Stálá expozice "Geologie Prostějovska" byla v muzeu otevřena v červnu roku 1995,
doplněna a inovována byla při reinstalaci v roce 2004. Expozice představuje
nejlepší vzorky z muzejní geologické sbírky, ale také materiál z nových
geologických výzkumů Prostějovska. Návštěvníka jistě překvapí fakt, že v
expozici nenajde žádné fotografie z terénu. Na konkrétní lokalitu se můžeme
přenést díky videozáznamu s názvem "Na dně hanáckých moří" autorů ing. Ivana
Stříteského a ing. Václava Kopečného.
Pohled do geologické minulosti našeho regionu nabízí geologická mapa. V ní jsou
znázorněny pomocí barevných ploch různé horniny, které postupně vznikaly během
dlouhého geologického vývoje oblasti od dob nejstarších (od prekambria) až k
nejmladšímu kvarteru.
Stálá expozice "Geologie Prostějovska" byla v muzeu otevřena v červnu roku 1995, doplněna a inovována byla při reinstalaci v roce 2004. Expozice představuje nejlepší vzorky z muzejní geologické sbírky, ale také materiál z nových geologických výzkumů Prostějovska. Návštěvníka jistě překvapí fakt, že v expozici nenajde žádné fotografie z terénu. Na konkrétní lokalitu se můžeme přenést díky videozáznamu s názvem "Na dně hanáckých moří" autorů ing. Ivana Stříteského a ing. Václava Kopečného.
Pohled do geologické minulosti našeho regionu nabízí geologická mapa. V ní jsou znázorněny pomocí barevných ploch různé horniny, které postupně vznikaly během dlouhého geologického vývoje oblasti od dob nejstarších (od prekambria) až k nejmladšímu kvarteru.
K nejstarším horninám z předprvohorních období patří drobné ostrůvky vyvřelých hornin žulového charakteru (granodiority) známé od Třebčína, Kaple a Studence. V okolí Kladek se zase vyskytují přeměněné horniny známé fylity.
Z období prvohor jsou na Prostějovsku známy usazeniny tří útvarů:siluru, devonu a spodního karbonu. Jediný paleontologicky doložený výskyt silurských hornin na Moravě je v Repešském žlebu u Stínavy. Devonského stáří jsou proslulé vápence s hojnými zkamenělinami u Čelechovic na Hané a horniny stejného stáří se vyskytují také v okolí Konice (konicko-mladečský devon). Spodní karbon (kulm) je na Prostějovsku značně rozšířen a mohutné vrstvy drob, břidlic a slepenců skládají celou Drahanskou vrchovinu.
Z období druhohor a starších třetihor nebyly na Prostějovsku nalezeny žádné horniny - je pravděpodobné, že tato oblast byla souší. Moře se sem vrátilo teprve v mladších třetihorách - v neogénu - a uložilo zde řadu typů usazených hornin (písky, jíly, pískovce a vápence).
Z nejmladšího geologického útvaru, kterým jsou čtvrtohory, pocházejí vrstvy spraší s kosterními pozůstatky velkých savců.
