Něco z historie mikroskopu
Mikroskop je nesmírně zajímavé zařízení, a to jak pro profesionální použití (pro
tuto chvíli jej nechme stranou), tak pro skutečně amatérské účely. Z pohledu
neprofesionálního uživatele, který se naposledy s mikroskopováním setkal na
druhém stupni základní školy, se nyní jeho využití může jevit jako zbytečné a
nezáživné. Opak je však pravdou. S mikroskopem totiž můžete začít objevovat
svět, který je na jednu stranu až neskutečně klidný, ale zároveň tak
fascinující, že mnohdy ztratíte pojem o čase. A není to vlastně v dnešním
uspěchaném světě cílem? Do mikrosvěta se můžete uzavřít zcela samostatně, ale
ještě o něco zajímavější je, když se nad založeným preparátem sejde několik
pozorovatelů a vyměňuje si vjemy a vlastní názory. A od toho už je jen krůček k
tomu, abyste si představili, jak pulzuje tým profesionálních badatelů.
Neostýchejte se vstoupit do rodiny uživatelů mikroskopů - stačí jen chtít a
zpočátku si trochu nechat poradit (to je naše práce). Je to podobné jako když
vám táta chvíli držel sedlo a pak, pak jste najednou jeli sami a byli šťastní...
Mikroskop je nesmírně zajímavé zařízení, a to jak pro profesionální použití (pro tuto chvíli jej nechme stranou), tak pro skutečně amatérské účely. Z pohledu neprofesionálního uživatele, který se naposledy s mikroskopováním setkal na druhém stupni základní školy, se nyní jeho využití může jevit jako zbytečné a nezáživné. Opak je však pravdou. S mikroskopem totiž můžete začít objevovat svět, který je na jednu stranu až neskutečně klidný, ale zároveň tak fascinující, že mnohdy ztratíte pojem o čase. A není to vlastně v dnešním uspěchaném světě cílem? Do mikrosvěta se můžete uzavřít zcela samostatně, ale ještě o něco zajímavější je, když se nad založeným preparátem sejde několik pozorovatelů a vyměňuje si vjemy a vlastní názory. A od toho už je jen krůček k tomu, abyste si představili, jak pulzuje tým profesionálních badatelů. Neostýchejte se vstoupit do rodiny uživatelů mikroskopů - stačí jen chtít a zpočátku si trochu nechat poradit (to je naše práce). Je to podobné jako když vám táta chvíli držel sedlo a pak, pak jste najednou jeli sami a byli šťastní...
Něco málo z historie:
První mikroskop, jehož základem byly čočky, sestrojili roku 1590 otec a syn Jensenovi, brusiči skla a diamantů. Pro svou nepatrnou zvětšovací a rozlišovací schopnost nebylo možno tohoto přístroje používat k vědecké práci. Pak ho ale využil a zdokonalil čalouník, později optik z Delftu, Antonio van Leeuwenhoek (1632-1723). Vytvořil základy nejen mikroskopické techniky, ale ve skutečnosti i základy mikrobiologie jako samostatné vědy. Svými 247 mikroskopy objevil oběh krve v kapilárách, živorodost mšic, jako první spatřil svoje spermie, našel v krvi červené krvinky. Jednoho dne si setřel povlak ze zubů a v něm pod mikroskopem objevil bakterie tvořící shluky a řetězce. Lékaři si mysleli, že tyto bakterie se rodí z hnijícího masa, stejně jako že hnijící maso plodí červy (tzv. teorie samoplození). Ale Francesco Redi (1626-1697) syrové maso zakryl, zamezil tak přístup mouchám a odstranil tak larvy much. Optickou teorii mikroskopu vytvořil kolem roku 1 873 německý fyzik E.Abbe. Ve svém dalším, velmi živém vývoji, se stal mikroskop nepostradatelným prostředkem poznání nejen ve vědách biologických, ale i přírodních a technických.
Sdílet článek na sociálních sítích
