Vzácný poklad zvaný voda

Země je nazývána modrou planetou a je to právě voda, která jí modrou barvu propůjčuje. Voda, bez níž by na Zemi nebylo života, voda, která stejně jako právě ona zmíněná modrá barva evokuje pocit klidu a míru. Hledá-li se ve vesmíru život, hledá se voda. Voda je díky své mechanické síle nadějným energetickým zdrojem a zároveň představuje možný zdroj vodíku získaný biologickou katalýzou. Koloběh vody je nejmohutnější látkový cyklus na Zemi. Každoročně jím projde přibližně 500 bilionů tun. Jen 2,6 % tohoto objemu představuje sladká voda. Lidé mají pro svou spotřebu k dispozici zhruba 1 % z celkových zásob sladké vody, tedy 0,007 % z veškeré vody na Zemi.

Nedostatek pitné vody představuje celosvětově velmi závažný problém. Člověk, který žije v podmínkách, kde je pitné vody zatím ještě stále dostatek, se jen těžko dokáže vžít do situace jedince, kterého denně pronásleduje téměř jediná neodbytná myšlenka, myšlenka na pitnou vodu. Ačkoli občas proneseme, že umíráme žízní, těžko si dovedeme představit situaci, že bychom se napili třeba vody z kaluže či ze studny s označením zdravotně závadná voda.

Více než miliarda lidí na světě však nemá přístup ke kvalitnímu zdroji pitné vody, což znamená, že jim v podstatě nezbývá nic jiného, než pít vodu závadnou, vodu, která může zabíjet. Důvodem je skutečnost, že voda tvoří více než 80 % lidského organismu a je pro něj naprosto nepostradatelná. Bez pravidelného přísunu pitné vody dochází k postupné dehydrataci, která se zpočátku projevuje bolestmi hlavy, suchou kůží, zhoršením činnosti ledvin, dochází k relativnímu nadbytku iontů a minerálů. Klesá fyzická a duševní výkonnost, může dojít k dezorientaci a dlouhodobá dehydratace může vést ke ztrátě vědomí a následné smrti žízní.

Voda v organismu zajišťuje vylučování odpadních látek z našeho těla, podílí se na metabolismu a je součástí krevního oběhu, kde přenáší kyslík a CO2. Dále v těle rozpouští vitaminy, zajišťuje dobrý stav kůže a sliznic, prostřednictvím procesu pocení udržuje tělesnou teplotu. Člověk bez vody vydrží jen omezenou dobu ? zhruba 2 až 3 dny. Prvním příznakem nedostatku tekutin je pocit žízně ? je tedy logické, že dehydratovaný člověk se snaží svou žízeň uhasit. Nemá-li však přístup k pitné vodě, nezbývá mu než pít tu závadnou. To však vede k paradoxní situaci, kdy závadná voda může způsobit závažná průjmová onemocnění, která pochopitelně vedou k ještě větší dehydrataci, a lidé tak v důsledku konzumace kontaminované vody umírají.

Statistiky, týkající se počtu lidí postižených nedostatkem pitné vody, jsou skutečně alarmující. Denně umírají více než 4000 dětí v rozvojových zemích jen proto, že nemají přístup k čisté pitné vodě. Průjmová onemocnění způsobená pitím kontaminované vody jsou nečastější příčinou závažných onemocnění a úmrtí novorozenců a dětí v rozvojovém světě. Ročně na následky průjmových onemocnění, jako jsou například cholera či úplavice, umírá více než 1,8 milionu dětí. Toto číslo je dokonce vyšší než počet úmrtí na následky HIV, AIDS a malárie dohromady. Bylo prokázáno, že poskytnutí lepších hygienických prostředků na lokální úrovni sníží výskyt těžkých průjmových onemocnění až o 65 % a s nimi spojenou úmrtnost až o 26 %. Lepší hygiena se pak odráží i ve vyšší produktivitě práce, pravidelné školní docházce apod. Problém mnohdy není v nedostatku vody, ale v nedostatku čisté a pitné vody. Existují levné technologie, které se tento problém snaží řešit na lokální úrovni. Navzdory tomu více než polovina obyvatel deseti afrických států nemá dostatečný přístup k pitné ani užitkové vodě. Jedná se například o Rwandu, Angolu, Eritreu či Sierru Leone.

Nedostatek vody a období sucha jsou v Evropě stále častějším jevem. Podle údajů EU došlo v posledních třech desetiletích k výraznému rozšíření území EU a výrazně se zvýšil počet obyvatel postižených obdobím sucha (ze 6 % na 13 %), což evropské hospodářství stálo nejméně 100 miliard eur. Jedno z největších období sucha bylo zaznamenáno v roce 2003, postihlo přes 100 miliónů lidí na území o rozloze přibližně třetiny Evropské unie a způsobilo škody ve výši 8,7 miliard eur.

15 FAKTŮ O VODĚ

1. 1,1 miliardy lidí v rozvojových zemích nemá dostatečný přístup k vodě a 2,6 miliardám lidí chybí alespoň základní hygienické zařízení.
2. Za posledních 10 let zemřelo na průjmová onemocnění více dětí, než kolik činily veškeré lidské ztráty v ozbrojených konfliktech od konce druhé světové války.
3. Polovina lůžek v nemocnicích po celém světě je zaplněna pacienty, kteří trpí nemocemi souvisejícími se špatnou kvalitou vody.
4. Každý den umírá na průjmová onemocnění (včetně cholery) 1,8 milionu lidí; 88 % všech průjmových nemocí je připisováno dodávkám nekvalitní vody, nízké úrovni sanitárního vybavení a nedostatečné hygieně.
5. 500 milionů lidí je ohroženo zánětem spojivek, a v důsledku toho může být postiženo slepotou až 146 milionů lidí.
6. Tato onemocnění úzce souvisí s nedostatečným mytím obličeje, často v důsledku nedostatku blízkých zdrojů nezávadné vody.
7. Každý rok zemře 1,3 milionu lidí na malárii, 90 % z nich jsou děti mladší pěti let.
8. Průměrná vzdálenost, kterou musí ženy v Africe a Asii ujít, aby nabraly vodu, je šest kilometrů.
9. Odhadem 25 % lidí z měst v rozvojových zemích nakupuje vodu od obchodníků za mnohem vyšší cenu než vodu z vodovodu. V některých případech za cenu, která představuje více než čtvrtinu příjmů jejich domácnosti.
10. Člověk žijící v rozvojové zemi spotřebuje za den v průměru téměř 10 litrů vody. Průměrná spotřeba vody ve Velké Británii činí 135 litrů za den a osobu. Průměrný Američan spotřebuje denně 375 až 660 litrů.
11. Zásoby vody se snižují, zatímco poptávka dramaticky roste neudržitelným tempem. Očekává se, že v příštích 20 letech průměrná celosvětová zásoba vody na osobu klesne o celou třetinu.
12. Odhady hovoří o tom, že 90 % odpadních vod v rozvojových státech je vypouštěno bez jakýchkoli úprav rovnou do řek a dalších vodních toků.
13. Každý dolar vynaložený na dostupnost vody a hygienu umožní ušetřit v průměru osm dolarů díky nižším výdajům a vyšší produktivitě.
14. Lidé v subsaharské Africe stráví každý rok nabíráním vody 40 miliard hodin, což je doba, která se rovná pracovní době více než 19 milionů zaměstnanců pracujících na plný úvazek.
15. Spotřeba vody na zavlažování se od roku 1960 zvýšila o 60 %. Asi 70 % veškeré dostupné sladké vody se využívá pro zemědělské zavlažování. Bohužel, kvůli neefektivním zavlažovacím systémům, zejména v rozvojových zemích, se 60 % této vody ztratí odpařováním, případně se vrací do řek či zásobníkůpodzemnívody.
    
    ZDROJ:www.hyperbola.cz