U Temelína dodržíme termín i cenu

Francouzská společnost Areva vstoupila spolu s americkým Westinghousem a konsorciem okolo ruského Rosatomu do dalšího kola v rámci tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Na jeho konci bude za osm měsíců podání závazných nabídek. Podle výkonného ředitele Arevy Luca Oursela (51) se přitom nemusíme bát prodlení a zdražování projektů, které firmu trápí u jejích projektů ve Francii a ve Finsku.

OTÁZKA: HN: Kolik bude dostavba Temelína stát? Rosatom odhaduje cenu dvou nových bloků na 180 miliard korun, u Westinghousu se mluví o 170 miliardách, půjdete pod tuto cenu?

Nikdy o cenách nemluvíme veřejně. Myslíme si, že cena je předmětem vyjednávání a diskusí. Jediné, co vám mohu říci, je, že naše technologie EPR je velmi konkurenceschopná a že to už dokázala.

OTÁZKA: HN: Areva má velké problémy s dostavbou finské elektrárny Olkiuloto a také s reaktorem ve francouzském Flamanville. Projekty se zpožďují a prodražují o stovky milionů eur. Jak zaručíte, že se to nebude opakovat v Česku?

Dnes je EPR jediná technologie třetí generace, která je skutečně ve výstavbě. Jeden reaktor ve Finsku, jeden ve Francii a dva v Číně. Potíže se obvykle objeví, když je něco poprvé, a tak je to ve Finsku a Francii. Bereme to jako poučení pro výstavbu elektráren pro další zákazníky. V Číně už stavíme bez zdržení a za dohodnutou cenu.

Máme další objednávky ve Velké Británii, v Indii, v Číně. Pokud budeme vybráni zde v České republice, bude tu postaven jedenáctý či dvanáctý reaktor EPR v pořadí. Zkušenosti u předchozích zákazníků jsou zárukou, že se vejdeme do rozpočtu a dodržíme harmonogram stavby. Při stavbách jsme naprosto transparentní, vysvětlujeme, co se děje. Cítíme, že průhlednost je základní podmínkou vývoje jaderné energetiky a pro udržení podpory veřejnosti pro atomovou energetiku.

OTÁZKA: HN: O kolik déle vám bude trvat výstavba elektráren ve Finsku a ve Francii a o kolik se prodraží?

Zpoždění bude ve Finsku tři až čtyři roky a dva až tři roky ve Flamanville. Ale celkový čas stavby je velmi podobný tomu, jaký byl u předchozí generace nukleárních elektráren. Výši překročení nákladů veřejně nesdělujeme, tyto informace mají jen naši zákazníci.

OTÁZKA: HN: Když se podíváte na Temelín, o jak důležitou událost jde v kontextu evropské energetiky?

Je důležitý jako potvrzení toho, že se v Evropě budou vyvíjet a stavět nové jaderné elektrárny a česká vláda chce pokračovat s jadernou energií. Po havárii ve Fukušimě je velmi důležité, abychom měli v Evropě hodně zemí, které vyjádří jaderné energetice svoji podporu.

Mnoho lidí si mohlo myslet, že Fukušima je konec nukleární energie. Jaderná energetika ale dál existuje a také podmínky svědčící ve prospěch nukleární energie jsou stále ty samé. Máme tu Českou republiku, Francii, Velkou Británii, kde chtějí obnovit stavbu jaderných elektráren, menší projekty plánují i v Maďarsku či v Bulharsku.

OTÁZKA: HN: Ale ve Francii se také mluvilo o snížení podílu jaderné elektřiny v energetickém mixu a od rozvoje jaderné energetiky ustoupily Itálie a Švýcarsko...

V Itálii nejsou žádné jaderné elektrárny. A rozhodli se žádné také nestavět. Ve Švýcarsku je situace nejistá, země ale plánuje obnovu stávajících zdrojů. Ve Francii se příští rok blíží důležité volby, pravicové strany jsou jasně pro nukleární energii, na levici probíhá diskuse o podílu jádra na celkové výrobě elektřiny. Nemluví se o zákazu.

OTÁZKA: HN: A co Německo, to chce přece zcela opustit jadernou energii.

Bylo to velmi rychlé rozhodnutí. Nemá to žádné spojení s bezpečností, protože německé elektrárny byly považovány za velmi bezpečné. Jde o krátkodobé politické rozhodnutí ovlivněné volbami. Rozhodli se jaderné elektrárny zavřít okamžitě a představují si, že změní svůj energetický systém. Prezentují to jako přechod k obnovitelným zdrojům, není to ale realita. Ceny elektřiny v Německu rostou, země je stále více závislá na zemním plynu z dovozu, jehož ceny se zvyšují a produkují stále více emisí. Osobně pochybuji, že vytvoří energetický systém, který bude nezávislý na dodávkách zvenčí a šetrný k přírodě. Bude velmi zajímavé pozorovat, jak se v budoucnu představy transformují do reality.

OTÁZKA: HN: V Česku se objevily informace, že Temelín není pro Arevu příliš důležitý a že nejblíže k zakázce má Rosatom.

Kdyby Areva neměla o Temelín zájem, tak bych tu dnes nebyl. Znám tyhle komentáře, jsou používány k manipulaci, ke hraní skrytých her. My ale neděláme politiku, účastníme se naprosto průhledně tendru.

OTÁZKA: HN: Krok Německa byl reakcí na Fukušimu. Měla pro vás Fukušima nějaké negativní dopady, ztratili jste nějaké zakázky?

Některé zakázky byly ztraceny v Japonsku stejně jako v Německu. Ale Areva působí v mnoha zemích a můžeme kompenzovat ztráty v jedné zemi zakázkami v jiné.

OTÁZKA: HN: Lidé se bojí opakování Fukušimy. Může se něco podobného stát u vašeho reaktoru EPR?

Technologie EPR byla od začátku projektována ve spolupráci s orgány, které mají na starosti jadernou bezpečnost. Technologie EPR kombinuje jak pasivní, tak aktivní bezpečnostní systémy a reaktor je navíc odolný například i vůči pádu letadla.

OTÁZKA: HN: Ano, ale problém ve Fukušimské elektrárně vznikl tak, že výpadek dodávek proudu zvnějšku způsobil kolaps chlazení a přehřívání reaktoru. Umí se s tím vaše technologie vyrovnat?

Záložní elektrické napájení EPR je ve dvou zcela oddělených budovách odolných proti vodě. V každé budově jsou tři dieselové generátory, pro celou elektrárnu přitom stačí jen jeden z nich. V případě, že by nefungovaly, což je opravdu velmi málo pravděpodobné, vydrží elektrárna bez připojení vnějšího zdroje dalších 24 hodin.

Každá jaderná technologie pro elektrárny potřebuje nějaký vnější zdroj energie. Dojem, že existuje pasivní technologie, která nepotřebuje vnější dodávku energie a chladiva, je mylná.

OTÁZKA: HN: Mluvíte hlavně o výhodách jaderné energetiky. Je ale opravdu ekonomicky výhodné vyrábět energii z jádra ve srovnání s jinými zdroji?

V současné době žádná jaderná elektrárna nedostává nějakou podporu. Nikdy ani nebyla žádná jaderná elektrárna uzavřena kvůli finančním problémům. Srovnávat ekonomicky s jádrem se může snad je výroba z plynu, ale tady se zase očekává díky rostoucí poptávce nárůst cen vstupní suroviny.

OTÁZKA: HN: Odpůrci jádra ale upozorňují, že jaderné společnosti nepromítají do ceny elektřiny náklady na pojištění proti případné jaderné havárii. V již zmíněné Fukušimě hradí náklady na likvidaci nehody částečně stát.

Tento argument je používán často, ale je to nicméně hloupost. Pojištění je v cenách energie firmami zahrnuto.

U velkých havárií velkých rozměrů je to ale tak, že se náklady částečně přenesou i na stát. Stejné je to třeba v případě letecké katastrofy či havárie v chemických továrnách. Náklady plynoucí z velmi rozsáhlé nehody také nenese dopravce či provozovatel.

Žádná firma nemůže nést všechny následky takové havárie. Pokud byste to požadovali, museli byste zastavit (kvůli vysokým nákladům na pojištění firem) všechny lidské aktivity.

OTÁZKA: HN: Kolem zakázky na Temelín je hodně politického lobbingu. Za americký Westinghouse se přimlouval při návštěvě premiéra Nečase v USA americký prezident, v Praze byl šéf ruského Rosatomu, nyní jste tu vy...

Nejsem tu kvůli lobbování, dělám tady byznys. Jsem zde proto, abych ukázal odhodlání Arevy zúčastnit se tendru na dostavbu Temelína. Proto jsem přijel. A jinak samozřejmě, v takových projektech, jako je výstavba nové atomové elektrárny, vzniká mnoho dlouhodobých možností spolupráce. Takže tahle perspektiva tomu dává politickou dimenzi.

OTÁZKA: HN: Plánujete v České republice postavit zařízení na výrobu jaderného paliva?

Zatím to neplánujeme. Nicméně jsme ČEZ před dvěma lety nabídli, aby převzal podíl v našem francouzském zařízení.

OTÁZKA: HN: Jak to bude s účastí českých subdodavatelů, pokud vyhrajete soutěž na dostavbu Temelína? Kolik procent zakázky dostanou české firmy?

To se nyní nedá říct. Očekává se většinou 60 až 70 procent. S účastí lokálních společností máme velkou zkušenost. S českými firmami navíc spolupracujeme již nyní. Na francouzském i čínském projektu.

OTÁZKA: HN: Takže i když je nyní firma JS Škoda v tendru jako partner Rosatomu vlastně jedním z konkurentů, nevylučujete možnost budoucí spolupráce?

Pokud vyhrajeme, jsme připraveni s nimi jednat.

Temelín je důležitý jako potvrzení toho, že se v Evropě budou vyvíjet a stavět nové jaderné elektrárny. Po havárii ve Fukušimě je důležité, abychom měli v Evropě hodně zemí, které vyjádří jádru svoji podporu.
Luc Oursel
Výkonný ředitel a prezidenty Arevy

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR: Marek Hudema
AUTOR-WEB: www.ihned.cz