Nový výzkum z Univerzity v Leedsu přináší komplexní pohled na šíři problému nekontrolovaného odpadu a spalování plastů, což jsou dvě největší příčiny plastového znečištění. Tento výzkum, publikovaný v prestižním časopise Nature, využil umělou inteligenci k modelování nakládání s odpady ve více než 50 000 municipalitách po celém světě a umožnil tak vědcům vytvořit první globální inventář plastového znečištění.
Zdroj plastového odpadu na Zemi - na globálním severu littering, na jihu nekontrolované nakládání a spalování
Pomocí AI a probabilistické analýzy materiálových toků výzkumníci odhadli, kolik odpadu bylo globálně vytvořeno a jakým způsobem s ním bylo nakládáno. Výsledky zahrnují detailní údaje o sběru odpadu, jeho zpracování a spalování, což poskytuje důležitý základ pro lepší porozumění problémům s plastovým odpadem na lokální i globální úrovni.
Studie ukázala, že v roce 2020 se do životního prostředí dostalo neuvěřitelných 52 milionů tun plastových výrobků. Většina tohoto znečištění pochází z nekontrolovaného odpadu, přičemž téměř 1,2 miliardy lidí - zhruba 15 % celosvětové populace - nemá přístup ke službám sběru odpadu. Nedostatečný sběr odpadu nejenže ohrožuje zdraví obyvatel, ale i životní prostředí a ekonomiku.
Podle odhadů bylo v roce 2020 spáleno bez jakýchkoli kontrolních opatření přibližně 30 milionů tun plastů, což představuje 57 % veškerého plastového znečištění. Volné spalování plastů přitom nese značná rizika pro lidské zdraví, včetně neurovývojových, reprodukčních a vrozených vad. Často to tak postihuje nejchudší komunity, které nemají možnost situaci řešit.
Největší znečišťovatelé: Indie, Nigérie a Indonésie
Výzkumný tým identifikoval nová ohniska plastového znečištění, přičemž se ukázalo, že největšími znečišťovateli jsou Indie (9,3 milionu tun), Nigérie (3,5 milionu tun) a Indonésie (3,4 milionu tun). Předchozí modely ukazovaly na Čínu jako na největší zdroj plastového odpadu, ale v posledních letech došlo k zlepšení v oblasti sběru a zpracování odpadu, což posunulo Čínu na čtvrté místo.
V zemích globálního Severu je hlavním zdrojem plastového znečištění "littering", tedy odhazování odpadu. Naopak v zemích globálního Jihu, kde velmi často neexistuje komplexní systém sběru odpadu, se plasty často nekontrolovaně spalují nebo končí na nekontrolovaných skládkách.
Potřeba vědecky podloženého "Plastového paktu"
Dalším významným faktem ze studie je, že až 68 % plastových emisí pochází z nekontrolovaného odpadu, což představuje 35,6 milionů tun plastů ročně. Tato hodnota zahrnuje odpad, který nebyl nikdy sesbírán a měl největší vliv na znečištění zejména v zemích globálního Jihu. Studie rovněž ukázala, že zhruba 25 % globálních plastových emisí pochází z nekontrolovaných skládek, přičemž většina tohoto odpadu je spalována na otevřeném ohni, což představuje obrovské riziko pro lidské zdraví i životní prostředí.
Autoři studie vyzývají k vytvoření nové ambiciózní a právně závazné globální smlouvy zaměřené na omezení plastového znečištění. Dr. Costas Velis z Univerzity v Leedsu zdůraznil, že spalování plastů může mít fatální důsledky na lidské zdraví a životní prostředí. "Musíme se mnohem více zaměřit na řešení problému nekontrolovaného odpadu a spalování plastů, než bude zbytečně zasaženo velké množství dalších lidských životů," uvedl Velis.
Základním krokem ke zlepšení situace je zajištění služby nakládání s odpadem jako základní služby, která je stejně důležitá, jako je například přístup k pitné vodě a nebo ke kanalizaci. Výzkum tak poskytuje vědecký základ, který může sloužit tvůrcům politik při řešení tohoto globálního problému.
Zpracoval: Miroslav Kubásek
Zdroj:
https://www.leeds.ac.uk/research-32/news/article/5642/uncollected-waste-and-open-burning-are-leading-causes-of-plastic-pollution-crisis
https://www.nature.com/articles/s41586-024-07758-6
Sdílet článek na sociálních sítích
