Německo přepne na zelenou energii

Německá vláda včera schválila přesné termíny ukončení provozu svých jaderných elektráren. Od roku 2022 by mělo být Německo bezjaderné. A nejen to, Německo se má do čtyřiceti let spoléhat téměř výhradně na obnovitelné zdroje energie.

Německý kabinet proto včera schválil desítku zákonů, které má do 8. července projednat parlament. Cena elektrické energie v Německu, a také v Česku, které je s Německem silně propojeno, se kvůli plánům německého kabinetu může až zdvojnásobit, jak nedávno řekl HN Wim Furthmann, odborník na energetiku z Royal Bank of Scotland. Kromě zákazníků přitom může na konec jaderné energetiky doplatit i životní prostředí.

Ceny vzrostou o polovinu

Podle včera přijatých návrhů má být v roce 2050 dosažen konečný cíl - 80 procent spotřeby elektrické energie mají pokrývat obnovitelné zdroje. Pro obnovitelnou energii se uvolní na trhu prostor tím, že Německo postupně odstaví jaderné elektrárny, které teď zásobují přes 23 procent německého trhu.

Ani tak ale nebude ekonomické vyrábět elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. Výroba elektřiny z uhlí nebo zemního plynu je levnější. Navíc jsou tu dovozy levné jaderné energie z Česka a Francie.

Německé ministerstvo životního prostředí proto včera navrhlo, aby výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů zůstaly vysoké nebo rostly. Podle ministerstva tak domácnostem mezi léty 2016 a 2018 vzrostou výdaje na ekologickou elektřinu téměř o polovinu. Celkově bude stát podpora obnovitelných energií Německo v letech 2012-2030 šest miliard eur.

Proti tomu protestují zástupci německého průmyslu, kteří se bojí zdražení německých výrobků.

Značná část obnovitelné energie se má navíc vyrábět z větru v Severním moři. Podle včerejšího prohlášení německého ministra dopravy a stavebnictví Petra Ramsauera tam do roku 2020 vyrostou "větrníky" s výkonem 25 gigawattů. Ty by mohly nahradit většinu ze 17 odpojených jaderných elektráren s celkovým výkonem zhruba 27 megawattů.

K tomu ale bude potřeba zároveň asi 313krát znásobit výkon německých přečerpávacích elektráren pro případ, že vítr nebude třeba deset dní foukat, varoval Fritz Vahrenholt, šéf společnosti RWE Innogy vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů.

Uzavírané jaderné elektrárny však leží na jihu Německa a u francouzských hranic. Tyto oblasti nemají dostatečné propojení se severním pobřežím Německa.

Německá energetická agentura odhaduje, že je třeba vybudovat 3600 kilometrů vedení velmi vysokého napětí mezi severem a jihem země.

Jeho budování ale zdržuje posuzování vlivu staveb na životní prostředí, vyvlastňování pozemků a odpor ekologů. Německá vláda chce nyní novým zákonem zrychlit plánování a stavbu takového vedení z obvyklých deseti let na tři.

Budované obří větrné elektrárny, které dosahují výšky jako katedrála v Kolíně nad Rýnem, však mají zatím technické problémy. Německá asociace větrné energie už oznámila, že momentálně se firmy soustředí spíše na vylepšování současných větrných elektráren. Ty ovšem podle jejích údajů nahradí výkon zhruba tří jaderných elektráren. Německo jich ovšem má sedmnáct a hodlá odstavit všechny.

Šancí je zemní plyn

Nezbude tak, alespoň na čas, než zvýšit v Německu výrobu elektrické energie z plynových elektráren. Ostatně, Mezinárodní agentura pro energii (IEA) právě včera zveřejnila svoji studii, podle které ve světě nahradí propad produkce elektrické energie z jádra právě plyn. Nobuo Tanaka, šéf IEA, ovšem zároveň varoval, že "i když je zemní plyn nejčistší fosilní palivo, je to stále ještě fosilní palivo." Jinak řečeno, plynové zdroje sice vypouštějí do ovzduší jen polovinu skleníkových plynů oproti uhelným elektrárnám, ale jaderné elektrárny vůbec neznečišťují ovzduší. Plyn není všelék na životní prostředí, varoval Tanaka.

Podle britského deníku Guardian už začaly plynařské společnosti lobbovat na evropské úrovni za uznání plynu jako alternativního "zeleného paliva".

AUTOR: Marek Hudema
AUTOR-WEB: www.ihned.cz