Jak vybírat spací pytel do zimy?

Na našem trhu je velká spousta spacáků v různých provedeních, s různými náplněmi, různých konstrukcí. Jako izolační náplně se využívají syntetická vlákna a nebo peří. Přitom platí, že nejlepších izolačních vlastností dosahuje peří. Jen ty nejkvalitnější syntetické materiály se svými izolačními vlastnostmi vlastnostem peří přibližují, ale v žádném případě je nepředčí. Rovněž konstrukce spacáků jsou různé. Nejčastěji se objevují V komory či Z komory (u peří) a sendvičové nebo šindelové konstrukce (u syntetických materiálů).

Další důležitou vlastností je hustota tkaní svrchního materiálu spacích pytlů z nichž je spacák "ušit", která je často nesprávně zvaná "prodyšnost". Tu nejsnáze zjistíme pomocí tzv. "balónového" efektu. Když budeme spací pytel, který byl před tím nějakou tu minutku volně rozložen aby zaujal maximální objem, pomalu rolovat od hlavy (kapuce) směrem k nohám, bude se zhruba od poloviny spací pytel (resp. měl by se) "nafukovat". Spacák, který se vůbec nenafukuje a nepohnutě si leží dál je sice vysoce "prodyšný", ale vhodný tak leda do nenáročných podmínek. Pokud se spacák nafoukne, ale vzduch z něj nelze vytlačit je to důkaz toho, že je spacák ušit z kvalitního materiálu, ale jeho "prodyšnost" je malá.

Co to znamená. Znamená to, že při převalování se ve spacáku se vám nepodaří "vyfouknout" všechen tzv. "mrtvý vzduch", tedy tu vrstvu mezi vnitřní a vnější stěnou spacího pytle, která vás izoluje (hlavní izolační funkci totiž plní vzduchová vrstva, ne samotná náplň spacího pytle, která má za úkol spacák "nafouknout" - dodat mu objem - a "uvěznit" co největší množství vzduchu) od okolního prostředí. Pokud při převalování všechen tento "mrtvý vzduch" vyfouknete, bude muset vaše tělo opět všechno "vytopit" nanovo a ve spacáku vám bude zima.

Další vlastností je propustnost spacího pytle vůči vodním párám, ale tato záležitost by si zasloužila samostatný článek. Podle tvaru dělíme spací pytle na dekové, mumiové a na tzv. anatomické mumie. Dekové spacáky jsou vhodné na nenáročné akce. Mumiová konstrukce dává dobrý poměr mezi hmotností spacího pytle a velikosti objemu spacího pytle (prostoru, který musí vaše tělo "vytopit"). Takovéto spací pytle jsou určeny pro náročné akce. Anatomické mumie svým tvarem zhruba "kopírují" lidské tělo a poměr objemu a hmotnosti spacího pytle je řešen ještě lépe než u klasických mumií. Nutno ale dodat, že je to na úkor pohodlí.

Jako izolační náplně spacích pytlů se používají syntetická vlákna a peří. Syntetická vlákna jsou vcelku nenáročná na údržbu. Dnes se rozlišují na dutá vlákna a mikrovlákna, přitom mezi jednotlivými druhy jsou výrazné kvalitativní rozdíly. Velkou výhodou těchto materiálů je skutečnost, že je lze použít i ve vlhkém prostředí.

Peří je v současnosti stále nepřekonaným tepelně izolačním materiálem. Jinými slovy, "peřák" má při stejné hmotnosti ve srovnání se syntetickými materiály lepší tepelně izolační vlastnosti. Navíc jej lze více "stlačit", tedy srolovat do menšího objemu. Údajnou nevýhodou peří je skutečnost, že saje vodu a při vícedenních trecích (nemáte-li možnost jej řádně vysušit) tak ztrácí své tepelně izolační vlastnosti.

Peří vodu ale nesaje, vlhkost vede tzv. vzlínáním, což je paradoxně výhodou, neboť spacák lze postupně vysušit i při nižších teplotách. Kvalitní materiály navíc vlhkost k péřové náplní vůbec nepropustí a vodní pára se sráží na vnitřní vrstvě spacího pytle. Z toho plyne použití péřových spacích pytlů - do mrazů a "suchých" podmínek. Syntetické náplně se hodí spíše do trvale vlhkých podmínek.

ZDROJ: treking.cz, kráceno