Odcházející šéf ČEZ. Martin Roman mluví v rozhovoru pro HN o svém odchodu, politice i sporech s Mosteckou uhelnou o ceny uhlí
Martin Roman: Šlo mi o hodnotu firmy, musel jsem i lobbovat
OTÁZKA: HN: Jak hodnotíte to, jak se informace o vašem odchodu dostala ven? Ačkoliv jste o tom vedli hovory od konce loňského roku, tak to nevypadalo jako připravená věc. Řadu lidí to zaskočilo.
Ten způsob nebyl šťastný, uniklo to ven o několik dní dříve, než si pan premiér představoval. To se prostě stalo a katalyzovalo to některé věci. Dozorčí rada se musela konat o několik dní dříve, ale původní plán byl naplněn.
OTÁZKA: HN: To ale posiluje dohady o tom, jak to skutečně bylo.
Já i pan premiér máme stejnou verzi.
OTÁZKA: HN: Jak probíhaly rozhovory s premiérem? Měl jste na počátku jasno, že skončíte, nebo byste při nějakém jiném vývoji chtěl ještě ve vedení zůstat?
Já jsem o tom dlouho přemýšlel a rozhodl se po zralé úvaze. Oznámil jsem to svým akcionářům s velkým předstihem, aby na to mohli reagovat, a vážím si toho, že to zůstalo po tak dlouhou dobu utajeno. Uteklo to bohužel o pár dní dříve. To ale na tom, že to bylo mé rozhodnutí a že post v dozorčí radě byl návrh pana premiéra, nic nemění.
OTÁZKA: HN: Jaký to může mít dopad na ČEZ? Věřím, že ten dopad bude pozitivní, jinak bych to nedělal. Já firmu neopouštím, pouze se oprostím od výkonných povinností a přesunu se do dozorčí rady. Zůstává celý manažerský tým tak, jak jsem ho vybudoval, a budu mít v dozorčí radě víc času na práci na strategii a dlouhodobém směřování ČEZu.
OTÁZKA: HN: Když se na to teď budete dívat jako šéf dozorčí rady, co čeká ČEZ za klíčové úkoly?
Ty priority se nezmění. Je to určitě dostavba Temelína, je to největší investiční akce v historii České republiky a je to projekt, který ovlivní budoucnost české energetiky na nejbližších osmdesát let. Další klíčovou věcí je boj o uhlí. Radši bych byl, kdybych mohl říci, že jde o zajištění dodávek uhlí, ale bohužel je to výstižné slovo. Jde o hodně peněz. My chceme, abychom fungovali v prostředí, kde je cena uhlí standardní, evropská, a chceme nakupovat uhlí za podmínek, které jsou obvyklé například v Německu. Ale druhá strana, jmenovitě pan Tykač (majitel Mostecké uhelné, pozn. red.), má jinou představu. Kdybychom na jeho představu přistoupili, tak pan Tykač vydělá na úkor ČEZ více než 100 miliard korun.
OTÁZKA: HN: To mluvíte o jakém horizontu?
O horizontu trvání kontraktu. Jde o kontrakt do roku 2055. Ten výdělek se pohybuje od 100 až do 250 miliard korun podle toho, kterou z cen, o které Mostecká hovoří, bychom vzali. To je tak obrovská částka, že tomu odpovídají i metody, které ta druhá strana používá.
OTÁZKA: HN: Jaké metody máte na mysli?
Stížnost k Evropské komisi a podobně.
OTÁZKA: HN: Když mluvíte o boji o uhlí a cenách obvyklých, tak ČEZ sám je často terčem kritiky podnikatelů v Česku, co se týče cen elektřiny. V čem je rozdíl mezi tím, když se Tykač snaží dosáhnout pro svůj byznys co nejlepších cen, a tím, když se ČEZ snaží dosáhnout pro sebe co nejlepších cen, a podnikatelé ceny elektřiny komentují jako další formu zdanění?
Na to je jednoduchá odpověď. Elektřina se prodává a kupuje na fungujícím propojeném evropském trhu, kde si ji můžete koupit, od koho chcete, za standardní ceny. U uhlí to neplatí. Ten, kdo vám ho dodává, má vydírací potenciál. Hnědé uhlí se nedá převážet na dlouhou vzdálenost z ekonomických důvodů. To by platilo, kdybychom chtěli prodávat elektřinu za dvojnásobek německých cen v Česku. Protože pan Tykač chce prodávat uhlí za dvojnásobek německých cen.
OTÁZKA: HN: Jak by s tím mohl uspět? Když se hnědé uhlí nedá převážet na velké vzdálenosti, tak když se nedohodne tady, co s tím uhlím bude dělat?
On je přesvědčen, že tím tlakem, který vykonává, přinutí management ČEZu ty ceny akceptovat.
OTÁZKA: HN: Může v tom být i to, že vám Tykač nabízí doly ke koupi a vylepšuje si tím pozici?
Asi bych neměl komentovat probíhající jednání.
OTÁZKA: HN: Když se vrátím k Temelínu. Jak vidíte budoucnost jaderné energie v kontextu rozhodnutí Německa uzavřít jaderné elektrárny? Jsem přesvědčený o tom, že jaderná energetika je nejen nejekonomičtější cesta, jak vyrábět elektřinu, ale i nejekologičtější. Když si vezmete všechny emise CO2, že elektrárnu postavíte, má svou životnost a pak ji musíte zlikvidovat a kolik ta elektrárna během svého života vyrobí emisí CO2 a kolik elektřiny, tak pouze vodní elektrárny jsou ekologičtější. Při výrobě elektřiny z fotovoltaických panelů nebo z větru se spotřebuje více energie a vypustí více CO2 než u jaderné elektrárny. V Německu je to politické rozhodnutí. Němci jsou bohatá země, mohou si to dovolit, je tam po tom poptávka obyvatel, nevadí jim platit za elektřinu vyšší cenu. Naštěstí Evropská unie nemůže mluvit jednotlivým zemím do energetického mixu. Takže pokud budou naši občané a politici podporovat výstavbu jaderné elektr árny v Česku, tak nám v tom žádná okolní země nemůže zabránit.
OTÁZKA: HN: Mohou Němci působit na jiné země skrze tlak na posilování bezpečnostní nároků elektráren, na přísnější schvalovací podmínky? Očekáváte ten tlak?
Očekávám. Česko má ale v ruce všechny trumfy k tomu, jak tlaku odolat. Pokud nepřipustíme zpolitizování technických norem a testů, tak se nám nic nemůže stát. Důležité je, aby to zůstalo v odborné rovině. Aby se skutečně posuzovala bezpečnost, a ne politické zájmy.
OTÁZKA: HN: Kdybych se vrátil ještě k loňskému podzimu, kdy se oznámilo období konsolidace, do té doby byl ČEZ poměrně expanzivní v zahraničních akvizicích. Jak se od té doby ČEZ změnil?
Největší změna je nastartování programu Nová vize. Je to každodenní tlak na efektivitu. Samozřejmě to vedlo k tomu, že jsme se museli zříci mnoha zajímavých investic, některé nás opravdu mrzely. Na Polsku jsme pracovali mnoho let, za těch téměř osm let jsem snad patnáctkrát mluvil s několika jejich ministry privatizace na téma, že bychom se chtěli zúčastnit. My se toho dnes účastnit nemůžeme, ale nemůže si to dovolit téměř žádný náš konkurent. Energetiky jsou v podobné situaci a ČEZ je na tom lépe. My dnes máme lepší rating než RWE. Když jsem do ČEZu přicházel, byl tam minimálně rozdíl dvou stupňů ve prospěch RWE. ČEZ je na tom dnes z pohledu zadlužení nejlépe ze všech evropských energetik, a přesto na to peníze nemáme. Protože chceme mít peníze na investice v Česku.
OTÁZKA: HN: Zkuste zhodnotit, jaký byl Martin Roman, když v roce 2004 přišel, a jaký je dnes, když jde do dozorčí rady?
Když jsem šel do ČEZu, tak mi jeden člen dozorčí rady za stát říkal, pane řediteli, hlavně nedělejte žádné velké změny, ta firma vydělává pět miliard ročně, tak ať to nepokazíte. A ta firma dnes vydělává 40 až 50 miliard. Druhá historka je, že když jsem přemlouval jednoho ze svých spolupracovníků, aby opustil svůj lukrativní manažerský post v zahraniční firmě a šel do ČEZu za menší peníze, než tehdy měl, tak se mě ptal na vizi. Řekl jsem, že jednou budeme větší než E.ON a RWE. On se rozesmál, že se to nikdy nestane, ale řekl O. K., vizi máte, jdu do toho. A za první pololetí má ČEZ větší zisk než E.ON a větší tržní hodnotu než RWE. Ta firma se hodně posunula, období bylo výjimečné, protože bylo výjimečné po celém světě. Většina firem rostla, žádná nerostla zdaleka tolik jako ČEZ. Když započteme růst ceny elektřiny, která rostla všem, tak se ČEZ zhodnotil násobně než všichni naši konkurenti. Hodnota ČEZ je dnes, řekněme, šestinásobná, než byla, a u naší konkurence je někdy niž ší než tehdy.
OTÁZKA: HN: Jak jste se změnil vy?
Snad moc ne. Pro mě to nebyla první taková pozice, já jsem přecházel z firmy, která měla více než deset tisíc zaměstnanců (Škoda Plzeň, pozn. red.), takže to zase nebyl úplně dramatický rozdíl. Samozřejmě jsem šel z firmy, která, když jsem do ní nastupoval, byla ve stadiu klinické smrti a šlo o její záchranu, a šel do firmy, která měla před sebou spíše rozvoj. Vždy jsem se snažil dělat vše tak, abych se moc nezměnil. Ale to musí posoudit jiní než já. Důležité je umět se obklopovat lidmi, kteří k vám dokážou být kritičtí, má-li člověk ve vysoké manažerské funkci zůstat normální.
OTÁZKA: HN: ČEZ se za tu dobu hodně proměnil, ale stejně tak narostl jeho vliv na celou ekonomiku. Alespoň to tak vnímají firmy v Česku. Spousta firem je přesvědčená, že ČEZ tu řídí významnou část ekonomiky i politiky.
Tohle nálepkování s sebou nese velikost firmy a dostali jsme ji ve chvíli, kdy jsme začali být úspěšní. Myslím, že řada lidí pokládá ČEZ za daleko vlivnější firmu, než jak je to ve skutečnosti. Samozřejmě každá velká zisková firma má nějaký vliv. ČEZ odvádí do státního rozpočtu více než 40 miliard ročně. To je velká suma, takže samozřejmě s takovou firmou se politici baví a je jedno, jestli je státní, nebo soukromá. I u soukromé firmy, která odvádí takové sumy do státního rozpočtu, mají politici zájem vědět, co se s ní děje. Protože chtějí, aby byl ten tok peněz do rozpočtu zachován.
OTÁZKA: HN: Jsou tu úspěšné firmy jako Škoda Auto, banky a další, ale nálepku tak vlivné firmy jako ČEZ nemají.
Dobře, ale žádná z nich neodvádí do rozpočtu ani polovinu toho, co my. Nedává na dobročinné účely ani čtvrtinu toho, co my. A to s tím souvisí.
OTÁZKA: HN: Jednou jste reagoval na dotaz ohledně možného vstupu do politiky, že tak, jak jste měl možnost politiku poznat, vás to neláká a do politiky byste nešel. Co tak ovlivnilo váš pohled na politiku?
Politika je neskutečně tvrdé kolbiště. Je obvyklé, že šéf firmy jde do dozorčí rady, ale není obvyklé, že by takový člověk šel do politiky. Je to zcela výjimečné.
OTÁZKA: HN: Ve světě to není tak neobvyklé, v USA se bývalý šéf Goldman Sachs stal ministrem financí a jsou i jiné případy.
Je to velmi výjimečné. Jinou kompetenci potřebujete na to, řídit firmu, a jinou na to, být politikem.
OTÁZKA: HN: Když mluvíte o nálepkování. Vaše nálepka je, že jste jeden z nejmocnějších lidí v byznysu. Proč spousta lidí v byznysu tvrdí, že ČEZ rozhoduje i o věcech, které se samotným ČEZ nesouvisí?
To má dva faktory. Šéf každé energetiky ve světě se musí potkávat s politiky. Veřejná správa má na energetiku vliv, stanovuje jí mantinely. Každý šéf energetiky i velkých firem obecně se snaží zajistit, aby to prostředí formované legislativou bylo férové, a ne diskriminující. Všechny americké firmy používají lobbisty, aby přesvědčili senátory a kongresmany o tom, co je ještě příznivé prostředí, a co už to prostředí deformuje. Když jsem byl jako šéf odpovědný za hodnotu firmy vůči akcionářům, tak jsem to musel dělat taky. To démonizování je dané i tím, že máme málo silných českých firem. V Německu je E.ON i RWE, silné firmy, ale je tam dalších deset takto silných firem, VW, Siemens a další. Nemají potřebu démonizovat jednu. V Česku je ČEZ bohužel jediná silná česká firma.
OTÁZKA: HN: Může to souviset i s obchody ČEZ. Ať už jde o koupi dolů Mibrag společně s JaT, či o nástup ČEZ do solárního byznysu, kde se kupovaly projekty a elektrárny od firem, jejichž vlastnická struktura není transparentní. I tohle patří k roli šéfa ČEZ?
Šéf ČEZ nemá za úkol kontrolovat, od koho se kupují projekty. Šéf ČEZ má za úkol, aby vše bylo pro firmu ziskové a vydělávalo akcionářům peníze. A za tím si absolutně stojím, že každou transakci jsme vždy dělali s nejlepším vědomím a svědomím, abychom našim akcionářům vydělali peníze.
OTÁZKA: HN: Je nutné si v roli šéfa ČEZ dávat pozor na to, s kým se potkává? Nechci se vracet k Toskánsku. Ale když jedete na golf s panem Janouškem, nemůže to vaší pověsti škodit? Přece víte, jakou má pan Janoušek pověst.
Jistě. Martin Roman je šéf ČEZu, ale také člověk. Znám se s Janouškem dávno, ze sportu, z doby, kdy nebyl takto démonizovaná postava a já nebyl ještě ani v ČEZu a ani ve Škodě Plzeň. A kamarády ze sportu máte na sport, a politiku řešíte s někým jiným. Já s panem Janouškem nespřádám plány na to, co se děje v Česku a v Praze. Já s ním sportuji.
OTÁZKA: HN: Ptám se proto, protože se spekuluje i o vašem vlivu na Škodu Plzeň. Že jste si i po odchodu z firmy vliv zachoval, že tam máte vlastnický podíl. A kolem obchodů této firmy se pan Janoušek pohybuje.
Já jsem nikdy přímo ani nepřímo Škodovku nevlastnil ani nijak zprostředkovaně neměl žádné benefity ze Škodovky ani z jiných firem.
OTÁZKA: HN: Věnoval jste hodně peněz na První obnovené reálné gymnázium v Praze (PORG), uvažoval jste o založení vlastní vysoké školy. Jak chcete pokračovat v této oblasti?
Každý si dělá radost jinak. Větší radost mi v poslední době přinesly projekty spojené se školstvím. Například do projektu Čtení pomáhá, který jsem přivedl na svět a financuji, se zaregistrovalo už 50 tisíc dětí, které "vyčetly" více než čtyři miliony korun, kterými jsme podpořili již několik desítek prospěšných projektů. Spousta postižených dětí může mít díky tomuto projektu vlastního asistenta, asistenčního psa, změnili jsme desítky lidských osudů. Nebo PORG, který se stal zdaleka nejlepší školou ve státních maturitách. To mi dělá radost a budu se tomu moci více věnovat.
OTÁZKA: HN: Uvažujete nadále o vysoké škole?
Teď budu mít čas o tom uvažovat.
OTÁZKA: HN: Nadále tedy platí, že vás politika nezajímá?
Teď si to rozhodně neumím představit.
AUTOR: Martin Jašminský
AUTOR-WEB: www.ihned.cz