Vize energetiky čeká na Babiše

Čekají na ni všichni, kteří v energetice působí nebo zde chtějí investovat. A téměř pět let čekají marně. Řeč je o státní energetické koncepci, jež má určit výhled oboru na další tři desetiletí. Fanouškům Divadla Járy Cimrmana se teď možná vybaví povídka o přenošeném dítěti. Schvalování zásadní energetické strategie státu totiž nabralo pětileté zpoždění oproti plánu, a jak vyplývá ze zjištění týdeníku Ekonom, dříve než na konci roku nelze konečný výsledek očekávat.

Návrh se totiž bude ještě jednou přepisovat, a to v závislosti na výsledku analýzy dalšího rozvoje jaderné energetiky v Česku. Ministerstva průmyslu a obchodu a financí vedené Janem Mládkem a Andrejem Babišem mají příslušný návrh předložit do konce roku.

Oba ministři již teď mají jasno - nové reaktory stavět chtějí. Proto se teď řeší už jen "detaily" - kolik jaderných bloků potřebujeme, načasování výstavby a zda budou umístěny v Temelíně či Dukovanech.

Základní verzi návrhu schválila ještě pravicová vláda Petra Nečase v listopadu roku 2012. Poté téměř na dva roky materiál "zamrzl" v procesu posouzení vlivu na životní prostředí, kterého se kromě zájmových skupin z Česka účastnily i sousední země. Konečné stanovisko vydalo ministerstvo životního prostředí (MŽP) až letos na přelomu července a srpna.

Souhlas podmínilo řadou podmínek, jež si vyžádaly další úpravy v energetické strategii. Výhrady má třeba k preferování energetického využití komunálního odpadu. "MŽP dalo k aktualizované koncepci řadu doporučení, které ministerstvo průmyslu a obchodu zapracovalo do dokumentu a nyní se nacházejí ve vnitřním připomínkovém řízení," uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Filip Matys.

Strategický materiál, který určí směřování české energetiky v příštích desetiletích, se na program vlády dostane až v závěru letošního roku. "Vzhledem k velké vzájemné provázanosti Státní energetické koncepce s analýzou dalšího rozvoje jaderné energetiky hodlá ministerstvo průmyslu a obchodu předložit oba dokumenty do vlády nejpozději do konce roku společně," potvrzuje Filip Matys.

Ministerští úředníci si však budou muset dát pozor, aby změny v koncepci nebyly až moc převratné. V takovém případě by muselo nastat opakování procesu posouzení dopadu na životní prostředí, a tedy další výrazné zpoždění.

Na druhou stranu nelze říci, že by zpoždění bylo nutně ke škodě. Postupně totiž vykrystalizovala nejvyváženější energetická strategie, která kdy na ministerstvu průmyslu a obchodu vznikla.

Z poslední verze materiálu již zmizel sporný požadavek, aby si Česká republika dlouhodobě držela přebytkovou bilanci a vyvážela až 20 procent vyrobené elektřiny. Výroba má zhruba odpovídat výši budoucí spotřeby elektřiny. "Export elektřiny tedy oproti dosavadnímu přístupu není cílem, cílem je pokrytí domácí spotřeby s přiměřenou bezpečností," uvedl autorský tým vedený náměstkem ministra průmyslu a obchodu Pavlem Šolcem.

V některých bodech vládní energetická koncepce doslova "zezelenala". Hovoří se zde o nejméně 30procentní úspoře tepla při vytápění budov, o rozmachu malých decentralizovaných zdrojů včetně solárních panelů na střechách nebo o náhradě uhelných kotlů v domácnostech za ekologicky přijatelnější způsoby vytápění.

Česká vláda tudíž dostane na stůl vyrovnaný dokument, jenž by neměl urazit žádnou ze zúčastněných stran - energetické společnosti, spotřebitele energií ani ekologické aktivisty.

Přesto lze stále narazit na řadu otazníků, jež mohou jinak kvalitní dokument znehodnotit. "Ve schvalování strategických dokumentů jsme poměrně dobří, ale podívejte se, co jsme všechno za posledních 20 let neudělali. Stále nemáme dobudovanou dálniční síť, vysokorychlostní železnice a tak dále," varuje vládní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška (více v rozhovoru na str. 20).

Naráží tak hlavně na proklamace o potřebě stavět nové jaderné bloky. Celý záměr může - podobně jako temelínský tendr v letošním dubnu - ztroskotat na neochotě vlády garantovat společnosti ČEZ či jinému provozovateli návratnost vynaložených peněz. "Pokud nebude vláda ochotna tyto garance poskytnout, nemá smysl o této věci dále hovořit," dodává Bartuška.

Rychlý pohled na web pražské energetické burzy PXE odhalí, že elektřina pro příští rok v základním pásmu se nyní obchoduje po 35 eurech za megawatthodinu, v přepočtu 975 korun. Autoři energetické koncepce vyčíslili náklady na jednotku elektřiny u moderního jaderného bloku na zhruba 1600 korun, v případě paroplynového zdroje jde dokonce o 2400 korun.

Václav Bartuška do konce června zastával také pozici vládního pověřence pro rozšíření elektrárny Temelín. Se svojí funkcí se "rozloučil" závěrečnou zprávou pro vládu. "Temelín před nás staví nepříjemnou otázku. Ta otázka zní: Je Česká republika ještě schopna zvládnout nějaký velký projekt?" táže se Bartuška v závěru své zprávy.

I když vláda schválí aktualizovanou koncepci energetiky do konce roku, její trvanlivost je značně nejistá. Vznikla v době, kdy ještě nikdo nečekal, že se Evropská unie a Rusko budou trumfovat rozsahem vzájemných ekonomických sankcí.

Možná řešení, jak v praxi závislost na Rusku omezit, však návrh přináší již dnes. Konkrétně se jedná o výstavbu plynovodních propojení do Polska a Rakouska i nového ropovodu z Litvínova do východoněmecké Leuny. Energetickou bezpečnost Česka zvyšuje i návrh zavést povinné rezervy jaderného paliva na tři roky provozu temelínských a dukovanských reaktorů.

Dalším zdrojem nejistoty jsou stále nejasné cíle evropské energetické politiky do roku 2030. Podle analytika skupiny J&T a investora Michala Šnobra bude dohody dosaženo nejdříve v prvním pololetí příštího roku.

Ať už unijní cíle dopadnou jakkoli, hlavní trend je podle Šnobra zřejmý: tisíce malých decentralizovaných zdrojů budou stále více v Evropě nahrazovat velké jaderné, uhelné či paroplynové elektrárny.

Evropské energetické koncerny se budou postupně zmenšovat. Třeba za 15 let by výkon zbývajících velkých elektráren skupiny ČEZ mohl být oproti současnosti jen poloviční. "Pokud včas zachytí trend decentralizace energetiky a nástupu elektromobility, mohl by pád alespoň zpomalit," dodává analytik Michal Šnobr.

Navzdory zmíněným nedostatkům však lze říci, že současná podoba státní energetické koncepce představuje solidní základ. Pokud by Česko bylo izolováno od zmatku okolního světa, mohou se její scénáře vyplnit. Rizikové faktory zde představují nové události a rozhodnutí, jež budou přicházet z Bruselu, Berlína a Moskvy. A ty lze jen s obtížemi dopředu odhadovat.

AUTOR: David Tramba

Zdroj: 2013 - propočet Ekonomu dle dat ERÚ, 2040 - z aktuálního návrhu SEK

64 procent
O tolik by musely narůst tržní ceny elektřiny, aby investice do jaderných bloků byly návratné. Odpůrci jádra však hovoří nejméně o trojnásobku ceny na trhu.