Zastavení vodní dopravy je krajním řešením

Sekce vodní dopravy (SVD) při Svazu dopravy ČR na srpnové tiskové konferenci vyzvala vládu a ministerstvo dopravy, aby se zasadily o udržení vnitrozemské vodní dopravy a aby stát dobudoval vodní cesty v parametrech, které si v roce 1995 zakotvil do legislativy, přednostně pak kritický úsek vodní cesty Střekovská zdrž - státní hranice ČR/SRN.

Pokud by nebyla vláda schopná dobudovat labskou vodní cestu, ať již z důvodů finančních nebo jiných, žádá Sekce vodní dopravy, aby vláda ČR zastavila zbytečné investice do částečných a nekoncepčních projektů na zlepšení vodní nákladní dopravy, včetně nejrůznějších studií; aby informovala veřejnost, kdo nese zodpovědnost za proinvestované finance; aby informovala úřady EU, že ČR nevytváří vhodné podmínky pro provozování nákladní lodní dopravy, přestože Evropská komise udělila souhlas s dotacemi, kterými má vláda nahradit dopravcům zisk ušlý z nedostatečné vodní infrastruktury; a aby informovala podniky z oblasti průmyslu a zemědělství, že nebude možné po vodě přepravovat nadměrné náklady a další komodity.

Pokud má vláda ČR objektivní důvody, proč nemůže bez dalších odkladů udržet nákladní vodní dopravu a dobudovat vodní cestu, žádá SVD o vyhlášení útlumového, restrukturalizačního programu pro provozovatele vodní dopravy. Takový program musí umožnit přístavům a rejdařům ukončit podnikání nebo provozovatelům plavidel přesunout plavidla na plnohodnotné vodní cesty v západní Evropě, kde má vodní doprava podporu.

V posledních letech stát ve velkém investoval především do silniční, ale i železniční infrastruktury. Lodní přeprava je však opomíjena - kapacita labských flotil poklesla o 80 % a do infrastruktury vodních cest nebyla realizována žádná investice vedoucí ke zlepšení parametrů. "Před 20 lety jezdilo po Labi kolem tisíce nákladních lodí, dnes jich máme necelé dvě stovky. Za poslední dvě dekády nebyla postavena pro české rejdaře žádná nová loď," říká předseda SVD Milan Raba.

Pro vodní dopravce je nejzásadnější vybudování Plavebního stupně Děčín, což by zaručilo po většinu roku splavnost Labe mezi ČR a Německem. Labská vodní cesta je součástí transevropské dopravní sítě TEN-T, řeka je však v úseku od státní hranice po Ústí nad Labem běžně až polovinu roku pro lodní dopravu nesplavná. Průtok vody je zde značně nestabilní a řeka není uzpůsobena pro lodě s hlubokým ponorem.

Podle místopředsedy Sekce vodní dopravy Lukáše Hradského žádají rejdaři dotace za období sucha, kdy nemohou kvůli nízké hladině řeky nakládat lodě na ekonomicky únosnou úroveň. Program kompenzací podle něj počítá s doplatkem za polovinu nenaloženého nákladu v situaci, kdy hladina Labe klesne pod 1,4 m. Hraniční sumou pro dotaci je 53 mil. korun. To je částka, kterou na základě cenové kalkulace oprávněných ztrát zpracovalo Ministerstvo dopravy a schválila Evropská komise. I přes podporu EU stát tento program odmítá naplnit, dodal Hradský.

Schválení stavby zdymadla v Děčíně se protahuje již řadu let kvůli námitkám ze strany ekologických organizací, některých státních institucí, zejména Ministerstva životního prostředí, a zřejmě i různým lobbistickým skupinám. MŽP v nedávné době vrátilo k přepracování studii o vlivu stavby na životní prostředí (EIA). Tím dochází podle odhadů k dalšímu minimálně ročnímu zdržení při přípravě stavby, jejíž dokončení by bylo reálné nejdříve za 5 až 10 let.

Vodní dopravci navrhují tedy dvě řešení. Za prvé je to dostavba děčínského plavebního stupně a program pomoci rejdařům, který má podle jejich prohlášení podporu Evropské unie. EU udělila výjimku pro poskytnutí státních dotací firmám kvůli nesplavnosti Labe. Druhým řešením by bylo zastavení vodní dopravy a přechod rejdařů do zahraničí. Vodní dopravci však považují setrvání na českém území za svou prioritu.

Labe je významný dopravní kanál zajišťující spojení zejména s jedním z největších evropských přístavů Hamburkem. Podle Raby má hamburský přístav enormní zájem na prodloužení vodní kontejnerové linky až do ČR. Kvůli nestabilitě průtoku k tomu však nemůže dojít. Podporu hamburských přístavů pro splavnění Labe do Čech vyjádřil na tiskové konferenci i ředitel jejich zastoupení v ČR Bohumil Průša.

Z německé strany je v současnosti zřejmá snaha dopravu na Labi udržet. Německo v průběhu letošního jara uvažovalo o přeřazení toku do kategorie doplňkových vodních cest, ale nakonec to odmítlo. Potvrdilo tím závazek vůči České republice z roku 2006, kdy slíbilo celoročně udržet minimální výšku hladiny Labe na 1,5 metru. Německá kancléřka Angela Merkelová o tom v květnu v dopise informovala premiéra Petra Nečase, řekl tajemník sekce Jiří Aster. Labe by naopak podle něj mělo být v nejbližší době zařazeno mezi prioritní dopravní projekty Evropské unie.

"Není pravda, že by ministerstvo pro oblast vodní dopravy nic nedělalo," reagoval mluvčí Ministerstva dopravy Jakub Ptačinský. Ohledně možných kompenzací resort s rejdaři stále jedná. Kromě toho se v Česku rekonstruují přístaviště, zvyšují mosty, existuje i program na obnovu lodí, doplnil.

Pokud by stát nečinil kroky směrem ke splavnění Labe, požadovala by SVD 600 mil. Kč na útlumový program. Finance by šly například na transformaci přístavů na logistická centra nebo přestavbu lodí na hlubokou vodu. Podle odhadu SVD by útlumový program znamenal úsporu pro stát v hodnotě 14 až 15 mld. Kč; jenom 10 až 11 mld. by se ušetřilo na stavbách v Děčíně a Přelouči.

"Před 20 lety jezdilo po Labi kolem tisíce nákladních lodí, dnes jich máme necelé dvě stovky. Za poslední dvě dekády nebyla postavena pro české rejdaře žádná nová loď," říká předseda SVD Milan Raba.