Michal Šnobr: Zdanit rozdávané povolenky může vláda vždycky

Využít možnosti rozdat část emisních povolenek podnikům zdarma bychom měli určitě využít, říká Michal Šnobr, energetický analytik firmy J&T. Peníze z nich podle něj může stát získat i tak.

OTÁZKA: HN: Dokdy musí vláda o osudu povolenek rozhodnout?

Česká republika jako jedna ze zemí východní Evropy dostala výjimku od Evropské komise. Může až třicet procent povolenek na vypouštění oxidu uhličitého pro období 2013-2020 dát domácím výrobcům elektřiny zdarma. Vláda se ale musí do konce září rozhodnout, zda této výjimky využije nebo nevyužije a do jaké míry. Do Bruselu pak pošle plán, komu povolenky dá a jaké investice tyto firmy vynaloží na snížení emisí CO2.

OTÁZKA: HN: Může v následujících letech vláda rozhodnutí o rozdání třetiny povolenek bezplatně ještě změnit?

Pokud jde o rozdělení povolenek zdarma, je to rozhodnutí jednou provždy. Už to nepůjde změnit. Může ale povolenky "zdarma" zdanit. Stejně, jako to udělala s povolenkami zdarma na období 2008 až 2012. Myslím si ale, že teď to není na pořadu dne.

OTÁZKA: HN: Ministerstvo průmyslu tvrdí, že změny v počtu povolenek zdarma nejsou možné. Je prý mimořádně těžké změnit plán investic, které firmy navrhují výměnou za získání povolenek zdarma.

Podle mne tohle nehraje rozhodující roli. Vláda se může rozhodnout pro cokoliv, třeba i pro to, že nebude dávat žádné povolenky zdarma. Ale myslím si, že by to bylo úplně nejhorší rozhodnutí, které může udělat. Je škoda nevyužít výjimky, kterou jsme dostali. Energetika je páteří celé ekonomiky a energetiku čekají v následujících letech investice, které nemají v téhle zemi obdoby a povolenky zdarma jí v tom pomohou.

OTÁZKA: HN: Vyplatí se energetickým firmám povolenky zdarma, když musí pak investovat do snížení emisí často dokonce větší prostředky, než kdyby za povolenky platily?

Vyplatí. Například u výroby elektřiny v uhelných elektrárnách. Při výrobě každé megawatthodiny z hnědého uhlí vzniká asi tuna CO2. Pokud elektrárna nezíská povolenku zdarma, bude ji muset nakoupit. Ušetří tedy peníze. Tyto ušetřené prostředky po nějaké době použije do renovace elektrárny nebo výstavby nového zdroje, aby se snížila produkce skleníkových plynů.

OTÁZKA: HN: Co je tedy na povolenkách zadarmo?

V bilanci společnosti to oproti nákupu povolenek na trhu vytváří úsporu. Firmy totiž dostanou nejdříve povolenky zdarma a až potom budou investovat do snížení emisí. Hraje tu roli časová hodnota peněz, peníze jsou cennější dnes než zítra.

OTÁZKA: HN: Kolik by stát vydělal, kdyby povolenky nerozdával, ale místo toho oněch třicet procent firmám prodal?

Asi 45 miliard korun. Může to ale být méně i více. Dnes se počítá s cenou povolenky 17-18 eur za tunu vypuštěného CO2. Tržní cena dnes obchodované povolenky je zatím 12-13,50 eura. Evropská komise ale systém trhu s povolenkami může ovlivnit administrativními zásahy a poslat cenu nahoru nebo dolů. Navíc i bez zásahů komise není jisté, jak se bude cena vyvíjet. Nikdo není schopen předvídat důsledky možných ekonomických cyklů, které budou znamenat i kolísání výroby - tedy i spotřeby povolenek.

OTÁZKA: HN: Nebylo by lepší, kdyby stát všechny povolenky prodal a použil získané peníze třeba na vylepšení stavu státního rozpočtu?

Populisté říkají, že stát by neměl povolenky dávat energetickým společnostem zdarma a využít je na sanaci státního rozpočtu nebo snížit spotřebitelům ceny elektřiny. Jenže stát může využít podle evropských pravidel u povolenek volně jen polovinu utržené sumy. Zbytek musí jít na snížení emisí oxidu uhličitého. A ministerstvo průmyslu tu celkem logicky argumentuje tím, že není jisté, zda stát dokáže tyto prostředky využít na ekologii lépe než energetické firmy.

AUTOR: Marek Hudema
AUTOR-WEB: www.ihned.cz