zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Kontaminace rtutí stojí miliardy korun ročně. Ztráty vyčíslil výzkum, na kterém se podílela Arnika

21.06.2017
Chemické látky
Šlendryján
Zdraví
Kontaminace rtutí stojí miliardy korun ročně. Ztráty vyčíslil výzkum, na kterém se podílela Arnika

Jedná-li se o lidské zdraví, jdou peníze stranou a jeho hodnota je nevyčíslitelná. Pokud ale hovoříme o celých komunitách, jejichž zdraví je ohroženo kontaminací rtutí (1), můžeme se o vyčíslení ztrát pokusit. Výsledky takového výpočtu jasně potvrzují, že i z čistě ekonomického hlediska se vyplatí řešit tento ekologický problém co nejrychleji a nejdůsledněji. Z mezinárodní studie, kterou zveřejnil renomovaný vědecký časopis The Journal of Environmental Management (2), vyplývá, že roční ekonomické ztráty, dopadající na zkoumané komunity, které čelí znečištění rtutí, dosahují 77-130 milionů amerických dolarů, to znamená až 3 miliardy korun. Většinou jde navíc o rozvojové země, pro které jsou tyto ztráty ještě bolestivější. Čísla se přitom vztahují pouze k 17 komunitám zahrnutým do výzkumu. Práce kolektivu autorů pod vedením doktora Leonarda Transanda je vůbec první studií na toto téma uveřejněnou v renomovaném odborném periodiku. Na koordinaci výzkumu se přímo podílela i Arnika.

Vyčíslitelné ekonomické ztráty vycházejí z poklesu IQ, které nepopiratelně rtuť při působení na lidský organizmus způsobuje. Autoři studie vyhodnocovali koncentraci rtuti ve vzorcích vlasů 236 lidí ze 17 komunit v 15 zemích světa.

"Výsledky výzkumu ukazují jen špičku ledovce ekonomických ztrát spojených se znečištěním rtutí," říká Jindřich Petrlík z Arniky, spoluautor výzkumu. ,,Jak se ukázalo, odhadované ztráty se pohybují od 16,400 USD ročně v malé komunitě poblíž opuštěné továrny na chlor a PVC v Albánii až po 54,7 milionů USD v kamerunské Douale, kde se nachází hned několik zdrojů znečištění. Výzkum se sice zaměřoval na rozvojové země, ale nezapomínejme, že i ČR má se rtutí vlastní zkušenosti. Stačí vzpomenout mnohaletou snahu Arniky o to, aby chemičky Spolana Neratovice a Spolchemie Ústí nad Labem upustily od výroby chloru za pomoci rtuti," pokračuje Petrlík.

Česká organizace Arnika ve spolupráci se sítí IPEN (3) a Institutem pro výzkum biodiversity (4) koordinovala sběr vzorků a podílela se i na vytipování komunit, které byly zkoumány. (5)

Všichni lidé, kteří výzkumníkům poskytli své vlasy, žijí v blízkosti zdrojů znečištění toxickou rtutí, které pokrývá takzvaná Minamatská úmluva. Tato mezinárodní úmluva zavazuje své signatáře, aby provedli kroky ke zmírnění a zastavení znečištění rtutí a chránili tak lidské zdraví a životní prostředí. Minulý měsíc Minamatskou úmluvu ratifikovala padesátá země a 16. srpna by se tak konečně měla stát mezinárodním zákonem.

,,Za znečištění rtutí platíme vysokou cenu. Minamatská úmluva proto musí být ratifikována a skutečně naplňována, abychom zabránili tragickým dopadům na zdraví a ekonomický potenciál tisíců komunit, jaké jsou představeny ve studii. Rtuť je závažná mezinárodní hrozba pro lidské zdraví a výzkum ukazuje, že navíc zatěžuje I ekonomiku," uvádí Joe DiGangi, vědecký a technický poradce mezinárodní sítě IPEN a spoluautor výzkumu.

61% účastníků studie mělo ve vlasech hladinu rtuti vyšší než je bezpečná referenční hladina uváděná Americkou agenturou pro ochranu životního prostředí (1 ppm = 1 částice na milion). Podíl lidí s vysokým obsahem rtuti v těle by byl ještě vyšší, pokud by byla použita nižší hodnota 0,58 ppm, která byla navržena ve světle informací poukazujících na škodlivé účinky při nižších množstvích rtuti.

,,Tato studie ukazuje důležitost monitorování znečištění rtutí. Je to poprvé, kdy byla provedena globálně koordinovaná a standardizovaná analýza zatížených míst s účelem zjistit závažnost problému. Je důležité pokračovat v monitorovacích aktivitách, abychom zjistili možný dopad na komunity a životní prostředí," řekl David Evers, výkonný ředitel Institutu pro výzkum biodiversity a spoluautor výzkumu.

Studie měřila množství rtuti ve vlasech darovaných lidmi žijícími poblíž malých zlatých dolů a průmyslových provozů. Mezi ty patřily chlorové chemičky, uhelné elektrárny, spalovny odpadů, slévárny, cementárny a kombinované zdroje znečištění rtutí.

Rtuť je škodlivá pro nervovou soustavu, ledviny a kardiovaskulární systém a nejtvrdší účinky má na člověka ve fázi před narozením a během raného dětství. Podle Světové zdravotnické organizace u dětí, které byly před narozením vystaveny působení organické rtuti, způsobuje poškození nervového systému a má vliv na kognitivní myšlení, paměť, pozornost, řeč a jemné pohybové a vizuálně-prostorové schopnosti. Lidé jsou působení rtuti vystaveni hlavně skrze konzumaci kontaminovaných ryb, kontaminované rýže a také přímým vdechováním rtuťových výparů.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí