Minimální zůstatkový průtok

Minimální zůstatkový průtok a minimální hladina podzemních vod v kontextu integrovaného povolení.

Dotaz:

Dle platného znění vodního zákona nemůže krajský úřad u zařízení, které jsou v režimu integrované prevence, stanovit minimální zůstatkový průtok ani minimální hladiny podzemních vod, neboť minimální zůstatkový průtok dle § 36 odst. 2 vodního zákona stanoví vodoprávní úřad v povolení k nakládání s vodami, stejně jako v případě stanovení hladiny podzemních vod dle § 37 odst. 2 vodního zákona. Samotné povolení k nakládání s vodami je ale nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení. Jedná se tak o situaci, kdy u odběratelů podzemních či povrchových vod, kteří jsou v režimu zákona o integrované prevenci, nemůže vodoprávní úřad stanovit minimální zůstatkový průtok, ani minimální hladinu podzemních vod. Je tento výklad správný?

Odpověď:

Jak minimální zůstatkový průtok (§ 36), tak minimální hladinu podzemní vody (§ 37) stanoví vodoprávní úřad v povolení k nakládání s vodami. Jedná se o podstatnou náležitost tohoto rozhodnutí. Povolení k nakládání s vodami je podle § 126 odst. 5 vodního zákona nahrazeno integrovaným povolením, na obsahu tohoto rozhodnutí se nicméně nic nemění, i integrované povolení tedy musí obsahovat veškeré zákonné náležitosti, které jsou zakotveny pro povolení k nakládání s vodami, včetně stanovení minimálního zůstatkového průtoku nebo minimální hladiny podzemní vody.

Autor: Mgr. Veronika Vytejčková