Vědci zkoumají možnosti využití odpadu z produkce biopotravin

Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně chtějí v praxi otestovat uzavřený cyklus hospodaření. Pro lidi vyvíjejí funkční potravinu a odpad z její produkce plánují přeměnit na krmivo pro prasata nebo drůbež, případně na půdní substrát. Získané živiny se tak mohou vracet zpátky do životního prostředí, uvedla v tiskové zprávě mluvčí školy Tereza Pospíchalová.

Výzkumníci v začínajícím projektu spolupracují s výrobcem biopotravin PRO-BIO, který ekologicky hospodaří ve Velkých Hostěrádkách na Břeclavsku. Jako základ funkční potraviny, tedy jídla, které má mít vedle prosté výživné hodnoty i další příznivé účinky, poslouží špalda, pohanka, ječmen, žito, hrách nebo čočka v bio kvalitě. Nutriční obohacení zajistí fermentace. Jak přesně bude funkční potravina vypadat, vědci zatím neví. Ve hře je pečivo, různé pochutiny, kaše nebo granola. Jsou si ale jistí tím, že chtějí maximálně využít odpad z výroby.

"Při mlýnském zpracování se až třetina z celkového množství suroviny dostává do odpadu a nám jde o to, jak ho využít. Ne každá surovina bude vhodná do krmiva, ne každá se bude hodit jako substrát pro návrat živin do půdy," popsala vedoucí projektu Sylva Skaličková z Ústavu výživy zvířat a pícninářství.

V případě krmiva je důležité, aby byly živiny z odpadu dobře stravitelné pro zvířata. Mlýnský odpad zvířata často dostávají už nyní. "Je ale z většiny tvořen vlákninou, která je při průchodu trávicím traktem v závislosti na obsahu jednotlivých složek trávena jen omezeně," uvedla vědkyně. Odborníci se podle ní proto pokusí s pomocí mikroorganismů vlákninu upravit a přeměnit na proteiny. "Farmář by potom nemusel tolik krmit například sójou, což je běžné bílkovinné krmivo, za kterým je ale poměrně výrazná uhlíková stopa," dodala Skaličková.

Nevyužitý zbytek surovin by následně zamířil na ekologicky obhospodařovaná pole. "I v případě kompostu nějakou dobu trvá, než se vláknina rozloží. Naše vize je dělat to trochu řízeně a proces rozkladu urychlit," řekla Skaličková. Výsledný substrát chtějí vědci zkombinovat s mikroorganismy, které zlepšují kořenový systém i celkový stav pěstovaných rostlin, a tímto způsobem navracet do půdy živiny a zlepšovat výnosnost plodin.