V Česku roste spotřeba stlačeného zemního plynu
V posledních dvou letech se téměř zdvojnásobila spotřeba stlačeného zemního
plynu (CNG) v České republice. Loni se ho podle údajů České plynárenské unie
(ČPU) ve všech plnicích stanicích prodalo 6,6 milionu metrů krychlových. Uvedený
objem představuje ale méně než jednu tisícinu celkové spotřeby zemního plynu v
České republice.
V posledních dvou letech se téměř zdvojnásobila spotřeba stlačeného zemního plynu (CNG) v České republice. Loni se ho podle údajů České plynárenské unie (ČPU) ve všech plnicích stanicích prodalo 6,6 milionu metrů krychlových. Uvedený objem představuje ale méně než jednu tisícinu celkové spotřeby zemního plynu v České republice.
CNG je alternativou klasických pohonných hmot, kterým konkuruje cenou a ekologickými vlastnostmi.
ČPU předpokládá, že do roku 2020 se tuzemská spotřeba CNG zvýší více než stonásobně.
"V současné době jezdí v České republice asi tisíc vozů a 233 autobusů a do roku 2020 se očekává prodej až 800 milionů metrů krychlových CNG," uvedla manažerka ČPU Markéta Schauhuberová.
I když počty vozidel na stlačený zemní plyn rostou rychlým tempem, jejich podíl je stále ve srovnání s evropskými lídry mizivý. Jedním z důvodů nižšího zájmu tuzemských řidičů je dosud malý počet plnicích stanic.
V současnosti v celém Česku funguje 18 stanic s CNG, do konce letošního roku má jejich počet stoupnout na dvojnásobek. Vedle "čistokrevných" plynařů, jako je třeba Pražská plynárenská či RWE Transgas, zvažuje výstavbu vlastní sítě plnicích stanic i Vítkovice Machinery Group, která už vyrábí a do celého světa exportuje ocelové láhve na zemní plyn pro automobilový průmysl.
Česko ale i tak bude stále zaostávat například za Rakouskem, kde je plnicích stanic asi stovka. V Německu mají řidiči k dispozici 850 stanic.
Situaci by do budoucna měla změnit dobrovolná dohoda státu a plynárenských společností, které se v roce 2006 zavázaly, že do roku 2013 podpoří výstavbu plnicích stanic CNG podél hlavních silničních tranzitních tahů a do roku 2020 vybudují síť 100 pump.
Rozvoj CNG podporuje EU, která počítá s 20procentní náhradou benzinu a nafty alternativními palivy do roku 2020.
Podle ČPU to představuje v Evropě 23,5 milionu vozidel na zemní plyn, 20 000 plnicích stanic a spotřebu zemního plynu jako motorového paliva ve výši 47 miliard metrů krychlových ročně.
Česká republika se vládním usnesením z roku 2005 připojila k plánu rozvoje alternativních paliv. To znamená, že do roku 2020 by mělo v Česku jezdit 350 až 450 tisíc vozidel s pohonem na zemní plyn a mělo by vzniknout 350 až 450 čerpacích stanic.
Při spalování stlačeného zemního plynu vzniká podle odborníků méně škodlivých zplodin i pevných částic než u klasických pohonných hmot. Pro řidiče je CNG také ekonomicky výhodnější. Cena metru krychlového plynu, což odpovídá jednomu litru benzinu, je oproti Naturalu 95 zhruba o osm korun nižší.
Nevýhodou ale mohou být vyšší pořizovací náklady na zakoupení vozu, který jezdí na stlačený zemní plyn. Největší rozmach vozidel na zemní plyn očekávají odborníci u dopravních podniků či u společností, které se zabývají svozem odpadu.
CNG je alternativou klasických pohonných hmot, kterým konkuruje cenou a ekologickými vlastnostmi.
ČPU předpokládá, že do roku 2020 se tuzemská spotřeba CNG zvýší více než stonásobně.
"V současné době jezdí v České republice asi tisíc vozů a 233 autobusů a do roku 2020 se očekává prodej až 800 milionů metrů krychlových CNG," uvedla manažerka ČPU Markéta Schauhuberová.
I když počty vozidel na stlačený zemní plyn rostou rychlým tempem, jejich podíl je stále ve srovnání s evropskými lídry mizivý. Jedním z důvodů nižšího zájmu tuzemských řidičů je dosud malý počet plnicích stanic.
V současnosti v celém Česku funguje 18 stanic s CNG, do konce letošního roku má jejich počet stoupnout na dvojnásobek. Vedle "čistokrevných" plynařů, jako je třeba Pražská plynárenská či RWE Transgas, zvažuje výstavbu vlastní sítě plnicích stanic i Vítkovice Machinery Group, která už vyrábí a do celého světa exportuje ocelové láhve na zemní plyn pro automobilový průmysl.
Česko ale i tak bude stále zaostávat například za Rakouskem, kde je plnicích stanic asi stovka. V Německu mají řidiči k dispozici 850 stanic.
Situaci by do budoucna měla změnit dobrovolná dohoda státu a plynárenských společností, které se v roce 2006 zavázaly, že do roku 2013 podpoří výstavbu plnicích stanic CNG podél hlavních silničních tranzitních tahů a do roku 2020 vybudují síť 100 pump.
Rozvoj CNG podporuje EU, která počítá s 20procentní náhradou benzinu a nafty alternativními palivy do roku 2020.
Podle ČPU to představuje v Evropě 23,5 milionu vozidel na zemní plyn, 20 000 plnicích stanic a spotřebu zemního plynu jako motorového paliva ve výši 47 miliard metrů krychlových ročně.
Česká republika se vládním usnesením z roku 2005 připojila k plánu rozvoje alternativních paliv. To znamená, že do roku 2020 by mělo v Česku jezdit 350 až 450 tisíc vozidel s pohonem na zemní plyn a mělo by vzniknout 350 až 450 čerpacích stanic.
Při spalování stlačeného zemního plynu vzniká podle odborníků méně škodlivých zplodin i pevných částic než u klasických pohonných hmot. Pro řidiče je CNG také ekonomicky výhodnější. Cena metru krychlového plynu, což odpovídá jednomu litru benzinu, je oproti Naturalu 95 zhruba o osm korun nižší.
Nevýhodou ale mohou být vyšší pořizovací náklady na zakoupení vozu, který jezdí na stlačený zemní plyn. Největší rozmach vozidel na zemní plyn očekávají odborníci u dopravních podniků či u společností, které se zabývají svozem odpadu.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích
