Uran je naše šance, zní z Ralska

Je to jako procházet se kulisami válečného filmu. Desítky vybydlených paneláků s vysazenými dveřmi a opadanou omítkou, v prázdných bytech se vytlučenými okny prohání vítr. Sovětské vojáky, kteří ze severočeského Ralska odešli před dvaceti lety, ještě připomínají azbukou psané noviny přilepené na zdech místo tapet.

"Takových strašidel tu máme desítky. Nejrůznějších rozbořených objektů tu jsou plné lesy, mnoho z nich slouží jako skládky odpadu," rozhořčuje se Miroslav Králík, starosta dvouapůltisícové obce, u které cvičila sovětská armáda a ve velkém se těžil uran.

Dnes Ralsko bojuje s 30procentní nezaměstnaností a už dvacet let se snaží přilákat investory, kteří by to tu opravili a zaměstnali zdejší lidi. "Teď, když to zrekonstruujete, se sem nikdo nenastěhuje. Není tu práce," krčí rameny starosta.

Pro Ralsko, blízkou Stráž pod Ralskem i další obce v okolí bývalého uranového dolu má řešení tři slova: obnovení těžby uranu. A s tím počítá i návrh státní energetické koncepce z dílny ministerstva průmyslu a obchodu.

Pokud se začne těžit, přinese to do kraje až tisícovku nových pracovních míst i investice do infrastruktury zanedbaných obcí. "Když tu bude práce, investoři opraví byty. Už to tu nebude vypadat jak po válce," fandí záměru starosta.

Ironií je, že o obnovení těžby začal stát uvažovat právě v době, kdy usilovně pracuje na tom, aby zbavil okolí Ralska čtyř milionů tun kyseliny sírové, která zůstala v půdě po chemické těžbě. Zítra vláda pravděpodobně schválí usnesení, podle kterého zaplatí státní firmě Diamo 31 miliard za vyčištění země po staré těžbě. Přitom už 17 miliard stát na sanaci dal.

"Kyselin je v zemi tolik, že kdybychom to nechali být, do dvou měsíců se to dostane i do nezasažených oblastí," říká ředitel jednoho ze závodů Diama Tomáš Rychtařík. A kyselina by ohrozila i vrstvy, které jsou největšími zásobárnami pitné vody v republice.

Nikdo, včetně Diama, zatím neví, jak by se uran v případě obnovení těžby získával. Jestli ekologicky bezpečnější, ovšem drahou hlubinnou těžbou, nebo levnější a rizikovější těžbou chemickou. "Způsob, jakým se to těžilo dřív, už použít nejde, to je jasné. O novém způsobu musí rozhodnout vláda. Máme nové technologie, dopředu ale říkám, že žádná technologie není stoprocentně šetrná," říká šéf Diama, které by téměř jistě zakázku na těžbu získalo. Zatímco obce a místní lidé si od obnovení těžby slibují práci, více škol a obchodů, ekologové před těžbou důrazně varují. "Vyčistit zem po těžbě uranu neumí nikdo na světě. Za dvacet let budeme řešit stejný problém jako nyní," upozorňuje Josef Jadrný ze sdružení Naše Podještědí, které proti těžbě dlouhodobě bojuje.

AUTOR: Zuzana Keményová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz