Skryté poklady Velkobítešska

V blízkém okolí Velké Bíteše se nachází chráněná území, která patří k následujícím kategoriím daným zákonem o ochraně přírody a krajiny:

• Přírodní památka - přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů organismů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk.
• Přírodní park - území cenné pro svůj krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Předchůdcem přírodních parků byly tzv. klidové oblasti.
• Přírodní památka Olšoveček

Dvojice rybníčků a úsek Pucovského potoka mezi nimi v lesním komplexu 0,5 km JV od Jindřichova. Čisté lesní rybníčky a písčitý potok představují refugium ohrožených druhů ryb a obojživelníků. V území se vyskytují sekavec písečný, střevle potoční, rak říční, mřenka mramorovaná, rozmnožují se zde čolek horský, ropucha obecná. Žijí zde běžnější druhy vážek např. vážka rudá, šídlo modré. V západní části území jsou okolo potůčku vyvinuty přípotoční olšiny s olší lepkavou a vtroušeným smrkem ztepilým. V bylinném patře rostou např. zběhovec plazivý, řeřišnice hořká, starček potoční. Okolní porosty jsou tvořeny převážně kulturními smrčinami.

V nenápadném remízku 0,3 km jižně od Heřmanova se nachází zajímavé mineralogické naleziště na styku dvou hornin - pegmatitu a hadce, známé především unikátními tzv. heřmanovskými koulemi. Jsou to čočky a koule o průměru až 9 cm, jádro tvoří pecka zelenohnědé slídy - flogopit a je obklopeno světle šedým vláknitým anthofylitem. Mezi těmito zónami je často šedozelená hmota tvořená chloritem a montmorilonitem. Povrch tvoří opět flogopit.

Vyvýšenina asi 900 m východně od Plackého dvora, JV od silnice Náměšť - Ocmanice. Travnatý pahorek v polích hostí zřejmě nejpočetnější populaci koniklece velkokvětého na Třebíčsku, která se zde nachází na severozápadní hranici celkového areálu druhu. V minulosti bylo území využíváno jako pastvina, nyní se pravidelně kosí, je odstraňována biomasa a nálet dřevin.

Přírodní park se táhne od Veverské Bítýšky až k Velké Bíteši. Zahrnuje téměř 15 kilometrů dlouhý úsek toku Bílého potoka v sevřeném a hlubokém malebném údolí, které prochází mírně zvlněnou náhorní plošinou. Strmé svahy údolí, na mnoha místech skalnaté, jsou souvisle zalesněny. Jedná se o území s průměrnou nadmořskou výškou cca 400 m a značně zachovaným přírodním rázem krajiny, kterému dominuje vlastní tok s vyvinutou údolní nivou a lesní komplexy, které si ve značné míře zachovaly kvalitní dřevinnou skladbu s převažujícím zastoupením původních druhů listnáčů. Lesní porosty jsou zejména dubohabrové, na suťových svazích s bukem, jedlí a lípou. Bílý potok lemuje olšový břehový porost s příměsí jasanů, vrb, kalin a javoru klenu. Z rostlin se zde vyskytuje např. jaterník trojlaločnatý, kyčelnice devítilistá, lýkovec jedovatý, brambořík nachový, dymnivka dutá, samorostlík klasnatý a řada dalších. Z živočichů jsou to např. mlok skvrnitý, čáp černý, výr velký, netopýr velký.

Travinobylinná a křovinná lada na příkrém svahu v údolí bezejmenného potoka asi 0,3 km SV od Kuřimské Nové Vsi. V komplexu bývalých pastvin s velmi členitým reliéfem se zachovala teplomilná společenstva krátkostébelných trávníků, travinobylinných lemů a křovin s roztroušenými keři jalovců. Vyskytuje se zde například hvozdík kropenatý, devaterník velkokvětý, smolnička obecná, čičorka pestrá a bojínek tuhý. Z dalších pozoruhodných suchomilných a teplomilných druhů zde rostou např. řepík lékařský, válečka prapořitá, máčka ladní, jahodník trávnice, pavinec horský, modřenec chocholatý, toten menší, hořec brvitý. V porostech keřů převládá slivoň trnitá. Bohatá je fauna bezobratlých např. mravenec travní, svižník, otakárek fenyklový, kudlanka nábožná, lišaj pryšcový. Z obratlovců jsou to např. ještěrka živorodá, slepýš křehký, užovka hladká, pěnice vlašská.

Nachází se 200 - 300 m severně od středu obce Zálesná Zhoř. Jedná se o zachovalý komplex polopřirozených vlhkých až mokrých luk v údolí potoka Bílá voda, s populací zvláště chráněného prstnatce májového. Z dalších rostlin se zde vyskytuje například kozlík dvoudomý, violka bahenní, starček bahenní, blatouch bahenní, suchopýr úzkolistý, ostřice šedavá. Okraj lokality lemuje linie dřevin s olší lepkavou, vrbou křehkou a ojediněle vrbou popelavou.

Foto a mapa na:http://www.zsbites.cz/priroda/cz/index.htm