Z jádra se v Německu vyrábí více než čtvrtina elektrické energie
* V Německu je v provozu 17 jaderných elektráren, dalších 19 již bylo
definitivně odstaveno.
* V loňském roce vyrobily německé jaderné elektrárny 133.012 gigawatthodin
elektrické energie. To představovalo asi 27 procent veškeré elektřiny
vyprodukované v Německu.
* Rozmach atomové energetiky Německo zažilo po ropných krizích v 70. letech.
Vůbec první jaderný reaktor sloužící výrobě elektřiny spustili vědci z
Technické univerzity v Mnichově v roce 1957 v Garchingu. První komerční
jaderné elektrárny ve Würgassenu a Stade zahájily provoz v roce 1971,
respektive 1972.
* Nedůvěra vůči jaderné energetice mezi německými politiky i veřejností
narostla po vážných nehodách jaderných elektráren v americkém Three Mile
Island (1979) a ukrajinského Černobylu (1986). Vlády Helmuta Kohla proto v
80. letech už výstavbu dalších jaderných zdrojů nenavrhly. Poslední německá
jaderná elektrárna v Neckarwestheimu byla dokončena v roce 1989.
* Otázka ústupu od jaderné energetiky se v Německu stala aktuální po nástupu
červeno-zelené koalice v říjnu 1998. Zástupci vlády a německého energetického
průmyslu podepsali v červnu 2001 dohodu o postupném ukončení provozu
jaderných elektráren. Dohoda stanovila, že od začátku roku 2000 mohou německé
jaderné zdroje vyrobit už jen 2600 terawatthodin elektrické energie. Při
tehdejším výkonu to znamenalo, že v průměru neměla žádná elektrárna překročit
stáří 32 let a poslední reaktor měl být odpojen v roce 2021 (případně 2025,
pokud by se do lhůty nezapočítávala doba, po kterou zdroj přeruší provoz).
* Loni v září se vládní koalice křesťanských (CDU/CSU) a svobodných demokratů
(FDP) dohodla na prodloužení životnosti jaderných bloků v průměru o 12 let.
Životnost sedmi bloků postavených před rokem 1980 měla být prodloužena o osm
let, deset novějších zařízení mělo fungovat o 14 let déle. Kontroverzní
rozhodnutí prošlo ještě loni na podzim parlamentem.
* V reakci na havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima německá vláda v
polovině března vyhlásila tříměsíční moratorium na prodlužování životnosti
atomových elektráren, během něhož měla být prověřena jejich bezpečnost. V
sedmi nejstarších blocích, postavených před rokem 1980, měla být do té doby
přerušena výroba.
* Kancléřka Angela Merkelová ale v polovině dubna (po jednání s premiéry
spolkových zemí) oznámila, že Německo chce co nejrychleji opustit výrobu
elektřiny z jaderných zdrojů. Místo jádra se Německo zaměří na obnovitelné
zdroje.
- V Německu je v provozu 17 jaderných elektráren, dalších 19 již bylo definitivně odstaveno.
- V loňském roce vyrobily německé jaderné elektrárny 133.012 gigawatthodin elektrické energie. To představovalo asi 27 procent veškeré elektřiny vyprodukované v Německu.
- Rozmach atomové energetiky Německo zažilo po ropných krizích v 70. letech. Vůbec první jaderný reaktor sloužící výrobě elektřiny spustili vědci z Technické univerzity v Mnichově v roce 1957 v Garchingu. První komerční jaderné elektrárny ve Würgassenu a Stade zahájily provoz v roce 1971, respektive 1972.
- Nedůvěra vůči jaderné energetice mezi německými politiky i veřejností narostla po vážných nehodách jaderných elektráren v americkém Three Mile Island (1979) a ukrajinského Černobylu (1986). Vlády Helmuta Kohla proto v 80. letech už výstavbu dalších jaderných zdrojů nenavrhly. Poslední německá jaderná elektrárna v Neckarwestheimu byla dokončena v roce 1989.
- Otázka ústupu od jaderné energetiky se v Německu stala aktuální po nástupu červeno-zelené koalice v říjnu 1998. Zástupci vlády a německého energetického průmyslu podepsali v červnu 2001 dohodu o postupném ukončení provozu jaderných elektráren. Dohoda stanovila, že od začátku roku 2000 mohou německé jaderné zdroje vyrobit už jen 2600 terawatthodin elektrické energie. Při tehdejším výkonu to znamenalo, že v průměru neměla žádná elektrárna překročit stáří 32 let a poslední reaktor měl být odpojen v roce 2021 (případně 2025, pokud by se do lhůty nezapočítávala doba, po kterou zdroj přeruší provoz).
- Loni v září se vládní koalice křesťanských (CDU/CSU) a svobodných demokratů (FDP) dohodla na prodloužení životnosti jaderných bloků v průměru o 12 let. Životnost sedmi bloků postavených před rokem 1980 měla být prodloužena o osm let, deset novějších zařízení mělo fungovat o 14 let déle. Kontroverzní rozhodnutí prošlo ještě loni na podzim parlamentem.
- V reakci na havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima německá vláda v polovině března vyhlásila tříměsíční moratorium na prodlužování životnosti atomových elektráren, během něhož měla být prověřena jejich bezpečnost. V sedmi nejstarších blocích, postavených před rokem 1980, měla být do té doby přerušena výroba.
- Kancléřka Angela Merkelová ale v polovině dubna (po jednání s premiéry spolkových zemí) oznámila, že Německo chce co nejrychleji opustit výrobu elektřiny z jaderných zdrojů. Místo jádra se Německo zaměří na obnovitelné zdroje.
Přehled německých jaderných elektráren (podle roku uvedení do provozu):
Název bloku: | Spolková země: | Výkon v megawattech: | Uvedení do provozu: |
Biblis A | Hesensko | 1225 | 1974 |
Neckarwestheim I | Bádensko-Württembersko | 840 | 1976 |
Biblis B | Hesensko | 1300 | 1976 |
Brunsbüttel | Šlesvicko-Holštýnsko | 806 | 1976 |
Isar I | Bavorsko | 912 | 1977 |
Unterweser | Dolní Sasko | 1410 | 1978 |
Philippsburg I | Bádensko-Württembersko | 926 | 1979 |
Grafenrheinfeld | Bavorsko | 1345 | 1981 |
Krümmel | Šlesvicko-Holštýnsko | 1402 | 1983 |
Gundremmingen B | Bavorsko | 1344 | 1984 |
Gundremmingen C | Bavorsko | 1344 | 1984 |
Philippsburg II | Bádensko-Württembersko | 1468 | 1984 |
Grohnde | Dolní Sasko | 1430 | 1984 |
Brokdorf | Šlesvicko-Holštýnsko | 1480 | 1986 |
Isar II | Bavorsko | 1485 | 1988 |
Emsland | Dolní Sasko | 1400 | 1988 |
Neckarwestheim II | Bádensko-Württembersko | 1400 | 1989 |
Zdroj:ČTK
Sdílet článek na sociálních sítích