prostředí olovem, které se datují do doby asi před 5200 lety. To je o 1200 let více než předchozí nejstarší zaznamenané znečištění olovem, které bylo nalezeno v rašeliništi na území dnešního Srbska.

Ve starověku se olovo uvolňovalo do ovzduší jako vedlejší produkt tavení rudy na měď a stříbro. Jedovatý kov později kondenzoval ve formě prachu a usazoval se v půdě.

"Stříbro se používalo na šperky, na speciální předměty - ale nenacházelo se v čistém stavu; těžilo se v rudě kombinované s olovem," uvedl archeolog Heidelberské univerzity Joseph Maran, spoluautor nové studie, která vyšla v odborném časopise Communications Earth and Environment.

Lokalita s nejstaršími známkami kontaminace olovem se nachází v severovýchodním Řecku, poblíž ostrova Thasos. Předchozí archeologické nálezy naznačují, že Thasos byl jedním z nejvýznamnějších míst v regionu, kde se těžilo stříbro a vyráběly kovy, uvedl Maran.

"Olovo uvolňované při tavení je první formou toxického nebo průmyslového znečištění na světě," řekl historik Joseph Manning z americké Yaleovy univerzity, který se na studii nepodílel.

Antické Řecko je považováno za kolébku evropské civilizace; klasické období proslulo athénskou demokracií, Sokratem a Platónem, a v helénském období dosáhl řecký kulturní vliv vrcholu v celém Středomoří.

Podle vědců zůstávala úroveň znečištění olovem ve starověkém Řecku po celou dobu bronzovou a v klasickém i helénském období poměrně nízká a lokalizovaná. Vědci ale zjistili, že zhruba před 2150 lety došlo k "výraznému a náhlému nárůstu" emisí olova způsobených lidskou činností v celém Řecku, uvedl spoluautor studie Andreas Koutsodendris z Heidelberské univerzity.

Přibližně v té době, v roce 146 před naším letopočtem, dobyla řecký poloostrov římská armáda, která změnila společnost a ekonomiku regionu. S rozvojem římského obchodu, kolonií a lodní dopravy ve Středozemním a Černém moři rychle rostla poptávka po stříbrných mincích, což vyžadovalo tavení, při kterém se uvolňovalo olovo, uvedl Koutsodendris.