Artéské vody v brněnské kotlině
Jak vznikly a kde jsou artéské vody
Jak vznikly a kde jsou artéské vody
Artéské vody
(podle francouzského hrabství Artois) jsou zvláštní typ podzemní vody, která poVyskytují seTento příkop vstupuje do Brna od severu kuřimsko-řečkovickou depresí,Artéské vody se v uvedeném prostoru vyskytují v hloubce několika desítek až stovek
Ohrožení znečištěním
Ohrožení kvality podzemní vody spočívá v průniku kontaminujících látek do hydrogeologického
kolektoru artéských vod.
artéský ochranný kryt, a starými vrtnými díly a studnami, které propojují mělké a hlubinné
zvodnění. Na některých lokalitách artéský kryt není vyvinut a voda z mělké zvodně bez omezení
přestupuje do struktury hlubinných vod. Je tomu tak zejména na hlavních trasách, po kterých jsou
artéské vody doplňovány.
Může k němu dojít oslabenými zónami v místě, kde je nedostatečnýHlavní pozornost při inventarizaci hrozeb je třeba soustředit na staré environmentální zátěže. V řadě
velkých průmyslových podniků došlo v minulosti ke kontaminaci horninového prostředí, podzemní
vody a budov různými závadnými látkami anorganické i organické povahy.
z nejnebezpečnějších polutantů jsou chlorované alifatické uhlovodíky (perchloretylen,
trichloretylen), které byly v minulosti běžně používány jako odmašťovací prostředky.
hrozbu pro kvalitu podzemních vod představují staré (někdy až historické) skládky a ostatní
antropogenní navážky související s historickými i současnými úpravami území pro zástavbu.
tyto uloženiny jsou často vázány výskyty kontaminujících látek, které mohou zasakovat na hladinu
podzemní vody. Za nejvýznamnější zdroj ohrožení tohoto typu lze dnes považovat skládky odpadů
ve vytěžených dobývacích prostorech na černovické terase.
JednyVelkouNaV neposlední řadě je třeba uvažovat i hrozby havárií ve stávajících průmyslových objektech a na
dopravních tepnách a nežádoucích stavebních zásahů do struktury hlubinných artéských vod.
V rámci živelních pohrom lze jako nejvýznamnější hrozby uvažovat povodňové situace na hlavních
tocích protékajících městem a extrémní meteorologické situace.
Hrozba nadměrné exploatace
Ohrožení akumulace podzemní vody a vydatnosti hydrogeologické struktury spočívá v možnosti
ovlivnění hydrogeologických nebo hydrologických poměrů struktury artéských vod. Významnou
hrozbou je mj. nepřiměřená exploatace struktury, kdy akumulace podzemních vod je zbytečně
ochuzována a kvalitní podzemní voda je využívána pro účely, pro které by postačovala např. mělká
podzemní voda nebo povrchová říční voda.
Neméně významným fenoménem, který souvisí s neracionální exploatací hlubinných podzemních
vod, je možnost poklesu artéského napětí na stropu struktury a možnost zasakování kontaminantů
do struktury. Tím se kvantitativní a kvalitativní ochrana vzájemně prolínají a stávají se
neoddělitelnými.
Využití artéských vod v krizi
Výpadky v zásobování vodou mohou v důsledku teroristických útoků nebo živelních pohrom bez
předchozího varování postihnout i Českou republiku. Pro takový případ je třeba mít zabezpečen
náhradní zdroj vody, dostatečně kapacitní podle velikosti území a množství obyvatel.
č. 254/2001 Sb., o vodách, v § 29 vymezuje, že zdroje podzemních vod jsou přednostně vyhrazeny
pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. K jiným účelům může vodoprávní úřad povolit použití
podzemní vody, jen není-li to na úkor uspokojování uvedených potřeb. Předpokládané využitelné
zásoby artéské vody 250-300 l/s jsou přitom kapacitně i kvalitativně srovnatelné s I. březovským
přivaděčem. Nabízejí však úspornější provoz jednoduchou těžbou na místě.
Struktura hlubinných artéských vod v brněnské kotlině je objemem akumulace podzemní vody
schopna pokrýt potřeby až několikanásobně větší aglomerace, nežli je krajské město Brno. Má
nadregionální význam a je důležitá pro celé území Jihomoravského kraje. Jedná se v každém
případě o jedinečnou příležitost pro přežití obyvatelstva v období krizových stavů.
ZákonNutnost ochrany artéských vod
S vědomím jejich výjimečnosti a potenciálního významu, artéské vody v brněnské kotlině zasluhují
jak zachování kvality, tak zabezpečení dostatečné akumulace. Ochrana vyžaduje komplexní přístup
všech orgánů státní správy a místní samosprávy, zejména institucí činných ve vodním hospodářství
a ochraně životního prostředí. Na tomto poli mají příslušné pravomoci a odpovědnosti zejména
Magistrát města Brna a Krajský úřad Jihomoravského kraje.
komerční organizace, které působí v oboru hydrogeologie, inženýrské geologie, a v environmentální
problematice. Nezbytný je koordinovaný postup při veškerých aktivitách, které se artéských vod
dotýkají, a nalezení optimálních řešení a postupů v případě, že by hrozil negativní dopad
projektovaných činností na hydrogeologické poměry, hydrologický režim nebo kvalitu podzemní
vody.
Velký kus práce však mohou vykonat iZDROJ: www.veronica.cz, RNDr. Milan Čáslavský - G
EOtest Brno, a.s.navrtání vystupuje vlivem přirozeného hydrostatického přetlaku nad úroveň terénu.
všude tam, kde voda zasakuje z okolních svahů hluboko do podzemí a shromažďuje se pod
nepropustnou polohou, která se nazývá artéský strop. V místě, kde je artéský strop přirozeně nebo
uměle porušen, vzniká vzestupný artéský pramen. Podle zákona o hydrostatické rovnováze kapalin
vystupuje artéská voda až do výše, která odpovídá úrovni, na které dochází k jejímu zasakování.
Výskyt hlubinných artéských vod v brněnské kotlině je podmíněn existencí pohřbeného koryta
starého terciérního říčního toku, který přicházel pravděpodobně z oblastí východních Čech do
karpatské předhlubně.
protékanou Ponávkou, pokračuje k jihu přes Královo Pole na Lužánky a do prostoru černovických
pískoven.
metrů. Vznikají vsakem srážkových vod na okolních svazích tvořených zvětralými vyvřelými
horninami brněnského masivu, nebo zasakováním mělké podzemní vody v poříčí hlavních
brněnských toků, zejména Svitavy.
Sedimenty s artéskými vodami jsou na Brněnsku kromě vlastní trasy příkopu a údolí hlavních
vodních toků uloženy i v některých bočních zálivech a lokálních depresních strukturách, kterými
jsou např. kotlina na severu u Ivanovic, Žabovřeská kotlina, údolí Leskavy (okolí Bohunic a
Starého Lískovce). Jsou známé i z okolí Kuřimi v Jinačovickém prolomu a okolí Ostopovic, ale tyto
vzdálenější výskyty již s brněnskou kotlinou bezprostředně nesouvisejí.
Sdílet článek na sociálních sítích
