Jaderné elektrárny v USA často prodělávají. Ale budou přibývat

Celý les jeřábů se tyčí na staveništi jaderné elektrárny Vogtle ve státě Georgia na jihovýchodním pobřeží USA. Zde, asi 50 kilometrů od města Augusta, se rodí největší projekt americké energetiky.

Ke dvěma stávajícím jaderným reaktorům přibudou v následujících čtyřech až pěti letech ještě dva - každý s instalovaným výkonem 1117 megawattů. Po dokončení půjde o vůbec největší jadernou elektrárnu v USA schopnou zásobovat přibližně milion domácností.

Technologie nevyzkoušená v praxi

Federální vláda poskytla na projekt úvěrové záruky přesahující osm miliard dolarů. "Rozšíření elektrárny Vogtle představuje důležitý mezník. Nová technologie, kterou bude používat, dokazuje, že jaderná energetika v USA opět nabývá na významu," prohlašuje ministr energetiky Ernest Moniz, vzděláním jaderný fyzik. Jak upřesňuje, jde o technologii "Westinghouse AP1000". AP je zkratka anglického "Advanced Passive". Umožňuje "vypnout" jadernou elektrárnu, jakmile v ní nastane nebezpečná situace. "AP1000 je ta nejbezpečnější a nejhospodárnější technologie, která na světě existuje," tvrdí Westinghouse Electric Company, jejímž většinovým vlastníkem je japonská Toshiba Group.

Ale kritici z organizace Union of Concerned Scientists (znepokojených vědců) mají z nové technologie obavy. Dokonce hovoří o "hazardu", neboť investor a státní regulátor se rozhodli pro typ reaktoru, který ještě nikde není v provozu.

Podle oponentů je riskantní i samotná výstavba Vogtle. Ve srovnání s původním projektem se už dost prodražila, neboť četné její komponenty se vyrábějí vůbec poprvé. Posledně stanovený termín uvedení do provozu prvního ze dvou reaktorů (rok 2019) tak není jistý.

Společnost Georgia Power v roce 2008, kdy se začalo pracovat, původně počítala s investicí ve výši pět miliard dolarů, nyní se tato suma blíží osmi miliardám dolarů a není konečná.

Spojené státy jsou už nyní největším výrobcem elektřiny z jádra. Na její celosvětové produkci se podílejí zhruba 30 procenty. Federální vláda soudí, že bez dalšího rozvoje jaderné energetiky (nyní je rozestavěno pět reaktorů a dalších pět se plánuje) nebude možné splnit cíle ve snižování emisí oxidu uhličitého. Kromě toho, jádro spolu s plynem a ropou těženými z břidlic přispějí k posílení energetické nezávislosti USA.

Elektrárny, které prodělávají

Je zde ale problém. Četné jaderné elektrárny mají podle listu The Wall Street Journal v deregulovaném tržním prostředí značné finanční těžkosti a žádají guvernéry jednotlivých států o stamilionové dotace. Tvrdí, že jedině tak mohou dodržovat přísné bezpečnostní normy a platit vysoce kvalifikované zaměstnance. Zastavení provozu z ekonomických důvodů tak údajně hrozí více než 30 reaktorům z celkových 99.

Regulátor státu New York i Federální komise pro regulaci energetiky zvažují, zda poskytnou dotaci například na provoz jaderné elektrárny Ginna, necelých 40 kilometrů od Rochesteru. Její majitel, chicagská firma Exelon, uvádí, že elektrárna prodělává kolem 50 milionů dolarů ročně, neboť na volném trhu nedosahuje takových výnosů, aby z nich mohla pokrýt náklady. Proti takové státní pomoci se ostře stavějí hlavně velcí průmysloví odběratelé.

Jádro v Evropě a USA

Země s nejvyšším podílem jádra na výrobě elektřiny (rok 2014, v procentech)
Francie - 76,9
Slovensko - 56,8
Maďarsko - 53,6
Ukrajina - 49,4
Belgie - 47,5
Švédsko - 41,5
Švýcarsko - 37,9
Česko - 35,8
Finsko - 34,6
Bulharsko - 31,8
USA - 19,5
Celý svět - 11,5

799 mld.

kilowatthodin elektřiny vyrobily loni jaderné elektrárny v USA. Je to zhruba 30 procent světové produkce z tohoto zdroje.

Zdroj: World Nuclear Association

AUTOR: Václav Lavička
AUTOR-WEB: www.ihned.cz