V Praze vytřídilo rekordní množství bioodpadu, množství komunálního po letech mírně kleslo

K meziročnímu poklesu v množství odevzdaného směsného komunálního odpadu (SKO) došlo naposledy před osmi lety v roce 2014. Až do loňska objem vyhozeného SKO v metropoli každoročně mírně stoupal. V roce 2022 ho v černých popelnicích od občanů skončilo 256 010 tun, což je o 4500 tun méně než v předešlém roce. ,,Podle všeho se daří částečně odklonit biologicky rozložitelný odpad z černých nádob do těch hnědých. Dosud platilo, že až 40 % obsahu černých popelnic je tvořeno právě bioodpadem," řekl tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana a vzápětí dodal: ,,Od ledna loňského roku bylo možné si objednat hnědou nádobu bezplatně, což způsobilo značný zájem ze strany obyvatel metropole a téměř 100% nárůst vyhozeného množství."

Řečí čísel to znamená, že loni skončilo ve speciálních hnědých nádobách 12 845 tun bioodpadu, oproti 6 435 tunám vyhozeným v roce 2021. Za tři roky od zařazení separace bioodpadu do celopražského odpadového systému ho Pražané vytřídili 24 276 tun a veškerá jeho produkce skončila na kompostárnách v Praze nebo Středočeském kraji.

K dnešnímu dni se v metropoli nachází 3 482 venkovních stanovišť na tříděný odpad s barevnými kontejnery, domovních třídicích hnízd je 3 067. Celkově je po celé Praze rozmístěno cca 26 500 sběrných nádob na tříděný odpad. V průměru je docházková vzdálenost na stanoviště tříděného odpadu asi 169 metrů.

Navíc se v metropoli nachází více než 34 900 nádob s typickou hnědou barvou na rostlinný bioodpad, které jsou pravidelně sváženy v rámci sezonního a celoročního režimu. Nádoby se ovšem nenachází na klasických veřejných stanovištích tříděného odpadu, nýbrž jsou umístěny

dle požadavku vlastníka nemovitosti k jeho objektu, obdobně jako u nádob na směsný komunální odpad. Těch se v hlavním městě nachází přibližně 123 000.

Papírového odpadu bylo v loňském roce svezeno bezmála 25 766 tun, ve žlutých nádobách umístěných v metropoli skončilo 16 625 tun plastů a vytřídilo se 19 140 tun skla. Na pomyslném chvostu jsou pak nápojové kartony a kovové obaly s 1126 a 831 tunami. U produkce nápojových kartonů se jedná o setrvalý stav, oproti tomu kovových obalů bylo v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 svezeno o 74 tun více.

Pražské služby aktuálně finalizují kompletní dokončení a náročné vyladění provozu nové třídicí linky v Chrášťanech u Prahy. Zahájení jejího provozu je nezbytným krokem pro postupné zavedení multikomoditního sběru odpadu. V praxi to znamená, že do žlutých nádob určených ke sběru plastů bude možné odkládat ještě kovové obaly a nápojové kartony. ,,Nová linka pak bude umět tyto tři různé komodity od sebe oddělit, proto je lze společně vhazovat do jedné odpadové nádoby. Nejde tedy o žádné nepromyšlené míchání odpadu. Přestup na nový systém svozu bude pozvolný a několikafázový. Snahou je usnadnit Pražanům třídění a zvýšit jeho komfort. Už nebude nutné vyrazit ke stanovišti se 3 taškami, ale bude vám stačit jediná," sdělil mluvčí Mana a dodal: ,,Z pohledu odpadového hospodářství jde o významný krok a my se budeme snažit, aby byl pro Pražany co nejvíce pohodlný a nedošlo k jakémukoliv omezení v třídění odpadu."

V první fázi bude multikomoditní sběr odpadu zaveden u domovních stanovišť. V další etapě bude svoz realizován i na veřejných stanovištích umístěných v ulicích města. Po důkladné analýze by také mělo docházet k pozvolnému stahování kontejnerů a popelnic na kovové obaly a nápojové kartony. Naopak po vyhodnocení konkrétní situace u každého stanoviště dojde k případnému doplnění objemu nádob na multikomoditní sběr či adekvátní úpravě frekvence svozů. Přechod na nový systém třídění bude podpořen celoměstskou informační kampaní v režii hlavního města Prahy, která by měla odstartovat ještě před jarní sezonou.