Špinavé ovzduší škodí dodnes

Program Teplice před 25 lety monitoroval znečištění ovzduší a jeho vliv na zdraví obyvatel severozápadních Čech. Akademie věd ČR teď bude ve výzkumu pokračovat na vlastní náklady.

TEPLICE Více než dvě třetiny polétavého prachu v ovzduší mají na svědomí domácnosti, střední délka života je zde výrazně kratší než jinde a onemocnění dýchacích cest několikanásobně častější. To je jen část zjištění výzkumu, který v severozápadních Čechách na počátku 90. let provedli čeští a zahraniční vědci. Díky alarmujícím výsledkům Programu Teplice pak politici nalili 6,3 miliardy korun do masivní plynofikace a elektrárny prošly odprášením.
Jenže i dnes je střední délka života lidí v severozápadních Čechách o dva roky menší než celorepublikový průměr a nemocnost dětí stále vysoká. Věrohodné zdůvodnění chybí.
,,Rádi bychom zjistili, jaký je současný stav populace a jak se do něj promítá i přenos genetických poškození mezi generacemi," řekl LN Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. Se svými kolegy proto sestavil kostru Programu Teplice 2.
Vláda ale projekt za 60 milionů korun neschválila. A tak se vědci rozhodli, že pilotní fázi zahájí na vlastní náklady. ,,Studie bude zkoumat ovlivnění zdravotního stavu novorozenců," přiblížil včera Šrám na konferenci k 25. výročí zahájení původního programu. ,,Srovnávat budeme zdravotní stav stovky miminek z Mostu a druhé stovky z Českých Budějovic. Začneme hned v lednu, abychom podchytili hlavní topnou sezonu," upřesnil Šrám. Náklady pilotu ve výši 3,5 milionu korun půjdou přímo z rozpočtu akademie.

Moč, krev a mateřské mléko

Poté, co vizi schválí etické komise obou nemocnic a maminky novorozenců, výzkum může odstartovat. Pracovat se bude se vzorky moči a krve dětí a mateřského mléka. Během několika měsíců se objeví první výsledky, které mají osvětlit, jak se silné znečištění podkrušnohorského ovzduší ze 70., 80. a začátku 90. let promítá a přenáší z těla matek do následujících generací. Vědci doufají, že získaná data přispějí k tomu, aby vláda odsouhlasila komplexní Program Teplice 2. V rámci něj by se chtěli zaměřit i na obyvatele Moravskoslezského kraje a zdokumentovat více oblastí - například kvalitu spermií či nemocnost dětí narozených v letech 2005 až 2009.

Začalo to v Teplicích

,,Pětadvacet let je dobrá příležitost k ohlédnutí se za Programem Teplice. Takto zaměřený výzkum by měl pokračovat a mělo by se na jeho výsledky navázat," tlačí na politiky i Iva Ritschelová, předsedkyně Českého statistického úřadu, která se Šrámem a dalšími spolupracovala už před čtvrtstoletím.
Přelomový projekt se začal rodit hned v roce 1989. Na začátku listopadu tehdy v Teplicích proběhlo několik demonstrací proti znečišťování vzduchu.
Že je tu vůbec nejhorší situace z celého Československa, se přitom vědělo dlouho. V roce 1983 zpracovala ekologická sekce Biologické společnosti při Československé akademii věd velmi kritickou zprávu. Ta se samozřejmě vládnoucím komunistům nelíbila, ale díky vysílání zahraničního rozhlasu se o ní dozvěděla řada lidí.
Jak vzpomíná Jan Ševčík, specialista z bývalé okresní hygienické stanice v Teplicích, místní brali v 80. letech inverze za ,,takřka normální věc". Aby alespoň částečně omezili vliv prachu a oxidu siřičitého na zdraví lidí, založili hygienici první poradnu výživy pro těhotné a podíleli se na sestavování jídelníčků ve školních jídelnách.


Program Teplice

* Před 25 lety byl zahájen velký výzkumný projekt, v jehož rámci se v pánevních okresech severozápadních Čech a na Prachaticku poprvé začalo sledovat množství malých prachových částic a oxidu siřičitého ve vzduchu a hledat jejich hlavní zdroje.
* Zjistilo se i to, že úmrtnost obyvatel Podkrušnohoří na choroby srdce a cév je trvale vyšší než republikový průměr. U lidí narozených na Teplicku v 70. a 80. letech je s jejich rostoucím věkem nutno počítat s vyšším výskytem hypertenze, ischemické choroby srdeční a diabetu 2. typu.