Šéf Czech Coal: Vybagrovat Záluží by byla dobrá likvidace odpadů

Společnost Czech Coal zkoušela dnes přesvědčit poslance z hospodářského výboru, aby zrušili územní limity těžby hnědého uhlí. Ráda by těžila nejen pod Horním Jiřetínem, ale i pod továrnami v Záluží. Vybagrování prostorů pod nimi by byla elegantní likvidace ekologické zátěže, řekl poslancům ředitel firmy Luboš Pavlas. Jde prý o horizont roku 2060 a těžaři s provozovateli chemičky zatím ani nejednají.

Plánky s dalším možným postupem těžby za limity má sice Czech Coal na svém webu už několik let, území kolem Záluží je ale pojmenované jen jako "III. a IV. etapa". Že by se kvůli těžbě bouraly i chemické závody, to veřejně zaznělo od Czech Coalu zřejmě vůbec poprvé. "Jeden z nejelegantnějších způsobů likvidace ekologické zátěže by byl to přebagrovat," řekl poslancům Pavlas o chemičce.

Později svá slova mírnil. "Řekl jsem, že je to perlička a můj osobní názor," řekl ČTK a Mf Dnes a prohlásil, že eventuálního bourání chemičky se stejně nikdo z přítomných možná nedožije. "Lobboval jsem, aby vláda zrušila usnesení z roku 1991. Do té doby žádná jednání nevedeme, nelze je vést. Není na to ani žádný projekt a nevíme, jaké budou za 60 let technologie," dodal.

Vládní usnesení z roku 1991 vymezilo, kam těžaři v budoucnu smějí a kam ne. Vžilo se pod označením "územní limity těžby". Kdyby padly, hrozilo by zbourání městečka Horní Jiřetín a postup těžby až na kraj třicetitisícového Litvínova. Czech Coal je jediná ze tří hnědouhelných firem, která na prolomení tlačí; Sokolovská uhelná ani Severočeské doly zásoby za limity prakticky nemají.

Chemičku a rafinerii v Záluží postavili v roce 1939 Němci, kteří krátce před tím zabrali Sudety. Dnes několik následnických firem zaměstnává přes 3000 lidí. Je to zhruba dvojnásobek počtu, který zaměstnává Litvínovská uhelná, která by mohla prostor vytěžit.

"K žádnému jednání se společností Czech Coal zatím nedošlo," řekl ČTK mluvčí Unipetrolu Mikuláš Duda. Životnost chemických provozů se počítá i na desítky let, Unipetrol podle mluvčího ale v Záluží investice neomezuje. "Jejich plán není nastaven na 60 let," dodal.

Poslanci z hospodářského výboru jsou na Mostecku na dvoudenním výjezdním zasedání. Pavlas jim řekl spoustu argumentů pro pokračování těžby, včetně udržení zaměstnanosti.

"Pokud to usnesení padne, můžeme se teprve bavit a řešit, kam bude těžba pokračovat. Nejdřív bychom se museli vypořádat s majiteli nemovitostí," řekl novinářům Pavlas. Pokud se ale situace nezmění, v roce 2013 se zastaví první skrývkové rypadlo, těžba Litvínovské uhelné začne klesat na polovinu a začne propouštění.

Jan Beránek