Jsem jako Jágr. Měním kluby, ale hraju to samé

Martin Bursík, šéf vznikající strany LES.

Ačkoli se mu vzdálila dohoda s KDU-ČSL pro předčasné volby do Poslanecké sněmovny, počítá Martin Bursík s tím, že se svou vznikající Liberálně ekologickou stranou LES bude kandidovat. V kampani nebudou podle něj rozhodující ekologická témata, ale vymezení se proti "široké levicové frontě přepásané špagátem, za který tahá nahoře na Hradě Miloš Zeman."

OTÁZKA: HN: Říká se, že Bursík neměl sílu na to, aby vládl zeleným, tak odešel, aby je poškodil. Co je na tom pravdy?

Ta první polovina teze je zčásti pravdou, ale nepoužil bych slovo vládl. A abych uškodil? To vůbec.

OTÁZKA: HN: A proč to nešlo? O co jste se se zelenými snažil?

Loni v listopadu jsem se rozhodl kandidovat na předsedu strany, ačkoliv jsem věděl, že ta aritmetika není příznivá. Říkal jsem, že podle mého přesvědčení cestou zelených z bezvýznamnosti je vrátit se do politického středu. Strana se za tři čtyři roky, co jsem nebyl ve vedení, posunula docela významně doleva. Hodně z realistů, lidí, o které jsem se mohl opřít, odešlo. A převládl tam radikální proud.

OTÁZKA: HN: Předseda Ondřej Liška však nevypadá moc radikálně. Jak se v praktické politice projevuje, že jsou zelení doleva?

Jsou tam symbolické momenty. Matěj Stropnický šel uctít památku Julia Fučíka spolu s komunisty, s Miroslavem Grebeníčkem. Když je nějaká demonstrace, tak tam najednou vidím transparent proti církevním restitucím, ale já jsem nezaznamenal, že by zelení nějak změnili pozici. Jsou i pomalé změny v názoru na zdravotní politiku, třeba poplatky. Jim vůbec nedochází, že se tady vytváří nějaká levicová fronta, kde se architektem toho vztahu stává Miloš Zeman. A že touto politikou se zelení stávají její součástí.

OTÁZKA: HN: Proč jste neodešel už tehdy, když jste prohrál boj o svůj koncept zelených? Kdy jste se rozhodl odejít?

Pořád ještě byla možnost, že by Ondřej Liška mohl zvolit směr, kterým strana půjde. Když přišlo rozpuštění sněmovny, dostal jsem se do etického dilematu. Byl tu požadavek, abych jednal se sponzory, abych kandidoval, abych se zapojil. A já si říkal, když se mě sponzor zeptá, o co nám jde, kam směřujeme a jak se zachováme, tak bych mu na to nedovedl odpovědět. Vedení zelených bylo mimořádně pestré. Snahou předsedy Ondřeje Lišky nikdy nebylo nastavit nějakou linii.

OTÁZKA: HN: Chápeme ten etický konflikt a tu dobu, ale proč jste založil rovnou novou stranu? Proč jste si nevzal nějaký čas na rozmyšlenou? Třeba Václav Klaus teď řekl, že to nejde udělat tak narychlo.

To by bylo racionálnější. Co se týče Klause, to je kombinace s tím, že on není velký hrdina. Jen tak zdánlivě vypadá. On si to uměl spočítat a řekl si, že to nepůjde.

Od zelených se mnou odchází desítky lidí

OTÁZKA: HN: A vy jste si to spočítal a řekl jste, že to půjde?

Já to nepočítám. To je právě ten rozdíl mezi námi. Máte prostě lidi více pragmatické a více idealistické a já patřím k těm druhým.

OTÁZKA: HN: Odchází s vámi hodně lidí ze Strany zelených? Nevím přesně kolik. Ale jsou to desítky. Přišlo hodně lidí z vedení, třeba Eva Tylová, bývalá ředitelka České inspekce životního prostředí. Také předseda hradeckého kraje a další. Přesné číslo nevím, ale je to trend, který běží.

OTÁZKA: HN: Jak se ve straně angažuje Jan Švejnar?

Jan to podporuje, dal podpis. Nabídl i expertní práci, včetně doporučení a kontaktního člověka tady v Česku - ekonoma, který s námi na tom bude dělat. Nemohu zatím říct, kdo to je, přijdeme s tím později. Zatím se vše tvoří.

OTÁZKA: HN: Kdo bude vaši stranu a kampaň financovat?

Máme a převezmeme pravidla pro garantování etického financování tak tvrdá, jako tady nikdo nemá. Co se týče sponzorů, máme několik firem a podnikatelů, kteří jsou připraveni do toho otevřeně peníze dát. Nepůjde o desítky milionů. V roce 1990 jsem byl ve Spojených státech na stáži a zažil jsem kampaň kongresmana Jima McDermotta v Seattlu a viděl jsem, co to je demokratická kampaň, co to je dobrovolnictví. Budeme se držet tohoto modelu.

OTÁZKA: HN: Půjdete do voleb, i když nevyšly vaše námluvy s lidovci? Znělo to logicky, vy města, oni venkov.

Půjdeme do voleb. To jednání s lidovci bylo korektní, ale nepovedla se dohoda na regionální úrovni. Já si myslím, že by to bývalo bylo velmi rozumné. Rozdíly byly třeba v něčem, čemu oni říkají bioetika. Pořád jsem nevěděl, co to je, a pak mi došlo, že je to otázka potratů či homosexuálů. Ale o tomhle tyto volby nejsou. Myslím, že roli hraje i to, že máte lidi, kteří už sedí na kandidátkách a ti by se museli s někým vystřídat.

OTÁZKA: HN: Jaký je váš plán B? Mohou se vaše osobnosti objevit na jiných kandidátkách?

Teď pokračujeme v jednání. Nemusí to mít ten celostátní rámec. Variant je víc.

OTÁZKA: HN: Někdo by mohl namítnout, že enviromentální téma je passé, že lidi nezajímá, zvlášť vzhledem ke krizi. A vy si myslíte, že ho dokážete oživit v předčasných volbách během pár dní?

Třeba spousta evropských vyspělých států a samotná EU na krizi nereagovala tak, že teď je nutné roztáčet kola ekonomiky a až pak bude na řadě ekologie. Tohle je trochu bolševický pohled. Řada ekonomik to pochopila naopak tak, že je to příležitost k prosazení ekonomiky, která bude mít silné enviromentální parametry. Že ji znovu roztočí nové moderní technologie, které vytvoří pracovní místa.

Do stojedničkové většiny bych už nešel

OTÁZKA: HN: Najde se v téhle zemi víc než pět procent voličů, kteří na to budou slyšet a budou to chtít podpořit?

Když jsme jako zelení v roce 2006 dostali 6,3 procenta, tak to nebyli všechno enviromentálně citliví voliči, ale voliči, kteří hledali nějakou alternativu. Minimálně voliči politického středu. A když jsme mívali v průzkumech přes deset dvanáct procent, tak jsem říkal: Pozor, česká společnost přeci není ekologická a enviromentalisticky tak citlivá jako německá nebo rakouská. To musí být nějaká kombinace.

OTÁZKA: HN: A kolik je těch enviromentálně citlivých a kolik těch druhých?

Jsme v nestandardní situaci. Běželi jsme nějaký maraton a až v květnu jsme se měli dostat do cíle. Nyní budou v rozhodování voličů hrát roli i jiná témata. Jedno z těch zásadních je to, jestli široká levicová fronta přepásaná špagátem, za který tahá nahoře na Hradě Zeman, uspěje a bude realizovat svůj plán, jehož součástí je to, že komunisti budou legitimizovaní.

Vždycky jsem chtěl mít Stranu zelených jako středovou, která by měla otevřený koaliční potenciál nalevo i napravo, brala liberální voliče a vymezovala by se proti komunismu. Já jsem zůstal pořád ten samý. Když se mě ptají na střídání partají, říkám, že Jaromír Jágr taky střídá kluby, ale pořád hraje hokej. Já taky pořád hraju to samé.

OTÁZKA: HN: Co je podle vás liberalismus?

Program bude až příští týden. Ale nebude to žádná litanie, protože lidi by ani neměli čas to přečíst. Bude tam i část, kterou bude primárně formulovat Jan Švejnar a lidé okolo něj, zaměřená na lidi, pro které ekologie není úplná priorita. Jsou to lidé, kteří jsou na straně svobody, táhnou společnost a chtějí mít dobré prostředí třeba pro podnikání.

OTÁZKA: HN: Co to znamená liberalismus pro vás osobně? Jak ho chápete vy? Václav Klaus nebo Jan Zahradil (ODS) vám také řeknou, že jsou liberálové.

Václav Klaus je neoliberál. A pro ně je fetiš tržní hospodářství. Když jim napíšu na cedulku slovo externality, tak se pozvrací. Ačkoli to je věc, která se učí na ekonomické fakultě v prvním ročníku. Přitom my víme, že největší selhání trhu je, že nedokáže alokovat externality, nedokáže ocenit všechny škody na životním prostředí a zdraví.

OTÁZKA: HN: Jedním z důležitých motivů vašeho programu má být boj proti korupci. Jak z tohoto pohledu vnímáte vaše působení ve vládě Mirka Topolánka, která stála na hlasech přeběhlíků a nese si s sebou například kauzu Promopro?

Umím to působení hodnotit diferencovaně - pozitivně i kriticky. Byla řada pozitivních věcí, které jsme tam udělali. Moje lekce proto je, že bych už nikdy nešel do vlády s většinou jednoho hlasu. Protože to pokušení jednotlivce, který je najednou středem pozornosti, je příliš velké. Pokud jde o přeběhlíky, neberte to jako alibismus, ale my jsme se na tom nepodíleli. Ale uznávám, že je to podezřelé.

OTÁZKA: HN: Kvůli kauze poslanců Tluchoře, Fuksy a Šnajdra se vede debata o to, zda mohou být trafiky trestným činem korupce. Jaký je váš názor?

O tom, že to korupce je, není pochyb. Je-li to trestný čin, to musí posoudit soudy a právníci. Ale mám na to velmi radikální postoj, který se opírá o to, že jsem takové věci nikdy jako předseda strany a místopředseda vlády a ministr životního prostředí neaplikoval. Je také mnoho věcí, které by měly být dokončeny - pro mě je třeba symbol Martin Roman. Bude-li za mřížemi, tak je to pro mě doklad toho, že česká demokracie funguje. MF Dnes ukázala faksimile smluv, z nichž bylo jasné, že když byl šéfem ČEZ, zároveň bral peníze za zakázky, které bez výběrového řízení dávali Škodě Power - kde měl skrytý majetkový podíl. To je konflikt zájmů par excellence. Když ho vláda jmenovala do dozorčí rady ČEZ, aby kontroloval to, co tam nakradl, to byl okamžik, kdy u mě Petr Nečas skončil.

Je mnoho věcí, které by měly být dokončeny. Pro mě je symbol Martin Roman. Bude-li za mřížemi, bude to pro mě doklad, že česká demokracie funguje.

Martin Bursík se narodil v Praze v roce 1959. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Do politiky vstoupil okamžitě po roce 1989. Byl poslancem České národní rady za Občanské fórum, posléze za Občanské hnutí. V roce 1998 kandidoval v Praze na post primátora za KDU-ČSL. V roce 2005 se stal předsedou Strany zelených a o rok později ji přivedl do sněmovny. Ve vládě Mirka Topolánka byl vicepremiérem a ministrem životního prostředí. Letos odešel od zelených a zakládá Liberálně ekologickou stranu (LES).

AUTOR: Petr Fischer
AUTOR: Tereza Šídlová
AUTOR: Kateřina Špičáková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz