Čtvrtek, 28. března 2024

Nejvíce vozidel na CNG jezdí v Pákistánu

Budoucnost dopravy je do značné míry závislá na tom, jaké palivo převládne...

Nejvíce vozidel na CNG jezdí v Pákistánu

Tlaky na změny v tomto ohledu se zintenzivňují. Vesměs existují dva hlavní proudy. Jeden razí alternativní paliva, ten druhý preferuje zdokonalování konvenčních systémů. Mezi nejperspektivnější možnosti v rámci alternativních pohonných hmot se řadí zemní plyn, a to především ten stlačený (CNG). Další, již méně známou formou pak je zkapalněný zemní plyn (LNG). Zdeněk Prokopec, předseda představenstva Asociace NGV, vysvětluje některé aspekty využití zemního plynu v nákladní dopravě.

OTÁZKA: Je možné přestavit běžné vozidlo, ať už osobní, nebo nákladní, na CNG? Dělá se to?

Pokud existuje na daný motor homologace, je možné jej přestavit na CNG. Nicméně doba přestaveb je již, myslím, překonána. Na českém trhu je více než 40 druhů sériově vyráběných vozidel na CNG. Také vznikají společnosti, které vám dovezou ojetý CNG vůz ze zahraničí. Je skutečně z čeho vybírat. Přehled firem, které se zabývají přestavbami na CNG, je uveden na stránkách www.cngplus.cz.

OTÁZKA: Vyrábějí se nebo přestavují nákladní vozy také na LPG? Prosazuje se u nákladních vozidel více CNG nebo LPG a proč?

Nákladní vozidla na LPG v nabídce výrobců nejsou. Nicméně přestavby umožňující přidání LPG systému existují, udávané úspory jsou do 10 %, zatímco u CNG činí 35 až 45 %.

V nákladní dopravě se LPG neprosazuje a zůstává doménou osobní dopravy. Zemní plyn v tomto případě hraje významnější roli, ať už formou zkapalněného zemního plynu či stlačeného zemního plynu. Vzhledem k tomu, že LNG zaujímá asi 600krát menší objem než zemní plyn a CNG asi 200krát menší objem než zemní plyn, využívá dálková nákladní doprava především vlastnosti LNG. Nejnověji se společnost Volvo Trucks snaží uvést do provozu LNG kamiony a také se podílí na budování tzv. modrých koridorů, které mají zahrnovat strategicky umístěné stanice pro doplňování LNG. Aby se mohla dálková nákladní doprava na LNG rozšířit napříč Evropou, musí být nejprve zřízena infrastruktura LNG stanic. A právě proto vznikl projekt Modrých koridorů, zahrnujících síť LNG stanic pro těžká vozidla. CNG je etablované spíše v oblasti rozvážky zboží pro dojezdy do 400 km.

Ve světě je dnes jen několik tisíc vozidel na LNG, nejvíce v USA. Protože se ale očekává nárůst jejich počtu, např. v Číně, Koreji, Anglii, Německu nebo Španělsku, lze očekávat i nárůst LNG stanic. Zajímavou variantou by mohly být tzv. LCNG stanice, což jsou stanice, které pro výrobu CNG využívají LNG. Toto je i energeticky málo náročná varianta.

OTÁZKA: Jak je to s využitím LNG v silniční nákladní dopravě u nás?

Bohužel zatím se u nás v dopravě LNG nepoužívá, a tudíž zatím neexistuje ani žádná veřejná stanice na LNG, kromě zařízení pro určité pilotní projekty. Co se týče uplatnění tohoto paliva v našich podmínkách, tak pro jeho získání můžeme buď zkapalnit potrubní zemní plyn, nebo nakoupit LNG v některém z evropských přijímacích terminálů a následně do ČR dopravit. Obě tyto možnosti by ale mělo smysl u nás dále zvažovat až v případě dostatečného počtu LNG vozidel. Existují zatím pouze pilotní projekty jednotlivých společností, například firma Chart-Ferox se zabývá využíváním LNG.

Zkapalněním se objem zemního plynu zmenší třikrát více než jeho stlačením a vůz na LNG tedy ujede třikrát větší vzdálenost než vůz se stejně velkou nádrží na CNG. To je největší výhoda LNG. Největší nevýhodou je ale jeho skladování, které je při nízkých teplotách ekonomicky i technologicky náročné. A právě proto je využívání CNG v dopravě dnes preferovanější.

OTÁZKA: Jaké jsou další možnosti využití LNG v dopravě?

LNG je velice vhodné pro využití v lodní přepravě. Především jako pohon tankerů přepravujících po moři zkapalněný zemní plyn na delší vzdálenosti. Dále například v Norsku existují LNG trajekty pro přepravu osob a automobilů nebo třeba LNG lodě pobřežních hlídek. Zajímavostí jsou pak chladírenská auta, kde zkapalněný plyn slouží nejen jako pohonná hmota, ale odpařováním i jako dodavatel chladu.

Další příklad využití zemního plynu je v železniční dopravě, konkrétně bych zmínil dva německé projekty - motorové vlaky v lázeňské oblasti Usedom poháněné stlačeným zemním plynem a posunovací lokomotivy na zkapalněný zemní plyn v Mnichově. Německé dráhy Deutche Bahn AG se v oblasti využití zemního plynu v železniční dopravě významně angažují. Lokomotivy na LNG provozují také např. Consolidated Natural Gas Company nebo Burlington Northern.

OTÁZKA: Pokud pojedu po Evropě vozidlem na CNG zakoupeným v ČR, natankuji všude bez problémů? Jinými slovy bude vozidlo kompatibilní s plnicími stanicemi po celé Evropě?

V Evropě je přes 4000 CNG stanic. Například v Německu a v Itálii jich je více než 900. Mnohdy je čerpání z hlediska pokrytí sítí jednodušší v zahraničí než v ČR, ale situace se rychle zlepšuje. Kompatibilita plnicích technologií a vozidel je řešena standardizací typu koncovek a plnicích ventilů, používány jsou tzv. NGV1 a NGV2 koncovky. Ty druhé mají větší průtoky pro nákladní vozy a autobusy. Historicky byl problém - myslím, že na Ukrajině a též v Itálii - s tamním typem koncovky, ale to se mění. Nebo lze zakoupit redukci a i tam v pohodě natankovat.

OTÁZKA: Jak daleko je výroba biometanu? Je to již cenově dostupné?

Biometan se vyrábí velice investičně i provozně nákladnou úpravou ze surového bioplynu z bioplynové stanice. Rentabilita tohoto procesu pak závisí zatím především na vládních dotacích a kompenzacích rostoucích cen základního materiálu k výrobě bioplynu. Biometan se více využívá hlavně v severských státech nebo třeba v Německu, kde je dotační politika obnovitelných zdrojů štědrá. Dá se však očekávat, že s rostoucími cenami energií se náklady budou sbližovat a biometan se více prosadí.

V současné době se s biometanem u nás počítá hlavně v dopravě. Může se totiž využít již existující CNG infrastruktura a CNG vozidla. Dá se říci, že bychom zde mohli aplikovat model např. Francie, kde je biometan využíván pro svozová vozidla a autobusy. Dalším příkladem je třeba ÖMV v Rakousku, kde byl zaveden produkt CNG/Bio-CNG na čerpacích stanicích.

OTÁZKA: Existuje nějaká státní nebo evropská podpora pro nákup vozidel na CNG nebo zavádění plnicích stanic CNG?

V ČR existuje od roku 2006 tzv. Dobrovolná dohoda, kterou uzavřeli zástupci plynárenských společností se státem, resp. s ministerstvem průmyslu a obchodu. Podle té je např. nákup nového CNG autobusu podporován 200 tis. korun ze strany plynárenských společností. Ze strany státu pak existuje nulová silniční daň pro CNG vozidla a snížená tzv. spotřební daň na CNG. Jiné formy podpory momentálně nejsou.

OTÁZKA: Montuje se do vozidel na CNG standardně i další nádrž na benzín či naftu?

Existují jak jednopalivová tak dvoupalivová vozidla na CNG, resp. na CNG a benzin. I když je u nás již dostatek plnicích stanic, stejně se využívají převážně dvoupalivová vozidla. I např. nová dlouho očekávaná Škoda Octavii 1,4 TSI CNG bude mít kromě 100litrové nádrže na CNG i 50litrovou nádrž na benzin.

OTÁZKA: Jaký dojezd mívají přibližně vozidla na CNG?

Již zmíněná nová Škoda Octavia 1,4 TSI CNG bude mít dojezd 400 km na CNG a 900 km na benzín, celkem tedy 1300 km. Nicméně dojezd okolo 400 km na CNG a 200 km na benzín, celkově tedy 600 km, je u CNG vozidel již většinou standardní.

OTÁZKA: Kolik plnicích stanic CNG by mohlo letos v ČR vzniknout, ať už veřejných, nebo soukromých?

Za minulý rok přibylo 11 veřejných plnicích stanic na CNG a celkem je jich u nás už 45. V letošním roce očekávám přírůstek v podobě 8 dalších. Kromě plynárenských společností jsou na trhu již i další firmy, které plničky budují. Kromě velkých veřejných stanic se navyšuje i počet areálových firemních stanic nebo třeba malých tzv. domácích plniček, kterých je u nás asi 100.

OTÁZKA: Kolik přibližně stojí zřízení plnicí stanice na CNG?

Cena malých plniček se pohybuje kolem 150 tisíc Kč, ale samozřejmě se odvíjí od poptávky. Nicméně kubík plynu z této malé plničky natankujete za zhruba 12 Kč. Pokud to srovnáte s cenou za litr benzinu, rychlá návratnost této investice je zřejmá. Co se týče velkých plniček, nelze takto obecně stanovit cenu, ale je v řádu milionů korun. Vždy záleží na typu technologie, výrobci, dodavateli a především na druhu zákazníka - jestli se stanice projektuje pouze pro několik osobních či užitkových aut, pro velký fleetový park či pro autobusy nebo komunální vozidla.

OTÁZKA: Kolik řádově stojí provoz a údržba takové stanice?

Velice obecně lze říci, že zhruba 2 až 3 Kč/m3 plynu. To zahrnuje spotřebovanou elektrickou energii a servis. Tyto náklady jsou individuální dle výrobce technologie a rozhodně by je uživatel neměl při pořízení podceňovat.

OTÁZKA: Cenový rozdíl mezi CNG a benzinem a naftou spočívá především ve spotřební dani. Existuje nějaká garance, že nedojde v příštích letech ke zvýšení spotřební daně na CNG?

V současné době je tzv. spotřební daň, resp. daň ze zemního plynu, ve výši 0,36 Kč na kubík plynu. Do roku 2020 se má pomalu navyšovat až na minimální hodnotu danou EU, což by mělo být 2,36 Kč na kubík plynu. Pokud to srovnáte s daní na benzin ve výši 12,84 Kč za litr nebo 10,95 Kč za litr nafty, je to částka nepoměrně nižší. Zemní plyn v dopravě bude vždy oproti klasickým ropným pohonným hmotám ze strany EU zvýhodňován.

OTÁZKA: V kterých zemích na světě se nejvíce využívají dopravní prostředky na CNG? Slyšel jsem o Brazílii, Číně...

Na světě je dnes 16,216 mil. vozidel na CNG. Podle dostupné statistiky je nejvíce CNG vozidel v Pákistánu, a to 3,1 mil. Dále pak v Íránu je asi 2,9 mil. a v Argentině 2,123 mil. V Číně je 1,2 mil. těchto vozidel a v Brazílii 1,719 mil. V Evropě je nejvíce CNG vozidel v Itálii - 747 tis. Dále pak v Německu je přes 95 tis., v Bulharsku přes 61 tis., ve Švédsku skoro 42 tis. a ve Francii 13,3 tis. CNG vozidel. V ČR byla nedávno překonána hranice 5 tis. vozidel na zemní plyn.

ASOCIACE NGV

Asociace NGV, o. s., (NGVA - Natural Gas Vehicle Association) byla založena v srpnu roku 2009 jako nezisková odborná platforma pro podporu implementace a provozu technologií pro využití zemního plynu a biometanu v dopravě. Hlavním cílem je sdružování odborníků a společností v oblasti technologií NGV, ustanovení technologické platformy na úrovni ČR, spoluvytváření metodiky, vzorů a sjednocení norem pro oblast NGV.

NGVA je členem NGVA Europe (Evropské asociace NGV), IANGV (International Association for Natural Gas Vehicles prostřednictvím členství v NGVA Europe) a dále je členem CzBA - České bioplynové asociace. Členy NGVA jsou například České vysoké učení technické v Praze, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Česká bioplynová asociace, Sdružení automobilového průmyslu, výrobci kompresorů pro CNG, firmy zabývajících se přestavbami aut na pohon CNG, dodavatelé komponentů pro CNG systémy. Za vzájemné spolupráce těchto firem vznikla Strategická výzkumná agenda a Implementační akční plán v oblasti využití zemního plynu a biometanu v dopravě.

Zdroj:Logistika
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů