Když byli ve vládě, Zelení se mírnili

Němečtí Zelení jsou dnes zavedenou parlamentní stranou. Ale ještě dlouhá léta po roce 1983, kdy poprvé vstoupili do Bundestagu, byli v opozici ostře kritičtí, až radikální. Dnes však už i pamětníci těchto časů, jako třeba Jürgen Trittin, vyhlížejí jinak než v době, kdy do parlamentních lavic usedali ve svetrech a teniskách.

Největší politickou zkušenost však udělali až v roce 1998, kdy vstoupili do koalice se sociálními demokraty. Převzetí vládní odpovědnosti předpokládá schopnost přenést se od jednostranných, mnohdy vyhrocených prohlášení k širší dohodě, a to nejen uvnitř vlastního státu.

Zvláště těžké zkoušce byli němečtí Zelení vystaveni na jaře 1999, kdy Severoatlantická aliance rozhodovala o zásahu proti režimu Slobodana Miloševiče v Bělehradě kvůli jeho násilné politice v Kosovu. Strana, kterou kdysi zakládali jednak ochránci životního prostředí, jednak pacifisté, se kvůli tomuto rozhodování málem rozložila a s ní byla ohrožena i celá vládní rudo-zelená koalice.

Nakonec se prosadil názor vicekancléře a ministra zahraničí Joschky Fischera, který tvrdil, že vojenský zásah je oprávněný, protože zabrání dalším etnickým čistkám v Kosovu.

Frankfurtský test

Pokud se němečtí Zelení vrátí do vládní koalice, čemuž průzkumy veřejného mínění průběžně nasvědčují, budou postaveni před otázku, jak svou předchozí zkušenost zúročit. Vládní odpovědnost si možná vyzkoušejí ještě dříve.

Zelení nyní stojí v čele koalice ve velké spolkové zemi, Bádensku-Württembersku, a plánují zákaz nočních letů na frankfurtském letišti. Protože jde o jeden z nejdůležitějších dopravních uzlů civilní letecké dopravy, museli by takové rozhodnutí obhájit před mnoha nejen evropskými zeměmi.

Radikálně antijaderně vyznívající části rozhovoru, který poskytl Hospodářským novinám poslanec Spolkového sněmu za Zelené Hans-Josef Fell, jsou možná podobným příkladem. Pokud by byl jeho názor pronesen ve vnitrostátní debatě a mířil ne k českým, ale k německým atomovým elektrárnám, nevzbudil by tolik pozornosti.

V kontextu sousedských vztahů ovšem dostává větší politický aspekt. Proto poslanec Fell zaslal HN vyjádření, kde své výroky upřesňuje. "Pokud se Češi nebudou chtít vzdát jádra, musí počítat s tím, že to v Německu nenalezne podporu. Samozřejmě akceptujeme národní svrchovanost v otázkách energetiky, byť se v Německu organizují demonstrace proti Temelínu," napsal poslanec Fell.

26 procent
Podle posledního průzkumu agentury Forsa by nyní Zelené volilo 26 % Němců. Spolu s vládní CDU/CSU jsou tak Zelení nejsilnější politickou stranou. Sociální demokraty podporuje 23 Němců.

AUTOR: Adam Černý
AUTOR-WEB: www.ihned.cz