Podyjí: dříve za železnou oponou, dnes národní park

Národní park leží na území o rozloze zhruba 63 kilometrů čtverečních. Dalších 29 km2 tvoří plocha jeho ochranného pásma. Jedinečný a nedotčený charakter zdejší přírody se uchoval i díky "železné oponě", tedy ostře sledovanému hraničnímu pásmu v době vlády komunistů. V místech, kdy řeka Dyje (německy Thaya) tvoří hranici s Rakouskem, park sousedí s rakouským Národním parkem Thayatal, který byl na rozloze asi 13 km2 vyhlášen v roce 2000, čímž vzniklo unikátní bilaterální území evropského významu.

Hlavní osu národních parků tvoří střední tok řeky Dyje, která na své 45 kilometrové cestě z Vranova do Znojma vytvořila kaňonovité údolí, jehož hloubka dosahuje až 220 metrů. Říční tok za tisíce let vytvořil četné meandry a nejrůznější skalní tvary. Na příkrých svazích nechybí ani kamenná moře. Dyji a přilehlé okolí lze pozorovat z početných vyhlídek nad řekou. K nejznámějším patří Hardeggská vyhlídka nebo pohled do centrální části parku z romantické zříceniny Nového hrádku, kde v létě poutají pozornost návštěvníků obří divizny nádherné.

Jelikož chráněné území leží na výrazné klimatické hranici, části dominuje suché panonské klima, části vlhké atlantické klima, je pro ně charakteristická mimořádná rozmanitost vyskytujících se živočišných a rostlinných druhů. Podyjí se také pyšní zachovalými přirozenými lesy (zalesnění zde dosahuje 84 procent). V západní části se nacházejí zbytky původních podhorských bučin s jedlí a tisem, které východním směrem střídají dubohabrové porosty.

Zvláště chráněno je celkem 77 druhů rostlin. K nejzajímavějším patří například kýchavice černá, brambořík nachový, 18 druhů orchidejí a endemit jeřáb muk hardeggský. Velký význam mají i vřesoviště a stepní lady vzniklé vykácením původních doubrav a následnou pastvou dobytka.

Neobyčejně pestrou škálu živočišné říše na území parku reprezentují například vydra říční, čáp černý, včelojed obecný, mlok skvrnitý, čolek velký a užovka stromová. V řece přežívá několik druhů ryb parmového pásma, které zde přirozeně žily před vystavěním Vranovské přehrady. Na druhové pestrosti ekosystému se podílí také 12 zvláště chráněných druhů motýlů, jakými jsou jasoň dymnivkový nebo otakárek fenyklový. Rozsáhlé Havranické vřesoviště je domovem pro ještěrky zelené a kudlanky nábožné. Další významné vřesoviště, Kraví hora, se nachází v těsné blízkosti Znojma, které je sídelním městem Správy NP.

V samém srdci národního parku se rozkládá i starobylá vinice Šobes, o které donedávna věděli jen zasvěcení znalci, ale dnes je magnetem celé znojemské vinařské oblasti. Šobes je patrně jediné místo, kde žijí všechny čtyři druhy v Česku se vyskytujících užovek.

Národní park Podyjí, jenž spolu s Lednicko-valtickým areálem patří k nejnavštěvovanějším lokalitám Jihomoravského kraje, je oblíbeným místem pro pěší a cyklistickou turistiku. Na české straně národního parku je vybudováno více jak 80 km pěších turistických tras a stejně cykloturistických tras. Přes jeho území vedou i dvě trasy pro turistiku na koních.

V roce 2000 byl park oceněn Radou Evropy prestižním Evropským diplomem za příkladnou péči o přírodní dědictví.

Petr Satrapa