Japonsko se po katastrofě přiklání k zelené energii

V souladu s vývojem v celém Japonsku totiž změní i tato továrna způsob napájení. Naftové generátory, které zajišťovaly většinu přívodu elektrické energie továrny před jedenáctým březnem, nahradí ekologičtější kotle na biomasu. V nich se mimo jiné bude moci spalovat odpadní celulóza a papír rozmočený vodou, stejně tak jako odřezky ze zničených domů.

Příklad závodu Nippon Paper demonstruje opětovný příklon Japonska k zelené energii.

Potenciál pro využití této energie je obrovský. Velké japonské společnosti jako Toshiba, Panasonic či Sharp jsou důležitými výrobci ekologického hardwaru.

Japonsko je druhým největším výrobcem solárních panelů na světě, hned za Čínou. Většina ekologické výroby se však vyváží, a tak je japonský přechod k energii z obnovitelných zdrojů pomalejší než ve srovnatelných zemích, jako je Německo, či v případě větrných elektráren Spojené státy. Příslib japonského premiéra Naoty Kana o navýšení podílu atomové energie z nynějších třiceti procent na padesát tedy musí být na nějakou dobu uložen k ledu. Současnou energetickou koncepci premiéra tvoří výroba elektrické energie z přírodních zdrojů. Ta začne nejdříve na zničeném území Japonska, které by se mělo stát příkladem pro zbytek země.

Podle vládních údajů tvořily obnovitelné zdroje včetně vodních elektráren pouze šest procent primárních zdrojů země. Tato hodnota se od roku 1973 nezměnila. Za stejné období se poměr obnovitelných zdrojů používaných na výrobu elektrické energie snížil o polovinu na osm procent kvůli rychlému rozvoji atomové energie a získávání energie ze zemního plynu.

"Japonsko by mohlo být světovým premiantem, kdyby chtělo," uvedl Mike Hugh z konzultační společnosti Asia Cleantech Gateway. Německo, země na srovnatelné technologické úrovni jakou má Japonsko, v posledních letech raketově navýšilo podíl obnovitelných zdrojů. Podle expertů nejsou japonské plány tak jednoznačné jako ty německé. Solidní transformace podle nich potrvá roky a bude vyžadovat vedení a dotace od státu.

V krátkodobé perspektivě proto bude vyřazená nukleární kapacita nahrazena spíše zemním plynem než solárními či větrnými elektrárnami. Vzhledem k tomu, že Japonsko musí dovážet prakticky všechna fosilní paliva, je navyšování nákupu zemního plynu z hlediska energetické bezpečnosti země dlouhodobě nemožné. Na místě jsou samozřejmě také obavy z globálního oteplování.

Některé společnosti již na tento vývoj reagovaly. Například Toshiba, jeden z největších výrobců nukleárních reaktorů, oznámila, že by mohla v příštích třech letech investovat do ekologického a energetického sektoru 700 miliard jenů.

"Myslíme si, že katastrofa zároveň vytvořila nové možnosti," řekl Fumio Ohtsubo, šéf společnosti Panasonic, která také proniká do zelených technologií. Ohtsubo očekává zvýšení poptávky po solárních panelech, palivových článcích, lithiových bateriích či nízkoenergetických LED svítidlech. Hlavní překážkou rozvoje zelených energií stále zůstává vysoká cena.

AUTOR: Jonathan Soble