zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Novinky BOZP v roce 2015

14.01.2015
BOZP
Novinky BOZP v roce 2015

Podívejme se na změny, které nastanou v novém roce, i na ty, které se teprve připravují...

Hlavní legislativní změnou v oblasti BOZP, která nastává 1. ledna 2015, je novela nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu provedená nařízením vlády č. 170/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu je v podstatě již druhé nařízení týkající se problematiky evidence pracovních úrazů od harmonizace českého pracovního práva s právem zemí ES v zájmu sjednocení české statistiky pracovních úrazů se statistikou EUROSTATU, statistikou zemí ES v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Toto nařízení vlády si kladlo za cíl zajišťovat především evidenci a informace o pracovních úrazech i elektronickou cestou. Za uplynulé roky od jeho přijetí se ukázaly některé nedostatky a nejasnosti, které bylo třeba upřesnit. Navíc vydala evropská Komise nové Nařízení Evropského parlamentu a Komise (EU) č. 349/2011 ze dne 11. dubna 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které bylo třeba do naší legislativy zapracovat. Tyto důvody vedly tedy k novelizaci nařízení vlády č. 201/2010 Sb. provedené nařízením vlády č. 170/2014 Sb.

Jeho hlavní věcnou změnou je zpřesnění evidence pracovních úrazů ve formuláři záznam o úrazu podle druhu poranění a poraněné části těla podle klasifikace ESAW tak, aby bylo vyhověno výše uvedené směrnici. Z toho důvodu se do nařízení vlády doplňuje nová příloha č. 3 - Klasifikace druhů zranění podle Metodiky evropské statistiky pracovních úrazů (ESAW).

Druhou změnou je novela nařízení vlády č. nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Jedná se o nové nařízení vlády č. 168/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.

Vzhledem k tomu, že se objevují nové nemoci mající původ ve výkonu práce, a v důsledku vývoje vědeckého poznání, schválila Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v rámci Národního akčního programu BOZP pro období 2011 - 2012 opatření, které uložilo příslušným orgánům a organizacím provádět revize seznamu nemocí z povolání ve dvouletých intervalech. Smyslem navrhované právní úpravy je na základě téměř tříletých zkušeností s aplikací novelizovaného seznamu nemocí z povolání seznam aktualizovat v návaznosti na vývoj techniky i vědeckého poznání v oblasti medicíny.

Třetí změnou je novela zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Zákon č. 182/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony posunul termín nabytí účinnosti zákona k datu 1. ledna 2017. Důvodem bylo, že projednávání návrhu novely zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců bylo v roce 2011 de facto zastaveno a následně byl zrušen úkol vlády zabývat se věcným řešením problematiky úrazového pojištění. Z těch všech důvodů muselo MPSV letos navrhnout odložení účinnosti zákona o o úrazovém pojištění zaměstnanců, aby získalo potřebný časový prostor pro rozhodnutí vlády o budoucí podobě zabezpečení zaměstnance při pracovním úrazu či nemoci z povolání. Tato novela mění i § 365 odst. 2 zákoníku práce a snižuje náklady správní režie pojišťoven v zákonném pojištění odpovědnosti za škodu z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání z 9% na 4% z celkového objemu přijatého pojistného zaplaceného zaměstnavateli.

Na jaře letošního roku připravilo MPSV rozhodovací materiál, který by měl být podkladem pro rozhodnutí vlády o budoucí podobě zabezpečení zaměstnance při pracovním úrazu či nemoci z povolání a navrhoval možné varianty řešení. Vytvoření materiálu bylo zadáno bez předem stanovených závěrů, což má umožnit najít optimální řešení a dodat vládě kvalifikovaný podklad pro její rozhodování. Po proběhlém připomínkovém řízení bylo vyjasněno, že řešením odpovědnosti za škodu z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání do budoucna je zachování systému odpovědnosti podle zákoníku práce s tím, že bude vyhledán nejvhodnější nositel tohoto pojištění.

Jako nositel pojištění se nabízí:

  • pojišťovny - obdobně jako dnes Kooperativa a.s. a Česká pojišťovna a.s. - s tím rozdílem, že by tato možnost byla dána všem pojišťovnám,
  • zdravotní pojišťovny, pro které by zajišťování tohoto typu pojištění nebyl problém,
  • Česká správa sociálního zabezpečení jako organizační složka státu, se kterou jako nositelem úrazového pojištění bylo počítáno již v zákoně o úrazovém pojištění zaměstnanců
  • nebo veřejnoprávní instituce, která by vznikla jako pojišťovna a měla stanoveny hlavní úkoly v oblasti prevence motivující k BOZP.

Vzhledem k tomu, že sociální partneři se neshodli na tom, kdo by měl být nositelem pojištění (zaměstnavatelé požadují pojišťovny, odbory veřejnoprávní instituci), bude o konečném osudu odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání rozhodovat v nejbližší době vláda tak, aby byl dán časový prostor na vytvoření potřebné nové právní úpravy a vůbec na celý legislativní proces spojený s jejím zavedením.

Čtvrtou změnou je valorizace náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a náhrady na výživu pozůstalých. Zatím příslušný předpis nebyl publikován ve Sbírce zákonů, nicméně je jisto, že k datu 1.ledna 2015 dojde k přijetí nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).

Průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých příslušející podle pracovněprávních předpisů bude navýšen o 1,6%, a to v závislosti na zvýšení procentní výměry důchodů.

Připravované právní předpisy

Poslanecká sněmovna projednává návrh novely zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, který mimo jiné přinesení nové členění přestupků a správních deliktů na úseku ochrany veřejného zdravé (včetně pracovnělékařských služeb).

Již více než rok probíhá připomínkové řízení k návrhu rekodifikace vyhlášky č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. Termín, kdy nová vyhláška nabude účinnosti, není znám.

Nedávno také vláda schválila návrh novely zákoníku práce, který převede ustanovení § 365 a násl. o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání z přechodných ustanovení do hlavy jedenácté zákoníku práce. Její součástí je i návrh na zrušení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění. V neposlední řadě by měla novela vyřešit i další postup při odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, vyhláška č. 440/2001 Sb. bude zrušena a bude vydáno nové nařízení vlády o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Účinnost této novely se očekává k datu 1. července 2015.

Bylo ukončeno vnější připomínkové řízení novely zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP. Nicméně s ohledem na délku legislativního procesu nelze o jeho nabytí účinnosti uvažovat dříve než 1. ledna 2016.

Zdroj: www.bozpinfo.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí