Státní fond životního prostředí

Státní fond životního prostředí České republiky je vedle státního rozpočtu a Fondu národního majetku významným zdrojem finančních prostředků na ochranu životního prostředí. O podporu z Fondu mohou žádat jak obce, města, rozpočtové a příspěvkové organizace, tak podnikatelské subjekty. Činnost Státního fondu životního prostředí České republiky je upravena Zákonem ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí ČR, a navazujícími předpisy ? Statutem SFŽP a Směrnicí Ministerstva životního prostředí ČR o poskytování finančních prostředků ze SFŽP ČR. Prioritní oblasti činnosti Fondu jsou každoročně aktualizovány Přílohami ke Směrnici. Tato základní pravidla užití prostředků vycházejí v současné době z materiálu projednaného poradou ekonomických ministrů vlády ČR dne 13. 1. 1997 s názvem ?Strategie Státního fondu životního prostředí v letech 1997?2000?. Materiál zhodnotil dosavadní činnost Fondu a zároveň vymezuje základní budoucí orientaci Fondu. Hlavním důvodem pro založení Fondu bylo vytvořit jednotný operativní a flexibilní finanční nástroj politiky životního prostředí, který by: navazoval na systém plateb k ochraně životního prostředí (poplatky, úplaty, sankční platby), nahradil stávající specializované fondy (Státní fond vodního hospodářství a Fond ochrany ovzduší), umožňoval mobilizovat finanční prostředky k ochraně životního prostředí, umožňoval s potřebnou pružností reagovat na aktuální priority ochrany životního prostředí, umožňoval meziroční převod prostředků. Standardními příjmy Fondu jsou: úplaty za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (13,3 %), poplatky za vypouštění škodlivých látek do ovzduší, včetně Programu na ozdravení ovzduší (32,5 %), poplatky podle zákona o odpadech (2,5 %), odvody za trvalé i dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě (12,2 %), poplatky za výrobu a dovoz látek poškozujících ozónovou vrstvu Země, pokuty uložené orgány správce SFŽP a Českou inspekcí životního prostředí a splátky půjček (39,5 %). V letech 1992?1999 dosáhly příjmy Fondu celkové částky 32,79 mld. Kč, z toho v roce 1999 ? 3,72 mld. Kč. Standardním typem výdajů Fondu jsou: dotace (pouze nepodnikatelským subjektům nebo obcím), podpora formou půjčky s úrokem 2 % (pouze nepodnikatelským subjektům nebo obcím), podpora formou půjčky s úrokem 5 % (podnikatelským a ostatním subjektům), záruky za úvěr, pouze do 31. 5. 2000, příspěvek na částečnou úhradu úroků z úvěru až do výše 5 %, a to po dobu maximálně 5 let, výše příspěvku je omezena pevnou částkou 50 mil. Kč, bezúročné půjčky (pouze nepodnikatelským subjektům, do roku 1996), kombinace dotace a bezúročné půjčky (pouze nepodnikatelským subjektům, do roku 1996), půjčky se sníženou úrokovou sazbou (podnikatelským subjektům, do roku 1995). Ve své výdajové politice se Fond řídí a bude řídit v souladu se Státní politikou životního prostředí a s přihlédnutím ke svým celkovým finančním možnostem následujícím pořadím priorit: 1. snižování znečištění vod (zejména u středních zdrojů znečištění, tj. 5 - 10 tis. ekvivalentních obyvatel), 2. snižování znečištění ovzduší (zejména u středních zdrojů znečištění, tj. 0,2?5 MW), 3. minimalizace vzniku odpadů, zejména nebezpečných, 4. podpora ?čistých? (nízkoodpadových, nízkoemisních a energeticky méně náročných) technologií, zejména u malých a středních podniků, 5. ochrana přírody a krajiny (s důrazem na zvýšení retenční schopnosti krajiny a na protipovodňový efekt opatření). Typickým příjemcem podpory z Fondu je komunální sféra, města a obce, jimž připadá největší procento z celkově poskytnutých prostředků Fondu, dále podnikatelská sféra a organizace rozpočtové, příspěvkové a ostatní. Výdaje Fondu dosáhly v letech 1992?1999 celkem 25,6 mld. Kč, z toho činily 40,9 % půjčky, v roce 1999 ? 2,54 mld. Kč (půjčky ? 42,9 %). Z prostředků Fondu bylo v letech 1992 - 1999 finančně podpořeno: - 646 ČOV a kanalizací, - 120 akcí k odstranění povodňových škod (povodeň 1997,1998, 1999), - 1752 plošných plynofikací obcí a plynofikací kotelen, včetně ostatních technologií, - 627 akcí ke snížení zátěže přírody a krajiny. Za dobu existence Fondu bylo díky podporám směrovaným do oblasti ochrany vod dosaženo snížení znečištění vody o 60 661 t BSK5 a zároveň o 81 905 t nerozpuštěných látek (pro srovnání: v roce 1996 bylo v ČR vyprodukováno celkem 49 744 t BSK5 a 84 102 t nerozpuštěných látek). V oblasti ochrany ovzduší bylo v letech 1992?1998 dosaženo celkového snížení znečištění (prach, oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a uhlovodíky) o 396 684 t/rok (pro srovnání: v roce 1996 bylo do ovzduší vypuštěno z malých a středních zdrojů znečišťování ovzduší celkem cca 628 500 t hlavních znečišťujících látek). Skutečnost, že největší část z dosavadních výdajů Fondu směřovala do oblasti ochrany ovzduší a vod, je zcela v souladu s prioritami, stanovenými Státní politikou životního prostředí pro krátkodobý horizont (1995?1998). Charakter podporovaných projektů (výstavba menších čistíren odpadních vod a souvisejících kanalizací, plošné plynofikace měst a obcí a plynofikace kotelen) odpovídá jak potřebám především komunální sféry, tak i finančním možnostem Fondu. Větší čistírny odpadních vod představují investice v řádu stovek milionů Kč, technická opatření na velkých energetických zařízeních pak investice v řádu miliard Kč. Pro přiblížení mechanismu hodnocení žádostí Fondem je uveden způsob vyhodnocení žádostí o podporu z Fondu v oblasti ochrany ovzduší: Formálně úplné žádosti jsou hodnoceny podle následujících kritérií: 1. úroveň koncentrací hlavních znečišťujících látek v dané lokalitě ? toto kritérium je stanoveno na základě imisní a emisní situace v dané lokalitě a je vyjádřeno imisním a emisním pořadím obcí pověřených státní správou, 2. vazba na využití současných kapacit a regionální politiku životního prostředí ? toto kritérium je stanoveno prioritou, kterou přiřazuje jednotlivým akcím příslušný územní odbor Ministerstva životního prostředí, tato priorita představuje pořadí akcí podle naléhavosti řešení, 3. preference opatření, která splňují přísnější emisní limity (např. vyšší technická úroveň opatření) ? je stanoveno procentem z hodnot emisních limitů hlavních, případně dalších znečišťujících látek daných Opatřením Federálního výboru pro životní prostředí pro danou kategorii zdrojů, hodnoty kritéria technické úrovně pro jednotlivá opatření jsou dány pořadím technické úrovně (TÚ) ze všech nevyřešených žádostí k datu hodnocení, 4. měrná finanční náročnost vypočítaná z nákladů na realizaci opatření i požadované podpory z Fondu vztažená na jednotku odstraněného znečištění ? měrná finanční náročnost je definována poměrem investičních nákladů (resp. celkové podpory, resp. dotace) na realizaci opatření a jednotkové emise vypočtené z hodnot snížení hlavních, případně dalších znečišťujících látek za rok (jednotková emise odstraněného znečištění je dána součtem jednotlivých odstraněných emisí znečišťujících látek v t/rok přepočtených na oxid uhelnatý v poměru výše poplatků za vnášení znečišťujících látek do ovzduší dle přílohy zákona č. 389/1991 Sb. o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování), 5. zohlednění potřeb ekologicky narušených oblastí ? toto kritérium je vyjádřeno bodovou hodnotou celkového součtu všech faktorů hodnocení provedeného v rámci projektu ?Revize vymezení ekologicky narušených oblastí České republiky?. Státní fond životního prostředí se podílí také na technickém a administrativním zabezpečení Programu ISPA. Navíc se Fond připravuje na činnost implementační agentury pro program ISPA ? na Národního schvalujícího úředníka Ing. Eduarda Janotu (Ministerstvo financí) byla odeslána žádost o akreditaci Fondu jako implementační agentury. (Pozn.: jedině MF má právo tuto akreditaci udělit. Národní schvalující úředník je jmenován pro styk s EK). Program ISPA bude realizován v období 2000 až 2006 s tím, že celková podpora pro všech 11 kandidátských států bude činit 7 miliard EUR. Odhad podpory, jež by měla směřovat do ČR, bude představovat přibližně 80?100 mil. EUR ročně jak pro oblast životního prostředí, tak pro oblast dopravy. Nicméně žádná kvóta pro jednotlivé státy není stanovena a prostředky budou přidělovány tak, jak budou předkládány kvalitně připravené žádosti. Ing. Radka Bučilová, ředitelka Státního fondu životního prostředí České republiky Zdroj: Zpravodaj MŽP 01/2001, Převzato z Elektronické knihovny MŽP