Čínské vzácné kovy raketově zdražují

Obří skok, který letos předvedly ceny čínských kovů vzácných zemin, vzbuzuje vážné obavy, že cena řady zboží od mobilních telefonů po hybridní auta může brzy vylétnout vzhůru. Součástí těchto produktů jsou totiž komponenty, které by bez těchto kovů nemohly vzniknout.

Cena vzácných kovů se přitom od začátku roku mnohdy až zpětinásobila, poté co Čína jakožto největší producent výrazně omezila jejich těžbu. Důsledky tohoto kroku mohou být dalekosáhlé. Ačkoli roční spotřeba těchto kovů je v porovnání se spotřebou jiných komodit minimální, nevznikne bez nich řada výrobků od zářivek po větrné turbíny, neboť je velmi obtížné a mnohdy nemožné je nahradit něčím jiným.

Obchodníci, kteří vzácné kovy nakupují, jsou letos v šoku, když vidí, jak například cena oxidu ceria vylétla od ledna o 475 procent. "V životě jsem nic takového neviděl," říká jeden z amerických obchodníků s kovy. "Lidé se snaží vyhnout užívání kovů vzácných zemin, jak jen to jde. Ať již tím, že vyvíjejí nové produkty, nebo se snaží za tyto kovy najít náhradu," dodává.

Vzácné kovy se dostaly do centra zájmu před dvěma lety, když Čína, v níž se těží devět desetin světové produkce, snížila vývozní kvóty. Nebezpečně dominantní postavení Pekingu v produkci těchto kovů se ukázalo i nedávno, kdy Čína kvůli diplomatickým sporům s Japonskem dočasně zastavila jejich vývoz do země vycházejícího slunce. Státy po celém světě začaly po tomto embargu rychle hledat nové zdroje kovů, jenže než tato snaha přinese výsledky, uplyne mnoho let.

Mezitím Čína dále snížila kvóty na vývoz vzácných kovů - letos o dalších 4,5 procenta. Celkově jich tak letos vyveze o 40 procent méně než v roce 2009. Peking zároveň tvrdě udeřil na pašeráky vzácných kovů, kteří údajně obstarávali až pětinu světových prodejů.

To vše má za následek, že na trhu je v současnosti nedostatek těchto kovů. Statistiky ukazují, že export vzácných kovů se loni snížil na polovinu, přičemž hodnota vyvezených surovin naopak stoupla na 121 tisíc dolarů za tunu - desetinásobek oproti roku 2009.

Letošní zdražení je neméně výrazné. Například cena oxidu neodymia, který se používá v permanentních magnetech a větrných turbínách, se letos více než ztrojnásobila. Oxid dysprosia používaný v laserech pak podražil o 338 procent na 4700 jüanů za kilogram - nejvyšší cenu v historii. Výrazně vzrostly i ceny běžnějších kovů, jako je lanthan, který se používá například v bateriích hybridních vozů.

Výrobci se proto snaží najít za tyto kovy náhradu - producenti hybridních automobilů například zrychlují vývoj lithium-iontových baterií. Japonská Toyota zase vyvíjí indukční motor pro elektromobily, k jehož výrobě se používá mnohem méně magnetů z vzácných kovů.

Zdražování kovů bude zřejmě pokračovat i v následujících letech. Vyplývá to z prohlášení čínského premiéra Wen-Ťiapaa, který v únoru představil pětiletý plán pro těžbu vzácných kovů, jež počítá s přísnějšími ekologickými standardy, přísnějším státním dohledem, omezením pašování a s uzavírkou ilegálně provozovaných dolů.

Všechny tyto faktory ještě více omezí stávající produkci. "Produkce vzácných kovů bude určitě snížena," říká generální tajemník Čínské společnosti pro kovy vzácných zemin Lin Donglu.

Čína přesto tvrdí, že nadále zůstane spolehlivým dodavatelem těchto deficitních surovin. Nechce je ale již dál prodávat pod cenou. "Ceny zlata, ropy a dalších komodit jsou vysoko, proč by tedy neměla být vysoko i cena těchto kovů," říká Lin Donglu.