Bartuška: ČR se musí vyrovnat se změnou energetické politiky Němců

Změna německé energetické politiky způsobená plánovaných odklonem země od využívání jaderné energie je skutečnost, kterou musí Česko respektovat a přizpůsobit se jí. ČTK to dnes řekl český energetický emisar a vládní zmocněnec pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín Václav Bartuška během své návštěvy Berlína.
"Ta německá změna je prostě fakt, se kterým se musíme vyrovnat," tvrdí Bartuška, který ho vnímá i jako výzvu pro Českou republiku. Odmítá však, že by se potenciální úbytek elektřiny na německém trhu v důsledku vyřazení všech tamních jaderných elektráren z provozu promítl do plánů na výstavbu dalších dvou bloků Temelína. Ty se podle něj řídí čistě potřebami českého trhu.

"Nemůžete zohlednit to, co se bude dít v Evropě okolo vás z jednoho prostého důvodu, že to nikdo neví. Ani Německo samo neví, jakou mít strukturu energetiky za deset let. I z toho důvodu je naše energetická koncepce stavěná na domácí spotřebě," zdůraznil Bartuška, který se dnes v Berlíně setkal se svými protějšky v úřadu kancléřky a na ministerstvu zahraničí a vystoupil na debatě k české energetice pořádané Německou společností pro zahraniční politiku.

To, že v současnosti může Česko vyvážet část své elektřiny do zahraničí včetně Německa, nepovažuje za trvalý rys české ekonomiky. "Dlouhodobě budeme mít svoje potřeby pokryté, možná budeme mít lehký přebytek, ale rozhodně ne v řádu, jaký budou potřebovat země okolo nás," domnívá se Bartuška.

O Temelínu se v Německu začalo znovu diskutovat v souvislosti s březnovou katastrofou v japonské atomové elektrárně Fukušima, kterou mělo na svědomí ničivé zemětřesení doprovázené obrovskou přívalovou vlnou cunami. Od německých odpůrců jádra se následně začalo ozývat volání po odpojení jihočeské elektrárny, stojící asi 60 kilometrů od bavorských hranic, a prověření její bezpečnosti, aby se neopakovalo neštěstí z Fukušimy.

Bartuška však taková srovnání odmítá. Jedná se podle něj o různé typy reaktorů, ten v Japonsku je navíc o 30 let starší než temelínský. "Dávat do jedné hromady reaktor z Fukušimy a reaktor v Temelíně je nesmysl. Je to stejně hluboká pravda, jako že auto z roku 1970 má stejné jízdní vlastnosti jako auto z roku 2000," řekl.

Vedle nesporných negativ, která japonská katastrofa způsobila, na ní ale český pověřenec vidí i pozitiva. "Katastrofa ve Fukušimě posílí roli, kterou hrají lidé, kteří mají na starosti bezpečnost jaderných elektráren. Nejen na úrovni národních dozorů, ale i uvnitř firem, které provozují jaderné elektrárny," je přesvědčen Bartuška.

Japonské neštěstí podle něj také oddělilo státy, které o výstavbě nových bloků jaderných elektráren jen uvažovaly, jako jsou Polsko, Litva nebo Itálie, od těch, které mají konkrétní plány. "V Evropě jsou nyní čtyři země, které mají know-how, mají peníze a chtějí stavět nějaké nové bloky - Finsko, Francie, Británie a my," vyjmenoval Bartuška. I díky tomu podle něj zájem firem Westinghouse z USA, Areva z Francie a konsorcia v čele s ruským Atomstrojexportem o kontrakt na dostavbu Temelína ještě vzrostl.

Filip Nerad