Dagmar Milerová Prášková: Uživí se sedm miliard lidí?

Datum 31. října 2011 se zapsalo do historie jako den, kdy počet lidí na Zemi dosáhl sedmi miliard. Nebude tedy jednoduché takové množství nasytit, zvláště, když nejrychlejší populační růst zažívají jihovýchodní asijské státy a Afrika, tedy země s vysokou mírou chudoby a podvýživy. Navíc podle Programu OSN na ochranu životního prostředí budou nedostatkem vody do 14 let trpět dvě třetiny populace, což by mohlo mít značný vliv právě na produkci potravin.

Podle propočtů Světové banky bude k uživení lidstva potřeba zvýšit zemědělskou produktivitu do roku 2050 o 70 procent. To sice vypadá jako vysoké číslo, je ale třeba dodat, že za posledních 40 let se tato produktivita více než ztrojnásobila. Momentálně ovšem úrodnost klesá a výkonnost zemědělství ovlivňují nepředvídatelné výkyvy počasí, degradace půdy z nadužívání chemických hnojiv či rozšiřování pouští. Obavy z nedostatku potravin jsou tak namístě.

Nejlidnatější národ světa - Čína - musí už teď uživit 1,34 miliardy krků, a přitom jen desetina rozlohy země se dá využít pro zemědělské účely. Přesto chtějí být Číňané v produkci potravin soběstační. To se ale ještě dlouho nebude týkat sóji, jejíž spotřeba neustále stoupá, a tak dnes musí Čína ze 70 milionů tun celé čtyři pětiny dovážet. Je pravděpodobné, že se bude muset brzy obrátit na světový trh i kvůli importu obilí. Za předpokladu, že průměrný Číňan zvýší svou spotřebu do roku 2035 na úroveň dnešního průměrného Američana, bude Čína potřebovat 1,5 miliardy tun obilí, což se rovná 70 procentům dnešní roční celosvětové obilné produkce.

Do roku 2050 by se měl zdvojnásobit počet obyvatel arabského světa. Libye, Sýrie, Egypt i Jordánsko dovážejí až 90 procent pšenice. Blízký východ a severní Afrika totiž patří k regionům s nejmenšími vodními zásobami na světě, a tak se například Saúdská Arábie připravuje na postupné snižování produkce pšenice a za pět let již předpokládá její úplný dovoz.

Potíže se nevyhnou ani subsaharské Africe. Klimatické změny a tamní nešetrné zacházení s přírodou povedou k dalšímu snižování produkce potravin. OSN kromě toho předpovídá, že rozšiřující se Sahara vyžene z domovů až na 60 milionů lidí, kteří zamíří v migračních vlnách do Evropy.

Otázku, jak planeta uživí další miliardu lidí, si kladli experti nedávno a zcela jistě si ji budou klást i za několik let. V roce 2025 už nás má být 8 miliard. V době snižujících se zásob potravin budou ve výhodě ti, kteří vypěstují jejich dostatečné množství, případně ti, kteří budou mít dost peněz na pronájem půdy v jiných státech, bohatších na přírodní zdroje. Situace by mohla dojít až tak daleko, že se potraviny stanou strategickou zbraní, za kterou by se velmi draze platilo. Momentálně není hlad výsledkem demografických problémů nebo nevyvážené nabídky a poptávky, jde především o špatná politická rozhodnutí. Do budoucna však nerespektování limitů přírody může vést k zásadnímu snížení produkce potravin, a pak už nebudeme moci klidně spát bez ohledu na to, kolik lidí zrovna běhá po planetě.

AUTOR: Dagmar Milerová Prášková
Autorka je analytičkou centra Glopolis