Skleníkovým plynům, které se běžně používají v chladničkách a klimatizačních zařízeních, začíná v EU možná odzvánět. Jejich zákaz, nebo přinejmenším omezení, doporučila Evropské unii zpráva německé výzkumné společnosti Öko-Recherche.
EU zvažuje zákaz průmyslového využívání F-plynů
Fluorované plyny (známé také pod označením HFC nebo jako F-plyny) se dnes na celkovém objemu emisí skleníkových plynů podílejí pouze ze 2 %. Pokud ale vývoj bude postupovat současným tempem, může jejich podíl do roku 2050 vzrůst na 9 až 19 %.
Prozatímní přezkum legislativy upravující využívání F-plynů v EU do něhož měl EurActiv možnost nahlédnout, doporučuje přijmout nová opatření, která povedou k "další redukci emisí F-plynů" používaných v klimatizačních zařízeních aut, lodí, vlaků a v chladírenské přepravě.
"Zákazy zůstávají dosud nejefektivnějším typem opatření a jejich výsledkem je významný a měřitelný pokles spotřeby F-plynů a tím i emisí," uvádí zpráva německé výzkumné společnosti Öko-Recherche, která se zabývá výzkumem chemických látek s negativními dopady na životní prostředí a hledáním alternativ.
Vedle zákazu společnost nabízí další řešení. Největší potenciál z hlediska snižování emisí má prý zavedení systému limitů na využívání HFC. Výše limitů by přitom byla u jednotlivých plynů odstupňována v závislosti na jejich potenciálu globálního oteplování (jedná se o index, který pomáhá určit příspěvek konkrétního plynu ke globálnímu oteplování), uvádí zpráva.
Zástupce Evropské komise EurActivu sdělil, že obě tato řešení mají své výhody a u obou exekutiva zvažuje, že je zahrne mezi doporučení v připravovaném hodnocení dopadů, které hodlá zveřejnit v září nebo v říjnu.
V praxi by obě tato řešení mohla vést k útlumu využívání některých fluorových plynů, které jsou z hlediska příspěvku ke globálnímu oteplování mnohanásobně nebezpečnější než oxid uhličitý a k jejich nahrazení jinými chladícími látkami, jako jsou například čpavek, propan, butan nebo CO2 (při tomto způsobu využití se jedná o relativně neškodnou látku).
Nejčastěji využívaný fluorovaný uhlovodík, plyn HFC 134a, je z hlediska příspěvku ke globálnímu oteplování zhruba tisíckrát silnější než CO2.
Podle směrnice z roku 2006 se tento plyn od letošního roku nesmí používat v klimatizačních zařízeních u nových automobilů. Do roku 2017 má směrnice platit pro veškerá vozidla.
Výrobci se obávají nákladů
Výrobci se ale obávají, že rozsáhlejší zákaz využívání F-plynů způsobí evropskému průmyslu náklady ve výši stovek milionů eur a žádají, aby EU ještě s hodnocením účinnosti své legislativy z roku 2006 počkala.
Odvětví, které zahrnuje chladírenský průmysl, výrobce klimatizací a tepelných čerpadel, dosahuje v EU ročního obratu 30 miliard euro a zaměstnává 200.000 lidí.
Nejmenovaný producent EurActivu sdělil, že když v 80. a 90. letech vstupoval v platnost zákaz používání chorfluorovodíků (CFC) kvůli jejich vlivu na vytváření ozónové díry, náklady se vyšplhaly na zhruba 100 milionů dolarů.
Náklady ústupu od F-plynů by podle zdroje byly "pravděpodobně ještě vyšší", neboť "HFC mají spoustu stejných charakteristik jako chladící látky, které poškozují ozónovou vrstvu".
Ekologové jsou ale jiného názoru. Podle Marka Chasserota z neziskové organizace Shecco by odklon od F-plynů stál "jen o něco málo víc". Prý je také třeba vidět celou záležitost z pohledu životního cyklu výrobků.
Zástupce Shecco dodal, že řada producentů F-plynů v posledních letech začala diverzifikovat rizika a začala investovat do přirozených chladiv s vyšší energetickou účinností.
Také další z tradičních argumentů ekologických sdružení, podle nějž jsou změny klimatu rychlejší, než reakce průmyslu a vlád, nalezl ve studii společnosti Öko-Recherche oporu. Kritici proto autory zprávy obviňují z předpojatosti.
Evropská asociace EFCTC, která sdružuje výrobce F-plynů, Komisi zaslala dopis, v němž si stěžuje, že konzultanti Öko-Recherche jsou spíše experty na "technickou analýzu a podporu alternativních chladících látek" než na fluorované plyny. Organizace upozornila, že tato okolnost může být "potenciálně v konfliktu s činností vykonávanou na této zprávě".
Ekologické organizace ale uvedly, že jim byla účast na konzultacích s autory zprávy, odepřená. "Spolu s dalšími neziskovými organizacemi jsme do skupiny zainteresovaných subjektů nebyli přizváni," řekl právní poradce sdružení Client Earth EurActivu. Přitom to byla jediná možnost jak se se zástupci Öko-Recherche nebo s představiteli Komise setkat, dodal.